Update/ Mýtus: Rakovina se dá vyléčit, ale farmaceutický byznys to nedovolí

Poslední update 7.12.2015, 2:25 (jedná se LogoArticleo hrubý nástin, téma je velmi obsáhlé a dotknout se všech omylů a mýtů, všech rovin, je náročné, zprvu je pojaté ve víceméně sarkastičtější rovině, která občas zdravě popíchne bystré lidi k přemýšlení – Bude neustále verifikováno, definováno, zpřehledňováno a lépe formulováno. Případně doplňováno o zdroje, citaci či zpřesňováno o další exaktní rovinu, logické vztahy a kauzality. Nikdy nejsem spokojen s výsledkem své práce a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl.)


  • (mýtus) tvrzení: „Farmaceutické firmy mají dávno lék na rakovinu, ale do oběhu jej nepustí, protože by si zničily vlastní byznys. Jistě jste se již setkali s tvrzením, že: „Existují bylinky, jádra z broskví, konopné oleje, ketogenní a jiné diety, hemocystein,   které vše vyléčí oproti chemii, jsou přírodní a jedná se tedy o přirozenou léčbu, ale farmaceutické firmy jej nepustí na trh, protože by si zničily vlastní byznys. Viz. např. Přehled nejznámějších klamných postupů a teorií léčby rakoviny – anglicky
  • Kéž by bylo vše tak jednoduché. Miliony vědců, farmaceutů, lékařů po celém světě, by léčili sebe i své příbuzné a děti takto snadno. Njn. Vzhledem k predispozicím a fyziologii každého jednotlivce zvlášť, lidskému genomu, jeho variabilitám, podmínkám prostředí (epigenetice, patogenezi atd.), není nic jednoduché.
  • Více možná pro někoho v pochopitelnější formě ve výtažcích z diskuzí (pod článkem). Nicméně časem to upravím tak, abych reagoval pouze na stále omílané klamy a mýty v bodech a nebyl to takovýto „souvislý text“
  • Téma značně související :

Pokud někdo takový za Vámi s něčím podobným přijde, máte jen málo možností, jak mu podobný mýtus rozporovat. Samozřejmě můžete zkusit uplatnit postupy založené čistě na osvětě, jak probíhá výzkum a ověření léků, investice do výzkumů, co je a není lukrativní, doložit svá tvrzení konkrétními studiemi i s vysvětlením, co jsou logické klamy, chybná interpretace, jaké jsou kauzality, co se vyplatí a nevyplatí až po nejrůznější exaktní roviny doložené relevantními zdroji atd. Každý jedinec má jinak rozvinuté kritické myšlení a je jiná osobnost a tak určitě chce zvolit vhodný přístup. Avšak často musíte definovat tolik věcí, tolik kauzalit a vsaďte boty, že na každou z nich má alterna přichystán nějaký logický klam, aby se utvrdili ve své víře, který musíte opět rozporovat. Nebo můžete zkusit položit tyto otázky, které mohou probudit či nakopnout mysl k zamyšlení, jež ale vychází z reality:

Zeptejte se, proč teda sebe, své děti i příbuzné, léčí farmaceuti taky chemoterapií? Zeptejte se ho, jestli se jedná o nějakou formu masochismu na sobě samých a hyenismus na vlastních dětech a příbuzných jen proto, aby vydělali? Také se ho zeptejte proč teda farmaceutické firmy i každoročně utratí stovky miliard dolarů za výzkum rakoviny, když schválením projde sotva 5 procent, ale ze všech terapií, na různé nemoci, když mají ten lék.

Zda-li se jim to pořád vyplatí, ničit si zdraví chemoterapií i svým příbuzným a dětem a zároveň každý rok vyhazovat peníze oknem na výzkum? Zeptejte se ho, která že farmaceutická firma toto přesně činí a jestli by spíš tedy nezbohatla na tom, kdyby lék z konopného oleje patentovala a uvedla na trh a poté jen umožnila licence na výrobu, jako se to dělá?

Nemoci přeci jen tak nezmizí jen proto, že najdete lék, nevylekají se a nikam neutečou. Ta společnost by ihned zničila konkurenci a její hodnota by vystřela do nebes, Nemuseli by pak ani léčit sebe, své děti a příbuzné chemoterapií a už by se nemuseli chovat jako hyeny či masochisté a nejdůležitější otázka na závěr:

Zeptejte se ho, jak to, že tak utajovanou informaci ví zrovna on, že to si ta big pharma teda nedala moc práci s utajením a jestli Vám prozradí o koho, že se jedná, že máte také známé s rakovinou, že by jim to jako taky prozradil… Také se ho můžete zeptat, zda-li teď začne obcházet všechna onkologická centra, protože takovou informaci by si neměl nechat rozhodně pro sebe, že?

„Update: Jakékoliv pochybení, která vznikají, ať už je důvodem cokoliv, vždy se na ně přijde a jsou důkazem ověřování každé terapie ze všech možných stran z celého světa.“


Témat značně související:


Pravda, vše je o penězích a proto jsou zřejmě ty sta tisíce vědců, investorů a tisíce firem, univerzitních týmů a dalších, po celém světě stejně naivních jako já, když se každý rok zabývají výzkumem rakoviny a vyhodí za něj biliony dolarů bez jakékoliv návratnosti, protože sotva 5 procent, avšak ze všech terapií na všechny nemoci, se dostane schválením účinnosti a bezpečnosti na trh.

Když pak tito před ostatními léčí sebe, své děti a příbuzné, postihnuté rakovinou, těmito postupy, jen aby zakryli největší tajemství, je to značně schizofrenní, pokrytecké, masochistické a nehumánní! …

Nebo jsou to všechno spiklenci a dávno si rakovinu na tajňačku léčí bylinkami, jádry z broskví atd. a po ostatních chtějí složité chemoterapeutické, ozařovací a chirurgické postupy a jen naoko dělají výzkumy za biliony dolarů, což se jim pořád vyplatí...

Zakrýt, že rakovinu vyléčí obyčejné bylinky, jádra broskví či infúze vitamínu C apod., totiž stojí neskutečné úsilí. Za minulý rok 2014 se schválilo pouze 44 nových léků ze všech zkoumaných léčebných terapií a to byl nebývale úspěšný rok. Na trh se tak pokaždé dostane sotva pět procent ze všech výzkumů, všech zkoumaných léčebných terapií na všechny nemoci. Z toho každý rok největší firmy investují miliardy dolarů do výzkumu rakoviny a nemají žádnou jistotu návratnosti viz. ( Jak probíhá výzkum léků a ověřování ).

To, že nakonec výsledná léčivá terapie je drahá a přináší i zisk, který se investuje do dalšího výzkumu, je jen dobře a nemá to vypovídací hodnotu o tom, že existuje lepší či je stávající úmyslná. Navíc je to velmi bizarní představa při tolika celosvětových výzkumech rakoviny.

