Obohacení genofondu a přirozená selekce

Volné pokračování k: Co je chemie, přírodní a přirozený výběr? (bude aktualizováno a verifikováno)ruce


Jistě se také často setkáváte s tvrzením, že kdokoliv, kdo svou hloupostí způsobil svou smrt, aspoň obohatil genofond lidstva a příroda tak vykonala přirozenou selekci či svým jednáním a výdobytky lidé zabraňují přirozené selekci a výběru (rozporováno v části Co je chemie, přírodní a přirozený výběr?) atd. apod.

Pojďme si tento mýtus v krátkosti zjednodušeně rozporovat:

Podprůměrný člověk může mít geniální dítě a nadprůměrných kvalit a stejně tak nadprůměrný člověk dítě hloupé a podprůměrných kvalit. Tato kauzalita platí i ve smyslu „zla“ vs „dobra“, kdy nemůžeme soudit děti za své rodiče či tvrdit, aspoň se obohatil genofond a neměl děti atd.  Taktéž „hodní“ mohou mít „zlé“ potomky a naopak „zlí“ hodné atd.

*Určitě by někdo mohl začít oponovat statistikami na podporu nějakého svého kulturního vzoru a uplatnění nároku na své tradice, území, blahobyt, kulturu apod., kdy pak vznikají různé statistické sylogismy (logické klamy), které se dají lehce rozporovat, protože nikdo neví komu se narodí, ale to už bych zabíhal daleko.* (více pod čarou v článku Uprchlíci a migranti, mizení teritoriálního kriteria a multikulturalismus)*

Pro přežití druhu homo sapiens sapiens je potřeba jedinců průměrných i podprůměrných ajn., kteří zajišťují tu valnou část lidské produkce, kterou by jiní nevykonávali a člověk nadprůměrný pak nemohl této síly využít. Tato rozmanitost a umění právě využít každého jedince, byť jen na mytí záchodu k zajištění lepší hygieny, zajišťuje úspěšnost druhu homo sapiens sapiens, kdy stále platí, že i ten umývač záchodů nebo hlupák, jemuž nebylo dáno, „zlý“ člověk atd. apod., může mít nadprůměrné dítě atd. a naopak a zároveň přispívají druhu homo sapiens sapiens různými způsoby, které zkusím dále zkráceně a jednoduše definovat.

Kauzalit, které tak zajišťují úspěšnost druhu homo sapiens sapiens, který má nejefektivnější způsob zajištění podmínek pro svůj pokrok a přežití, kdy se tak na něm podílejí všichni jedinci různým způsobem, je mnoho. Paradoxně i jevy negativní jsou zkušenosti, z kterých se učíme a nebýt jich, stěží bychom mohli přijít na mnoho objevů.

Homo sapiens sapiens se tak umí učit ze svých chyb a bojovat s negativními vlivy a lépe se uzpůsobovat a tak nelze brát negativní vlivy ve společnosti jako nepotřebné, ale veškeré negace i pozitiva jsou zkušenosti, z kterých se homo sapiens sapiens neustále učí a vedou ho k tvořivosti, novým myšlenkám, objevům, evoluci v chování i myšlení atd. apod.

Taktéž i kauzality genových sekvencí toto  vše umožňují (ve smyslu fyziologickém atd.), vedle vlivů a jevů výchovných, kulturních vzorů, společenských atd. a všem jedincům homo sapiens sapiens se mohou narodit různí potomci, kteří budou mít různé chování a využití pro druh homo sapiens sapiens a přispějí druhu různou zkušeností.

Nikdy nevíme a neumíme určit kdo a kde se narodí a jakým způsobem se bude podílet na pokroku, jaké genové sekvence budou třeba, jakou negací i pozitivem obohatí druh homo sapiens sapiens či již, jakými zkušenostmi, z kterých se  bude učit díky adaptací značně vyvinutému mozku. Je tak velmi zavádějící tvrdit, který „článek“ (zkušenost) je potřebný či nepotřebný.

Personifikace přírody a názory na obohacování genofondu jsou tak často velmi mylné.

Paradox spočívá v tom, že i to je pro druh homo sapiens sapiens přirozené a může se z toho učit.

Pravděpodobně tak žádný jedinec z druhu homo sapiens sapiens de facto není obyčejný a neví se, který potomek druhu nás posune dál a jaké zkušenosti jsou nutné k pokroku, z kterých se homo sapiens sapiens stále učí a rozvíjí. Pravděpodobně tak všechny zkušenosti a jedinci jsou důležití. Teď bych díky tomu mohl rozvinou paradoxy vracení do minulosti, ale to nechám na jindy.

Domnělá selektivita se pak jeví již v jiném světle a to, co platí pro jiné druhy v přírodě, které právě nedostali adaptačním cyklem takové výhody, nemusí platit pro homo sapiens sapiens. Možná právě proto je druh homo sapiens sapiens v žebříčku druhů tak vysoko a nemusí se spoléhat na selektivitu uplatňovanou u jiných druhů v přírodě, ale naopak umí využít všech jedinců a zkušeností pro svůj pokrok a přežití druhu.

Příklad logického klamu: „Každý savec na téhle planetě se instinktivně snaží žít v rovnováze se svým okolním prostředím na rozdíl od člověka“

Neustále různé druhy zanikají díky jiným a vznikají druhy nové. Taktéž pokud se druhy přemnoží, mívají obrovské dopady na biodiverzitu. Jedná se o neustálý cyklus. Naopak homo sapiens sapiens má díky své adaptaci, značně vyvinutému mozku, schopnost si svůj vliv do nějaké míry uvědomovat a snahu svému vlivu do nějaké míry bránit či mírnit dopady a uvědomovat si důsledky svého počínání, kritizovat je a současně do nějaké míry napravovat.

Čím více jsme vyspělejší a posunuli jsme se v myšlení díky znalostem, tím více jsou tyto snahy znatelnější, byť se do značné míry i zneužívají, což je také naší přirozeností.

Vše jsou tak zkušenosti, kterými si procházíme a učíme se z nich a nepoznat je, je jako nepoznat, jak něco dělat lépe a jak něco nedělat. To je přirozený vývoj díky našemu mozku, jímž se posouváme dál schopností se učit.

Pokud způsobí náš druh nějakou dramatickou technologií vyhynutí druhů i svého, bude to přirozený cyklus a jako druh zanikneme (a nemusí to nutně znamenat, že jsme byli špatný druh, ale, že jsme prostě jako druh selhali v boji o přežití) a vznikne pravděpodobně druh další, byť třeba i na jiné planetě.

Pokud se tam dřív nedostaneme sami, abychom planety teraformovali, což je opět snaha druhu o přežití, kdy nevíme, zda-li planetu nezasáhne vesmírné těleso, v budoucnu nedojde ke kolapsu v sluneční soustavě atd. apod.

Témata značně související:

(jedná se o velmi hrubý nástin – bude aktualizováno, stylizováno do smysluplné formy, verifikováno a doplňováno o příklady z praxe, další relevantní důkazní rovinu a fakta)