„Farmaceutický byznys je stejně neetický,  jako je pekař neetický, že vydělává na hladu lidí a má z toho byznys a zedníci zase mají byznys z toho, že chudáci lidi musí někam složit hlavu. Takže nám na světě zůstávají poctiví a etičtí jen provozovatelé heren, alkoholu, cigaret, drog a zábavního průmyslu, protože ti vydělávají na něčem, bez čeho se lidi obejdou a tudíž si to kupují dobrovolně :)“ Jaroslav Holeček

Všechny ty obrovské kongresy o rakovině jako ASCO, kde se představují každoročně nejnovější i dlouhodobě známé výzkumy, setkávají se každoročně vědci a týmy z celého světa, jsou pak jen krycí zástěrkou. Nikdo to nedokáže prokouknout. Všechny univerzity, laboratoře, farmaceutické firmy celého světa v tom jedou společně…

Pro některé to je však zřejmě jen zastírací manévr, na kterém se podílí vědci, lékaři, univerzity  a investoři z celého světa jenom proto, aby zakryli, že rakovinu vyléčí bylinky, které jsou přírodní a nejsou chemické, protože je farmaceutický byznys značně lukrativní a tak se jim to údajně vyplatí, toto celosvětové spiknutí vědců… ( Výzkum a důkazní rovina v medicíně ), ( Přehled nejznámějších klamných postupů a teorií léčby rakoviny – anglicky)

Rakovin je sice velmi mnoho druhů, ale přitom [údajně existují univerzální přírodní látky a postupy, léčící vše – údajně ty nechemické a jenom přírodní a bez kontraindikací, nejčastěji pak bylinky, různé druhy ovoce a zeleniny, až po nejrůznější ketogenní a jiné diety…

Bylinky ajn. však nejsou nic jiného než chemie. Vše je chemie a vše je zároveň přírodní a vše má kontraindikace i voda. Neexistuje na světě, v univerzu, látka, která by nebyla přírodní a zároveň chemie a byla stoprocentně účinná a bez kontraindikací. ( Kontraindikace a predispozice, očkování, systém odškodnění )

Nikdo Vám nikdy nezaručí, že nenastanou vážné kontraindikace, které se ukáží až v dlouhodobém horizontu z velkého počtu pacientů na trhu, když se neukázaly v fázích 1,2,3, které probíhají min 6 a max 10 ,15, někdy 20let. Neexistuje taková stoprocentní léčba. Právě jenom systémem kontroly, sběrem dat atd., došlo a dojde ke stažení léku. Schválením projde na trh sotva pět procent ze všech schvalovaných léčiv na procentuální bezpečnost a účinnost.

V minulém roce to bylo FDA 44 léčiv a to byl nebývale úspěšný rok. Sběr dat z celého světa ze všech nemocnic je na vysoké úrovni. Kontroly provádí všemožné strany, lékaři, pacienti, konkurence, která chce lepší lék, výrobce, který chce také lepší, aby ho konkurence nepředběhla, proto příbalové letáky obsahují i tolik informací. Ostatně stejnými léky léčí i své příbuzné a sami sebe, takže si nechce nikdo ublížit a nikdo nechce, aby mu bylo ublíženo. Další kontroly provádí různé univerzity, laboratoře atd., až po úřady. Těch stran je mnoho. Muselo by se jednat o celosvětové spiknutí.

Zkoumá se snad naprosto vše, ze všech možných stran. Jenom na akupunkturu, různé výživy, diety, atd. apod. existují tisíce studií z celého světa a ze všech možných stran na všechny možné terapie a postupy léčby. I meditace byla a je zkoumána. Kdokoliv má možnost předložit nám něco, co někdo zatajuje a je třeba účinnější a volně dostupné všem.

Zkuste se ptát: „Prozraďte nám, co všichni ti vědci, farmaceuti, lékaři, univerzity, laboratoře atd. přede všemi skrývají a sebe i své příbuzné namísto toho léčí klasickými terapiemi? Jaká terapie se takto celosvětově zatajila k léčení dané nemoci, volně dostupná všem či se záměrně nedoporučuje? Rád přehodnotím své poznatky, když mi přednesete relevantní důkazy. To, že někdo na něčem vydělává, není důkazem toho, že něco takového existuje.“

Výzkum léků

Taktéž rozhodování o schválení léku se neděje na základě výše zisků. Neplést si s náklady. Proč? Zisk neovlivňuje bezpečnost a účinnost schváleného léku, ale náklady ovlivňují výsledné používání léků od různých výrobců. Na schvalovací proces zisk vliv nemá a v odpadu skončí valná většina výzkumů za biliony dolarů, které probíhají 6 a více let a musí projít třemi schvalovacími procesy na procentuální účinnost a bezpečnost. Nikdy dopředu nevíte, co bude účinné a bezpečné.

Následné po schválení, probíhá ověřování léků díky sběru dat pacienty i lékaři, konkurencí, která chce vyvinout lepší lék, ale i samotnými výrobci, kteří chtějí činit také a neposledně nezávislými stranami, které vše kontrolují a do všeho rýpou, zajistí, že nebezpečný lék či neúčinný, nemá dlouhého trvání či existuje účinný, který by se mohl zatajit. Avšak jaký lék (od jakého výrobce) pak lékař nakonec předepíše, bývá často věc nákladů dle silné ekonomiky a zázemí nemocnice, státu, proplácení pojišťovnami apod. a neposledně věcí jednotlivců, kteří se rozhodují na základě různých vlivů.

Do výzkumu jsou ročně investovány biliony dolarů a vězte, že se zkoumá snad naprosto vše a ve valné většině se vyhodí na slepé cesty a ověřovacími procesy na procentuální účinnost projde sotva 5% zkoumaných terapií. Jakákoliv terapie, která se následně na trhu a velkém počtu respondentů ukáže jako neúčinná či nebezpečná je stažena. Sami výzkumníci, lékaři, jejich děti i příbuzní schválené terapie používají. Ke sběru dat a užívání dochází celosvětově a je velmi nepravděpodobné, že by si nikdo nebezpečné kontraindikace nevšiml a nebo existovalo něco účinnějšího, že by se mohlo jednat o celosvětové spiknutí. Každá terapie tak podléhá několikanásobné světové kontrole, jak ze strany lékařů, pacientů, univerzitních týmů, různých laboratoří, tak sběrem dat z nemocnic zdravotními ústavy, tak ze strany samotných výzkumných společností, jak konkurenčních, kteří chtějí vyvinou účinnější a bezpečnější lék, tak samotných výrobců, kteří chtějí totéž či nezávislých týmů.

Perpetuum mobile neexistuje, ale jen léčitelé a šarlatáni umí vyléčit vše a bez kontraindikací… Proto ve vědní medicíně mluvíme o procentuální účinnosti a bezpečnosti, ke které se u každé terapie dochází v 6 a víceletých studiích, kdy se ověří účinnost a bezpečnost než se lék dostane na trh a rizika musí výrazně převyšovat rizika dané nemoci a proto projde sotva pět procent zkoumaných terapií. Studiemi ale nic nekončí a dochází ke sběru dat ze všech koutů nemocnic celého světa a k dalším studím, kdy data kontrolují jak úřady, tak výrobci, ale i konkurenční výzkumníci, kteří chtějí vyvinout  účinnější a bezpečnější terapii. Dale často různé laboratoře a univerzitní týmy či jiní. Následně se provádí metaatnalýzy veškerých publikovaných i nepublikovaných studiích a dochází se k vědeckému konsenzu u daného léčiva či látky. Neustále se tak permanentně ověřuje bezpečnost i účinnost a poznatky si mění, upravují, hlídají i někdy stahují léčiva z trhu atd.

Využívá rostlina i člověk  k tvorbě látek pouze stavební prvky a fyzikální jevy našeho vesmíru? Ano.  Používá a mění člověk pouze to, co ve vesmíru již je a tedy používá pouze stavební materiál přírody a využívá její zákonitosti? Ano. ( Mýtus: Západní a východní medicína aneb co je a není přírodní, co je a není chemie? )

Adaptoval se druh homo sapiens sapiens na prostředí pro zachování druhu lépe než jiné druhy a umí tak lépe využívat tyto zákony a prvky než jiné druhy? Ano. Je tedy de facto člověk pouze dokonalejší „rostlina“, která využívá sofistikovanější postupy? Ano. Můžeme člověka oddělovat od přírody jako něco cizorodého? Ne. To by bylo jako říct, že „příroda nechtěla“ ( uvozovky proto, že: personifikace přírody a zaměňování významů slov, vědeckého žargonu, formální logikou vede často k chybným kauzalitám a k deduktivním klamům.) adaptačně silný druh a popírali bychom tím přirozené výběry. ( Co je chemie, přírodní a přirozený výběr? )

Adaptačním cyklem získal druh homo sapiens sapiens velice vyvinutý mozek, který mu umožňuje, co nejlépe si přizpůsobit dané prostředí pro své přežití. Homo sapiens sapiens si tak vytvořil v daném prostředí dominantní místo nad všemi druhy, což často může v přírodě, díky principům biodiverzity, vést často k vyhynutí různých druhů dle toho, kde a jak daný druh do prostředí zasahuje.

Chování živočišného druhu homo sapiens sapiens je tedy důsledkem tohoto přirozeného adaptačního cyklu a nelze tedy jeho chování vytrhovat z těchto kauzalit a tvrdit, že je jeho chování proti přírodě a není přirozené, protože by to bylo jako říct, že příroda nestojí za zrodem druhu homo sapiens sapiens. Je důležité pro zkoumání přírody umět chování druhu popisovat ze třetího pohledu, abychom jej klamně nevytrhovali z přírody chybnou záměnou významu slov přírodní a přirozený.

Bude maso vyrobené člověkem v Petriho misce  méně přírodní? Nebude. Bude to méně přirozené, protože to není zažité a lidé mají předsudky? Ano. Bude to nepřirozené z pohledu přírodních zákonů? Ne. Musí být méně zdravé a škodlivé? Ne nemusí.

Člověk je de facto tou nejvíce speciální bylinou, která dokáže tvořit ty nejspecifičtější léčebné látky. 

Na čem tedy záleží? Záleží vždy na procentuální účinnosti a bezpečnosti dané látky, jejím přijímaném množství a jejím odbourávání z těla.

Přesněji:

Vždy záleží na procentuální účinnosti a bezpečnosti k danému fyziologickému stavu jedince, jak akutnímu tak predispozičnímu a na přijímaném množství dané látky vzhledem ke zmíněným kauzalitám. Vědní medicína pak zkoumá všechny látky a postupy, které neustále permanentně i zpětně ověřuje na procentuální účinnost a bezpečnost za daných podmínek při léčbě čehokoliv. ( Výzkum léků a ověřování )

Jak je to tedy s bylinkami?

Fytofarmaka  (koncentráty bylin) nejsou nic nového a staly se jen retrospektivně znovu více předmětem vědecké medicíny a mají celkem široké pole indikace a vychází z tradičních receptur, kdy se tak pouze vracíme v čase, abychom uspokojili poptávku tohoto „alternativního“ trendu, u něhož se využívá onoho klamného dojmu, že je přírodní a ostatní terapie jsou právě chemické a vydělali na něm, který však alternativní vůbec není a jedná se jen o medicínu předešlou, z které se vyvinula současná.

Už první léky západní medicíny byly izolovány z rostlin – náprstníkové glykosidy, aspirin atd. Není to nic  nového a nejedná se o tradiční čínskou medicínu, ale prostě klasickou vědní medicínou užívanou po celém světě. I Např. Nobelova cena  pro čínskou vědkyni Tchu Jou-jou byla udělena za to, že se vědeckými metodami ověřila účinnost pelyňku, izolovala se účinná látka artemisinin a změřila v přísných testech její aktivita. Tato chemická látka se pak v daných koncentracích  používá při léčbě Malárie.

Bylinky se pěstují běžně na plantážích apod. V Německu fytofarmaka využívá asi 80% praktických lékařů a cca 40% proplácejí pojišťovny. Proč to ale nedělat, když existuje poptávka, že? Problém je, že vždy měla a mají často protichůdné účinky a výroba je dost citlivá na samotný proces výroby a proto, jak se medicína rozvíjela, dokázala vyvinout účinnější postupy.

Vědní medicína však využívá a zkoumá dnes a denně všechny zdroje a aplikuje je v nejrůznějších výzkumech a neustále ověřuje možnosti při léčbě daných nemocí a určuje tak účinnost a bezpečnost látky a tak Tchu Jou-jou není výjimkou . Existuje tak mnoho technologických postupů, které podléhají zkoumání a ověřování.

Každý pak může nahlédnout do této obrovské vědní kuchyně, která dnes a denně zkoumá vše možné i nemožné a všechny tyto studie podléhají ověřovaní ze všech možných vědních stran, kdy dochází k vědeckému konsenzu a nejlépe nám k tomu slouží metaanalýzy, pomocí nichž se vyhodnocují všechny publikované i nepublikované studie na jejich relevantnost, analyzují všechna dostupná data a činí nakonec závěry. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Bylinky se pěstují běžně na plantážích apod. V Německu fytofarmaka využívá asi 80% praktických lékařů a cca 40% proplácejí pojišťovny. Proč to ale nedělat, když existuje poptávka, že? Problém je, že vždy měla a mají často protichůdné účinky a výroba je dost citlivá na samotný proces výroby a proto, jak se medicína rozvíjela, dokázala vyvinout účinnější postupy.

Nicméně bylinky nejsou nic jiného než chemie. Medicína vznikla na odvarech a těchto tradičních recepturách a využívá jen sofistikovanější postupy, a stejné chemické látky. Je úplně jedno, kdo látku vyrobí, jestli člověk či rostlina. Oba využívají ke tvorbě  chem. látek prvky a fyzikální zákony dané prostředím. V konečném důsledku tak pouze závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti při léčbě dané nemoci.

Neznamená to tedy, že tyto koncentráty nemají kontraindikace, jsou přírodní a tedy zdravější, není to chemie, protože se jedná o bylinky. Vše kolem nás je chemie a záleží pouze na procentuální bezpečnosti a účinnosti, dané expozici, které tělo dané látce vystavíme, dále na predisposicích a aktuálním fyziologickém stavu. Nikdy nezanedbávejte diagnostiku a raději vystřídejte více lékařů a navštivte větší výzkumná centra v Praze při vážnějších obtížích. Vždy tím snížíte riziko, že se něco přehlédne. viz. opět: ( Mýtus: Západní a východní medicína aneb co je a není přírodní, co je a není chemie? )

I voda je chemie (dihydrogen monoxide) a záleží na přijímaném množství a i na vodu mají lidé kontraindikace a existují dokonce i alergici. Voda není nic jiného než chemie jako každá látka v univerzu a tak vždy záleží na procentuální účinnosti a bezpečnosti k danému fyziologickému stavu jedince, jak akutnímu tak predispozičnímu a na přijímaném množství dané látky. Co se tedy týče nadužívání, tak se jistě shodneme. Nadužívání každé látky pak může být škodlivé za různých okolností pak více či méně a může dojít k různým selháním, u vody pak často ledvin. Vždy tedy záleží na přijímaném množství dané látky a procentuální účinnosti a bezpečnosti k danému fyziologickému stavu a jejímu následnému odbourávání z těla  různými procesy vylučovacími, chemickými přeměnami a jinými. Perpetuum mobile pravděpodobně neexistuje i kyslík nás pomalu zabíjí a v různých množstvích přivodí smrt rychlou. Opět tak záleží na účinnosti a bezpečnosti v přijímaném množství.

Resume:

Aby věda či skeptik mohli přehodnotit své poznatky, potřebují relevantní důkazní rovinu bez logických klamů od někoho, kdo přichází s mimořádným tvrzením.

Aby věda mohla přehodnocovat své poznatky, musí ověřovat veškerá dostupná data, celosvětový sběr dat z nemocnic, dále publikované i nepublikované studie, od přítomnosti do jejich počátku, určovat jejich relevantnost a poté docházet k nějakému závěru, což permanentně činí i u všech registrovaných léčiv a celosvětově, opakovaně ze všech možných stran.

Aby se lék mohl dostat vůbec na trh, musí projít třemi ověřovacími fázemi na procentuální účinnost a bezpečnost, které trvají více jak 6 let a nahlíží do nich všechny strany z celého světa díky různým kauzalitám (konkurenčním, úředně bezpečnostním, naučným, kritickým, univerzitním ajn.). Každá fáze pak musí projít schválením na procentuální účinnost a bezpečnost dané látky. Vše se pak opět na trhu ověřuje se sběru dat valné části nemocnic z celého světa.

Věda, potažmo skeptik, se snaží proto zkoumat a rozvíjet poznání, své možnosti a neustále přehodnocovat poznatky nové a znovu ověřovat poznatky již získané a pomocí toho se snaží vyvarovat chyb, které by mohly zkreslit jeho poznání a uvést sebe i ostatní v omyl a na falešnou stopu ve výzkumu a činí tak na základě kritického myšlení a důvodem není nic jiného než obava zůstat stát na chybných závěrech, ohrozit tím sebe i druhé a snaha aktualizovat poznání, dozvědět se víc, předstihnout druhé a potřeba na základě poznatků nových aktualizovat staré a zároveň je využít k poznatkům novým, aby se mohli posunout dál a splnit své vize atd.


z jedné diskuze:

„Zarucene fungujici alternativni lecba“… Vsechno co se prokaze ze skutecne funguje, tak sa zacne pouzivat jako „standardni lecebni postup“ v klasicke medicine. V oboru „alternativa“ zbyde pouze to, co nefunguje lepe nez placebo.

Je ironie jak se zastanci techto metod porad ohaneji farmaceutickymi giganty a zaroven josu ochotni platit tisice korun za baleni homeopatickych pilulek, ktere jsou z chemickeho hlediska cista sacharoza. ;-D

1426

Ne, v klasické medicíně se použije jen to co je účinné a zároveň patentovatelné a tedy zpeněžitelné. Jakákoliv přírodní nebo tělu vlastní látka je pro ně nejen bezcenná, ale i byznys ohrožující.

73612

Je to čistý byznys s lidským zdravím. Prachy až na prvním místě.

Stanislav Stupka 61550

To je jaké říct, že hospodský vydělává na hladových, protože je nasytí, jelikož to je účinné a tak na tom může vydělávat. Bohužel nemůže patentovat klobásu, kterou svět neviděl, protože je tím nenasytí a tak na nich nemůže vydělávat a to by ho ohrozilo. No, to je jistě pravda. Vaše logika je velmi obohacující. Můžete nám říct, která látka na světě není přírodní a tělu vlastní, protože paradoxně je naprosto vše přírodní a zároveň chemie a tak ve výsledku pouze záleží na výsledné účinnosti a bezpečnosti každé dané látky v daném přijímaném množství, odbourávání z těla při nějakém akutním fyziologickém stavu a predispozicích každého jednotlivce zvlášť. I tělo si vyrábí látky, které musí vyloučit. Můžete nám také sdělit jaké, že to látky nechceme patentovat a nemůžeme patentovat, které jsou účinnější při léčbě dané nemoci? Kdo vše se na tom podílí? Všechny výzkumné týmy, univerzity, laboratoře a farmaceutické firmy světa? Máte pravdu, že nelze patentovat klobásu, kterou svět neviděl. Na ní opravdu nelze vydělat. Takže farmaceuti záměrně léči své děti i sebe zbytečnými látkami, když by se mohli léčit zadarmo? To je určitě nějaká forma hyenismu na vlastních dětech a masochismus na sobě samých, že? A jak dlouho tento celosvětový komplot trvá pane Zelinka?Ti lékaři, výzkumníci, farmaceuti, vědci z celého světa jsou tedy děsné hyeny, když takto léčí své děti i příbuzné a masochysté, když i sebe. Ne, počkejte, oni vlastně existují i jednotliví doktoři a vědci, kteří s Vámi souhlasí. Ano, konspiračním bláznům se titul nevyhýbá a tak i takové máme. Naštěstí záleží na celosvětovém konsenzu, protože se vše neustále ověřuje, veškeré terapie a látky na účinnost a bezpečnost i zpětně. Pokud by měl někdo terapii a látku účinnější, ihned by ji mohl patentovat a zatraceně by na ní vydělal, protože nemoci nikam neutečou jen proto, že existuje lék. Víte, měl byste ihned začít objíždět všechny nemocnice a začít léčit lidi těmi látkami tělu vlastními.Pacienti Vám za ně jistě utrhnou ruce…

73612

Uvědomujete si, v jakém světe žijete?

Stanislav Stupka 61550

No ve Vaší neznalosti, paranoii a konspiraci určitě ne.

Stanislav Stupka 61550

Prozraďte nám, co všichni ti vědci, farmaceuti, lékaři, univerzity, laboratoře atd. přede všemi skrývají a sebe i své příbuzné namísto toho léčí klasickými terapiemi? Jaká terapie se takto celosvětově zatajila k léčení dané nemoci, volně dostupná všem či se záměrně nedoporučuje? Rád přehodnotím své poznatky, když mi přednesete relevantní důkazy. PS: To, že někdo na něčem vydělává, není důkazem toho, že něco takového existuje.

1426

Dobře. Asi se shodneme že motivaci firem je zisk. I motivaci farmaceutických firem je zisk. Toho můžou dosáhnout jen s unikátní patentovatelnou účinnou molekulou. Logicky i veškerý jejich výzkum půjde touto cestou. Stejně tak i lobbyistické snahy půjdou tímto směrem.

Stanislav Stupka 61550

Sotva 5 procent všech zkoumaných terapií projde ověřením na účinnost a bezpečnost na všechny nemoci. Za minulý rok FDA schválila pouze 44 léků a to byl nebývale úspěšný rok, ostatní stovky miliard dolarů pouze vylétly oknem. Zkoumá se cokoliv i třeba meditace jako terapie. Představte si to, veškeré studie si můžete nalézt a jsou volně přístupné či za malý poplatek, ano poplatek, protože něčí vědomosti, práce a zázemí něco stojí. Vaše představy a definice toho, co vědní medicína zkoumá, jsou mylné a zřejmě se odvíjejí od klamné představy o syntetických lécích a toho, co lze a nelze patentovat. Pane Zelinka, znovu Vás žádám, prozraďte nám, které že to látky jsou účinnější než klasická léčba a nelze je patentovat u nějaké konkrétní nemoci, které by vědní medicína neznala či znala a nechtěla doporučit místo jiné klasické léčby? Máte volné pole působnosti na doložení svých tvrzení.

Stanislav Stupka 61550

či lépe které terapie jsou účinnější a zatajované či záměrně nedoporučované u nějaké nemoci, volně dostupné všem. Mluvme raději o terapii, protože to pod sebe zahrnuje všechny léčebné postupy, protože zkoumání a ověřování podléhá obrovské množství různorodých postupů*

Stanislav Stupka 61550

Zkoumá se snad naprosto vše, ze všech možných stran. Jenom na akupunkturu, různé výživy, diety, atd. apod. n existují tisíce studií z celého světa a ze všech možných stran na všechny možné terapie a postupy léčby. Máte možnost předložit nám něco, co někdo zatajuje a je třeba účinnější a volně dostupné všem.

Stanislav Stupka 61550

Taktéž rozhodování o schválení léku se neděje na základě výše zisků. Neplést si s náklady. Proč? Zisk neovlivňuje bezpečnost a účinnost schváleného léku, ale náklady ovlivňují výsledné používání léků od různých výrobců. Na schvalovací proces zisk vliv nemá a v odpadu skončí valná většina výzkumů za biliony dolarů, které probíhají 6 a více let a musí projít třemi schvalovacími procesy na procentuální účinnost a bezpečnost.Následné ověřování léků, schválených na trhu, díky sběru dat pacienty i lékaři, konkurencí, která chce vyvinout lepší lék, ale i samotnými výrobci, kteří chtějí činit také a neposledně nezávislými stranami, které vše kontrolují a do všeho rýpou, zajistí, že nebezpečný lék či neúčinný, nemá dlouhého trvání či existuje účinný, který by se mohl zatajit. Avšak jaký lék (od jakého výrobce) pak lékař nakonec předepíše, bývá často věc nákladů dle silné ekonomiky a zázemí nemocnice, státu, proplácení pojišťovnami apod. a neposledně věcí jednotlivců, kteří se rozhodují na základě různých vlivů.

Do výzkumu jsou ročně investovány biliony dolarů a vězte, že se zkoumá snad naprosto vše a ve valné většině se vyhodí na slepé cesty a ověřovacími procesy na procentuální účinnost projde sotva 5% zkoumaných terapií. Jakákoliv terapie, která se následně na trhu a velkém počtu respondentů ukáže jako neúčinná či nebezpečná je stažena. Sami výzkumníci, lékaři, jejich děti i příbuzní schválené terapie používají. Ke sběru dat a užívání dochází celosvětově a je velmi nepravděpodobné, že by si nikdo nebezpečné kontraindikace nevšiml a nebo existovalo něco účinnějšího, že by se mohl jednat o celosvětové spiknutí. Každá terapie tak podléhá několikanásobné světové kontrole, jak ze strany lékařů, pacientů, univerzitních týmů, různých laboratoří, tak sběrem dat z nemocnic zdravotními ústavy, tak ze strany samotných výzkumných společností, jak konkurenčních, kteří chtějí vyvinou účinnější a bezpečnější lék, tak samotných výrobců, kteří chtějí totéž.

Stanislav Stupka 61550

Určitě existují i lékaři, kteří podléhají vlivům lobby za nějaký lék, který doporučí spíše či zbytečně předepisují léky navíc a již tací stanuli i před soudem a je to dobře. Nicméně to stále nedokazuje fakt, že se zatajuje nějaká volně dostupná léčba všem či by nebyla známa a záměrně se neupřednostňovala vědní medicínou atd. Při tom všem, co se zkoumá a ověřuje se i za „nesmysly“ to je velmi nepravděpodobné. Každý může nahlédnout do té obrovské kuchyně a začít třeba na pubmedu.

Vaše absence chápání motivace jednání firem je tam zjevná. Jistě že se schvalování léčiv neděje na základě zisků, ale jejich vývoj ano. A to že projde schvalováním minimum, je jasné, ale tím víc to zvyšuje tlak na ziskovost, protože to musí uhradit vše+vygenerovat zisk. Farmaceutické firmy nejsou charita, jak to tam rád směšujete s výzkumy universit.

Takže znova – farmaceutické firmy jsou motivovány(sic!) k tomu aby po schválení léku nebyl na trhu jiný, aby tento byl nejlépe patentovatelný a patentován a zároveň aby lékařská praxe neobsahovala jiné postupy léčby -> to poslední je obzvlášť důležité, jinak by zisku nedosahovali.

Tolik k tomu.

Stanislav Stupka 61550

Aleši:) nevadí tykání? Jakýkoliv výzkum, který bude úspěšný, u něj se předpokládá, že bude přinášet  zisk, ale ani to nemáš zaručeno po schválení. Existuje obrovská konkurence a pokud někdo přijde s lepším, máš smůlu. Někdy se i lék neujme a lékaři ho ani nepředepisují, když se na celém trhu a velkém počtu respondentů, ukáže účinnost jako slabá či bezpečnost jako nevyhovující.

Zkoumá se hlavně naprosto vše, výzkumů je pestrobarevná škála, prostě předem nikdy nevíš, jaký výzkum dopadne dobře.

Ad „aby tento byl nejlépe patentovatelný a patentován a zároveň aby lékařská praxe neobsahovala jiné postupy“)

Jak jsem řekl: Nemají to jak zajistit v obrovské konkurenci. Vyhraje prostě ten, který bývá nejúčinnější a nejbezpečnější. Takže pokud ti schválí lék a někdo přijde s lepším, máš prostě smůlu atd.

Dále patentovat takto sofistikovaně předem je ti úplně na dvě věci, když vůbec nevíš, jestli ten patent bude účinný a projde schválením a tak se zkoumá všechno možné. Investoři si pak vybírají ty výzkumy a společnosti, které mají dobré složení týmu a nejlepší výsledky ve výzkumu a do nich investují a doufají.

Patentuje se tak, kde co a patentů právě bývá naopak přehršle  a stává se tak, že i na naprosté nesmysly a s patenty se i čile obchoduje, protože každý vidí potenciál účinnosti v něčem jiném a některým se i patenty hodí pro kombinaci s jejich výzkumem.

ad charita)  Farmaceutické firmy nejsou právě charita, žádný výzkum a je dobře, když jim pak přinese zisky, které se používají nejčastěji do dalších výzkumů.

Ad univerzity) Nesměšuji žádné výzkumy univerzit. Tvrdím, že ověřování studií jakéhokoliv léku, terapie, probíhá ze všech možných stran díky nejrůznějším kauzalitám a následně i sběr dat, metaanalýzy všech studií i terapií, do kterých může každý nahlížet a zkoumat je. Tudíž veškeré terapie podléhají neustále zkoumání a ověřování i terapie pomocí meditace atd., ze všech možných stran díky různým kauzalitám (konkurenčním, kontrolním úřadům, univerzitním ajn.)

Stanislav Stupka 61550

ale stejně bych rád věděl, které, že to budou ty úspěšné a jaký patent. Já jsem zainvestoval do RNAi a do společnosti, kterou vybudoval Dr. Mello nositel Nobelovy ceny za medicínu v r. 2006. Následně to hned začali všichni tuhle nadějnou terapii kopírovat a konkurence je obrovská a tak paradoxně i naše firmička je malinka a existují týmy, které se dostali dál a začali to kombinovat s dalšími nadějnými metodami SiRNAi, CRYSPR atd. apod., s imunoterapií apod. Kdo nakonec bude vítěz netuším. Věda je náročná a žádný převratný výzkum, co by něco změnil z nebe nepadá, ale RNAi, CRYSPR má obrovskou šanci měnit budoucnost a léčit zatím nevyléčitelné nemoci.Jsme ale na začátku, i když výzkumu už běží cca 9let

Jana Nová 78708

„Jakýkoliv výzkum, který bude úspěšný, u něj se předpokládá, že bude přinášet  zisk, ale ani to nemáš zaručeno po schválení.“

Podle mě právě proto není pro farmaceutickou firmu zajímavé zkoumat účinek prvotních bylin. Například se přijde na to, že kombinace máty, meduňky a jahodníku v určitém poměru zastavuje rakovinné bujení. Jenže to si firma patentovat nemůže, navíc to začne připravovat spousta dalších firem a i běžných lidí, takže tu není zaručený takový zisk. Proto se logicky nevyplatí do takového výzkumu vůbec investovat. A když už, tak není strategické takovouto informaci vypouštět, aby to nezačali dělat ostatní a nelezli tak dané farma firmě do zelí.

To je prostě normální byznys.

Velmi zajímavá kniha na toho téma je „Vedlejší účinek – smrt“ od Johna Virapena. Doporučuji.

Stanislav Stupka 61550

Jano, jakýkoliv výzkum, který bude nakonec úspěšný, „což nikdo předem neví, jaký to bude,“ může pravděpodobně přinášet zisk, ale ani to nemáte předem zaručené. Hlavně nevíte dopředu jaký, takže neustále dáváte peníze do něčeho, u čeho nemáte jistotu, že vám to někdo schválí a potvrdí se účinnost a bude přinášet zisk. Zkoumá se na základě exaktních poznatků.

Účinky bylin se zkoumají. Bylinky jsou součástí fytoterapie a zabývá se jimi farmakognosie jako vědní obor. Ověřují se tradiční receptury, ale i nová složení atd. Nicméně s bylinkami se operuje celou historií léčení od minulosti po současnost a zasahují do všech oblastí vědní medicíny. Neposledně i Nobelova cena pro čínskou vědkyni byla za podobný výzkum.

Celosvětový výzkum taktéž představuje souhrn všech možných vědců, institucí a firem či lékařů atd., které se na něm podílí a není závislý pouze na farmaceutických firmách. Jinak zkoumá se dokonce i meditace nebo existují i tisíce studují na akupunkturu atd. apod.

Taktéž tu máme neskutečné množství léků neregistrovaných a terapií. Nejedná se o registrované léky a prodávají se jako doplňky stravy. I pan Jonáš je sám připravuje.

Kdokoliv tak může. Čína se chlubí např. 3000+ bylinkami, jež různě kombinuje. Bylinky se pěstují na plantážích a fytofarmaka se tak retrospektivně stala více součástí vědní medicíny a v Německu je např. používá až 80 procent lékařů. Také něco tají?

Nejedná se však o nic nového a vědní medicína z těchto postupu vychází, ale mají řadu protichůdných účinků a nejasné indikace a spíše se využívá onoho „boomu“ kolem klamavého spojení „přírodní“. Nicméně zkoumáním prochází neustále a nejen tyto ze všech možných stran.

ad rakovina a „když už, tak není snaha takovou informaci vypouštět“)

Proč teda sebe, své děti i příbuzné, léčí farmaceuti taky chemoterapií či klasickými preparáty? Jedná se o nějakou formu masochismu na sobě samých a hyenismus na vlastních dětech a příbuzných jen proto, aby vydělali?

Stanislav Stupka 61550

Už samotný název knihy vedlejší účinek – smrt je logický klam. Na světě neexistuje látka, která by neměla kontraindikace a proto se musí u všeho zkoumat a ověřovat procentuální účinnost a bezpečnost v přijímaném množství, odbourávání z těla chemickými přeměnami, mechanickými, vylučovacími procesy v závislosti na fyziologickém aktuální stavu pacienta a jeho daným predispozicím.

Virapen je bývalý manažer a stratég, jak sám přiznal, který vymýšlel a rozvíjel agresivní marketingové strategie, které často zahrnovaly korupci, jak sám přiznal. Takže podtrženo sečteno udělal zase to, co umí nejlépe, vymyslel další marketingový trik a podvod, jak z lidí vytáhnout další prachy a využil trendu antivax – neočkování a svezl se na té vlně a ještě to učinil tak brilantně, že přitom vypadá jako vlk v rouše beránčím a na své knize vydělal desítky milionů. Co myslíte, bude podvodník on a nebo ten zbytek miliónů lékařů, farmaceutů a výzkumníků, vědců apod. v celé historii dějin po celém světě?

To, že Virapen protlačoval různé registrované léky do různých států pod rouškou korupce, aby tam mohl dotlačit lék od své farmaceutické firmy nikoliv konkurenční, neznamená, že existuje lék na rakovinu apod., Tudíž lék (od jakého výrobce) pak lékař nakonec předepíše, bývá často věc nákladů dle silné ekonomiky dané země, dále zázemí nemocnice, politiky státu, proplácení pojišťovnami apod. a neposledně věcí jednotlivců, kteří se rozhodují na základě různých vlivů a tam samozřejmě existují různé formy lobbingu a klasické tržní mechanismy, ale nemá to vypovídací hodnotu o tom, že ty léky jsou špatné a nebo někdo něco někde dokáže zatajit.

Stanislav Stupka 61550

V odpadu skončí valná většina výzkumů za biliony dolarů, které probíhají 6 a více let a musí projít třemi schvalovacími procesy na procentuální účinnost a bezpečnost. Následné ověřování léků, schválených na trhu, díky sběru dat pacienty i lékaři, konkurencí, která chce vyvinout lepší lék, ale i samotnými výrobci, kteří chtějí činit také a neposledně nezávislými stranami, které vše kontrolují a do všeho rýpou, zajistí, že nebezpečný lék či neúčinný, nemá dlouhého trvání či existuje účinný, který by se mohl zatajit.

Sami výzkumníci, lékaři, jejich děti i příbuzní schválené terapie používají. Ke sběru dat a užívání dochází celosvětově a je velmi nepravděpodobné, že by si nikdo nebezpečné kontraindikace nevšiml a nebo existovalo něco účinnějšího, že by se mohl jednat o celosvětové spiknutí. Každá terapie tak podléhá několikanásobné světové kontrole, jak ze strany lékařů, pacientů, univerzitních týmů, různých laboratoří, tak sběrem dat z nemocnic zdravotními ústavy, tak ze strany samotných výzkumných společností, jak konkurenčních, kteří chtějí vyvinou účinnější a bezpečnější lék, tak samotných výrobců, kteří chtějí totéž.

Určitě existují i lékaři, kteří podléhají vlivům lobby za nějaký lék, který doporučí spíše či zbytečně předepisují léky navíc a již tací stanuli i před soudem a je to dobře. Nicméně to stále nedokazuje fakt, že se zatajuje nějaká volně dostupná léčba všem či by nebyla známa a záměrně se neupřednostňovala vědní medicínou atd. Při tom všem, co se zkoumá a ověřuje se i za „nesmysly“ to je velmi nepravděpodobné. Každý může nahlédnout do té obrovské kuchyně a začít třeba na pubmedu. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Čínská medicína je alternativní k té západní a ve skutečnosti spolu obě v rozumné míře spolupracují, jak ostatně vyplývá i z některých odpovědí lékařů v článku. Jediné, co je opravdu špatné, je fanatismus na kterékoli straně. I v těch odpovědích najdeme pár lékařů, kteří fanatiky jsou.

Stanislav Stupka 61550

Rozdělení na východní a západní medicínu je klam a není to žádná alternativa k západní. Vědní medicína pod sebe zahrnuje všechny postupy, které ověřuje na účinnost a bezpečnost a je používána po celém světě. Zkoumá všechny terapie a existují tisíce studií i na akupunkturu, meditaci a další jiné. Čína nepřináší nic nového, co by nebylo známé a ověřované na účinnost při léčbě daného po celém světě.

Co se týče např. bylinek. Už první léky západní medicíny byly izolovány z rostlin – náprstníkové glykosidy, aspirin atd. Není to nic nového a nejedná se o tradiční čínskou medicínu, ale prostě klasickou vědní medicínou užívanou po celém světě. Často z těch postupů i vychází a posunula se od nich dál, protože má lepší postupy (terapie atd.).

Bylinky se pěstují běžně na plantážích apod. V Německu fytofarmaka využívá asi 80% praktických lékařů a cca 40% proplácejí pojišťovny. Proč to ale nedělat, když existuje poptávka, že? Problém je, že vždy měla a mají často protichůdné účinky a výroba je dost citlivá na samotný proces výroby a proto, jak se medicína rozvíjela, dokázala vyvinout účinnější postupy.

Bylinky jsou součástí fytoterapie a zabývá se jimi farmakognosie. V dnešní době se tak více vracíme k fytofarmakům, díky onomu trendu, který klamně zaměňuje látky přírodní a chemické, kdy mylně lidé dle toho dělí látky na zdravé a nezdravé, když ve skutečnosti je vše chemie a přírodní a bylo vytvořeno pomocí jevů a prvků v našem prostředí danými a ve výsledku tak záleží pouze na procentuální účinnosti a bezpečnosti každé dané látky v přijímaném množství v určitém časovém horizontu, jejímu odbouráváni z těla a v závislosti na aktuálním fyziologickém stavu a predispozice každého jednotlivce zvlášť při léčbě daného.

Stanislav Stupka 61550

Zatím se setkáváme často s klamem, jež účelově dělí medicínu na západní a tu východní, která přináší něco nového, neznámého, neotřelého, tisíce let prověřeného, alternativního a často i mýtického, kdy se věnuje člověku lépe.

Ověřovány jsou alternativy neustále. Ono i pojem alternativa je závádějící. Prostě mluvme o terapii, která je zatím neprůkazná jako akupunktura apod.. I akupunkturu však ve FNHK bude ověřována ve studii, byť již existují tisíce neprůkazných při léčbě daného (konkrétních obtíží, nemoci apod.)

Na akupukuturu tak existují tisíce studií a některé už i pokročily do různých fází, z čehož se ale nedá cokoliv aniticipovat. Hlavně je dobré vědět, že vždy probíhá ověřování k daným obtížím a k dané nemoci. Tudíž pokud mluvíme o účinnosti či neprůkaznosti čehokoliv, měli bychom uvést, pro konkrétně co, co bylo předmětem zkoumání.

Každý pak může nahlédnout do této obrovské vědní kuchyně, která dnes a denně zkoumá vše možné i nemožné a všechny tyto studie podléhají ověřovaní ze všech možných vědních stran, kdy dochází k vědeckému konsenzu a nejlépe nám k tomu slouží metaanalýzy, pomocí nichž se vyhodnocují všechny publikované i nepublikované studie na jejich relevantnost, analyzují všechna dostupná data a činí nakonec závěry. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Vědní medicína však využívá a zkoumá dnes a denně všechny zdroje a aplikuje je v nejrůznějších výzkumech a neustále ověřuje možnosti při léčbě daných nemocí a určuje tak účinnost a bezpečnost látky. Existuje tak mnoho technologických postupů, které podléhají zkoumání a ověřování.

Lukáš Koblovský 52327

Všechno má své místo. Když je člověk v kritickém stavu, tak je potřeba použít nejsilnější dostupné prostředky, tj. chemické léky. Nežádoucí účinky v tu chvíli nejsou důležité, podstatné je vyřešení život ohrožujícího problému. Naopak, když se člověk potýká chronickým problémem, je zase lepší použít bylinky, nebo přístup přes duši a zbytečně se nemotat v kruhu duality, tj. pozitivních a negativních účinků chemických léků.

Jan Merta 32018

Rostliny se jako neskládají s chemických látek? A mimochodem, pořád jste nevysvětlil, proč by léky měli mít stejně silné negativní účinky jako pozitivní ani jste nepředložil důkazy, že tomu tak je.

Stanislav Stupka 61550

Bylinky jsou součástí fytoterapie a zabývá se jimi farmakognosie. Nicméně fytofarmaka mají řadu protichůdných účinků a jsou citlivá na výrobu. V Německu je ale např. využívá 80 procent lékařů, ale proč to nedělat, když se na tom dá na tom retrospektivním trendu snadno vydělat. V dnešní době se tak více vracíme k fytofarmakům, díky onomu trendu, který klamně zaměňuje látky přírodní a chemické, kdy mylně lidé dle toho dělí látky na zdravé a nezdravé, když ve skutečnosti je vše chemie a přírodní a bylo vytvořeno pomocí jevů a prvků v našem prostředí danými a ve výsledku tak záleží pouze na procentuální účinnosti a bezpečnosti každé dané látky v přijímaném množství v určitém časovém horizontu, jejímu odbouráváni z těla a v závislosti na aktuálním fyziologickém stavu a predispozice každého jednotlivce zvlášť při léčbě daného.

Stanislav Stupka 61550

Nicméně proč se nevracet více k fytofarmakům, když ten trend přináší značný zisk, jak už si uvědomila řada lékařů i nelékařů? Co je ale podstatné? Podstatné je přistupovat k léčbě pacienta s pokorou a pokusit se učinit co nejpřesnější diagnostiku pro správnou indikaci vhodně zvolené medikace. I zda-li je pacient vhodný pro placebo musí vycházet z přesné diagnózy, abychom nepřehlédli fyziologický stav, který vyžaduje sofistikovanější léčbu a vyžaduje to obrovskou zodpovědnost za zdraví druhých i nás samotných a blízkých.

Látky, které neproběhly ověřením na procentuální účinnost a bezpečnost v daném předmětném zkoumání u dané nemoci, u nich nevíme, jaké přesné kauzality vznikají a co vše mohou pozitivně a negativně ovlivnit a tedy, jak moc jsou účinné a jaké vedlejší účinky mají. Samozřejmě existují tradiční receptury, ze kterých se i vychází, ale to, že je něco tradiční ještě samo o sobě neznamená, že nemůže mít a nemá protichůdné účinky atd. naopak.

To, že je něco např. bylinka, neznamená, že to není chemie. To, že něco nazývá bylinka je klamně označováno za zdravé a léčící. Nikoliv, je to pouze rostlina o nějakém chemickém složení látek, které mají své kauzální jevy, jako všechny ostatní látky. Určitě je tedy žádoucí pokud je zkoumáme a vědní medicína je neustále zkoumá na účinnost a bezpečnost při léčbě daného. Živočišný druh člověk, díky své adaptaci, která mu dala vyvinutý mozek, pomocí něhož vytváří pomocí jevů a prvků prostředím danými velmi sofistikované látky, stejně jako bylinka. Druh homo sapiens sapiens je jen velmi „sofistikovaná bylinka“, která dokáže pomocí těchto prvků a jevů vyvíjet ty nejspecifičtější látky, kdy ve výsledku pak závisí je na účinnosti a bezpečnosti při léčbě daného a dalších kauzalitách, jak jsem předeslal výše.

Stanislav Stupka 61550

Látky, které neproběhly ověřením na procentuální účinnost a bezpečnost v daném předmětném zkoumání u dané nemoci, u nich nevíme, jaké přesné kauzality vznikají a co vše mohou pozitivně a negativně ovlivnit a tedy, jak moc jsou účinné a jaké vedlejší účinky mají. Samozřejmě existují tradiční receptury, ze kterých se i vychází, ale to, že je něco tradiční ještě samo o sobě neznamená, že nemůže mít a nemá protichůdné účinky atd. naopak.

Důležité je tedy u pacienta, vzhledem k diagnóze, aplikovat to, kde mám jistotu podpořenou zkoumáním a znám přesné kauzální vztahy, které jsou i neustále ověřování sběrem dat ze všech nemocnic, což nám rozhodně fytofarmaka či jiné terapie tuto jistotu nepřináší

doporučit
18.12.2015 0:27
Foto

Karel Tomášek 74979

Byl jsem skoro 2 roky v Číně (služebně ma poušti Gobi) a v místní nemocnici pracovala manželka našeho překladatele, která byla doktorkou tradiční mediciny. Já jsem se od ní dozvěděl, že studovala na vysoké škole medicinu a jako specializaci si koncem studia zvolila tradiční medicinu (tam je to jeden z oborů jako třeba ORL, vnitřní a pod.). Měla znalosti moderní i tradiční mediciny a v praxi je uplatňovala a všichni Evropané, kteří jsme tam byli, jsme využívali jejích služeb. Naši doktoři si nedovedou představit, že by mohlo lečit něco, co nedává univerzálně jednoznačné výsledky, ale celá tisíciletí se tak léčilo a hlavním lékem jsou zde bylinky, které používá i moderní věda a řada léků je odvozena od přírodních sloučenin (na příklad vrbová kůra vedla k objevu kyseliny salycilové i acylpyrinu). Musím ovšem zdůraznit, že homeopatie do čínské mediciny nepatří; takovou hovadinu oni neuznávají.

Jan Merta 32018

Co myslíte univerzálně jednoznačnými výsledky? Medicínské postupy nejsou účinné vždy a mohou mít vedlejší účinnky, ale s tím se počítá. Je snaha vzít v úvahu, že pro různé skupiny lidí může léčebná metoda účinkovat jinak (zkoumají se účinky u různých věkových kategorií, mnohdy u lidí z různých částí světa apod.) Ale musí být alespoň kvalitní statistické důkazy účinnosti a bezpečnosti. Proč by se mělo léčit něčím, u čeho se neví, jestli to funguje a jestli to neškodí? Co se týče bylinek, medicína s nimi nemá problém. Ukázalo se, že jeden z receptů se staré Číny funguje na malárii, identifikovalo se, co může za ten účinek a dnes je to široce užívaný lék na malárii, který zachránil tolik životů, jako máloco. Ale ukázalo se také, že mnoho čínských bylinných přípravků obsahuje bylinu se silně rakovinotvornými látkami. Já myslím, že to dokládá, proč je důležité důsledně vědecky zkoumat léčebné postupy.

Martina Sedlická 52512

Cinska medicina je jako olizovat plisen namisto uziti tablety penicilinu. Max.nejake.byliny mohou mit nejaky efekt, pak ale zarucene maji I nezadouci ucinky. A jelikoz nikdy nevite, kolik latky v rostline bylo, je lepsi si vzit tuto latku presne odmerenou v tablete

Jaroslav Plachetka 76669

„celá tisíciletí se tak léčilo“

Cela tisicileti taky existovala funkce vyvolavace deste(a nekde existuje dodnes). To zkratka neni argument.

Stanislav Stupka 61550

Rozdělení na východní a západní medicínu je klam. Ověřují se všechny terapie a Čína nepřináší nic neotřelého, co by nebylo ověřované, podléhalo ověřování, nebylo známé a nebylo používané.

Už první léky západní medicíny byly izolovány z rostlin – náprstníkové glykosidy, aspirin atd. Není to nic nového a nejedná se o tradiční čínskou medicínu, ale prostě klasickou vědní medicínou užívanou po celém světě. Často z těch postupů i vychází a posunula se od nich dál, protože má lepší postupy (terapie atd.).

Bylinky se pěstují běžně na plantážích apod. V Německu fytofarmaka využívá asi 80% praktických lékařů a cca 40% proplácejí pojišťovny. Proč to ale nedělat, když existuje poptávka, že? Problém je, že vždy měla a mají často protichůdné účinky a výroba je dost citlivá na samotný proces výroby a proto, jak se medicína rozvíjela, dokázala vyvinout účinnější postupy.

Bylinky jsou součástí fytoterapie a zabývá se jimi farmakognosie. V dnešní době se tak více vracíme k fytofarmakům, díky onomu trendu, který klamně zaměňuje látky přírodní a chemické, kdy mylně lidé dle toho dělí látky na zdravé a nezdravé, když ve skutečnosti je vše chemie a přírodní a bylo vytvořeno pomocí jevů a prvků v našem prostředí danými a ve výsledku tak záleží pouze na procentuální účinnosti a bezpečnosti každé dané látky v přijímaném množství v určitém časovém horizontu, jejímu odbouráváni z těla a v závislosti na aktuálním fyziologickém stavu a predispozice každého jednotlivce zvlášť při léčbě daného, jak byste sám měl vědět a zřejmě víte.

Stanislav Stupka 61550

Nicméně proč se nevracet více k fytofarmakům, když ten trend přináší značný zisk, jak už si uvědomila řada lékařů i nelékařů? Co je ale podstatné? Podstatné je přistupovat k léčbě pacienta s pokorou a pokusit se učinit co nejpřesnější diagnostiku pro správnou indikaci vhodně zvolené medikace. I zda-li je pacient vhodný pro placebo musí vycházet z přesné diagnózy, abychom nepřehlédli fyziologický stav, který vyžaduje sofistikovanější léčbu a vyžaduje to obrovskou zodpovědnost za zdraví druhých i nás samotných a blízkých.

Látky, které neproběhly ověřením na procentuální účinnost a bezpečnost v daném předmětném zkoumání u dané nemoci, u nich nevíme, jaké přesné kauzality vznikají a co vše mohou pozitivně a negativně ovlivnit a tedy, jak moc jsou účinné a jaké vedlejší účinky mají. Samozřejmě existují tradiční receptury, ze kterých se i vychází, ale to, že je něco tradiční ještě samo o sobě neznamená, že nemůže mít a nemá protichůdné účinky atd. naopak.

Stanislav Stupka 61550

Důležité je tedy u pacienta, vzhledem k diagnóze, aplikovat to, kde mám jistotu podpořenou zkoumáním a znám přesné kauzální vztahy, které jsou i neustále ověřování sběrem dat ze všech nemocnic, což nám rozhodně fytofarmaka či jiné terapie tuto jistotu nepřináší.