Co je chemie, přírodní a přirozený výběr, zdravé a nezdravé?

petriho miska

(Jedná se o hrubý nástin. Bude neustále verifikováno, definováno, zpřehledňováno a lépe formulováno. Případně doplňováno o zdroje, citaci či zpřesňováno o další exaktní rovinu, logické vztahy a kauzality. Nikdy nejsem spokojen s výsledkem své práce a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl.)

Co vlastně je a není přírodní, chemie, zdravé, zdravější, přírodní léčba, kde je hranice? Žijeme v souladu s přírodou a nebo s prostředím? Existuje vůbec např. něco přírodnějšího? Co je a není přírodnější?

Jedná se o často užívaný a zažitý klam nejen v medicíně, kdy slovo přírodní přidělujeme různým věcem a budí se tím významově zdání něčeho zdravějšího, přirozenějšího, přírodnějšího atd. Co je ale ve skutečnosti přírodní, a co je chemie?

Vše je chemie a zároveň přírodní, ať už látka organického či anorganického původu, syntetického atd. Je vše tvořeno z prvků a jevů prostředím danými, v univerzu se vyskytujíc? Ano.

Např.: Bude maso vyrobené člověkem v Petriho misce méně přírodní? Nebude. Bude to pro nás méně přirozené, protože to není zažité a lidé mají předsudky? Ano. Bude to nepřirozené z pohledu přírodních zákonů? Ne. Musí být méně zdravé a škodlivé? Ne, nemusí. Může nám to méně chutnat? Ano. Proč? Na čem záleží?

Ve výsledku závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti jakékoliv látky, v daném složení a skupenství, na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jejím odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a dále v závislosti na predispozicích a fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť a nikoliv, kým byla látka stvořena, kde a v čem se nalézá, kdy účinnost a bezpečnost jakékoliv látky zjistíme zaslepenými ajn. studiemi na mnoha respondentech, jež dále ověřujeme a přehodnocujeme všemi stranami. Můžeme pak různě pokračovat studiem vlivů jakékoliv dané látky na cokoliv a v jakémkoliv prostředí atd.

Hranice tam je tedy tehdy, pokud chceme významově rozdělit, co vyrobil různými procesy člověk a co ne, avšak obojí je přírodní látka, kterou vyrobil druh homo sapiens sapiens z jevů a prvků prostředím danými stejně jako živočišné druhy jiné a nejen živočišné druhy, která má pak svou účinnost a bezpečnost stejně jako ostatní a je úplně jedno tedy, jaký jev a proces k vyrobení látky užijeme, kdy výsledná účinnost a bezpečnost dané látky se zjistí studiemi.

Jistě lze významově pochopit třeba „jdu do přírody“, byť v přírodě jsem pořád a nikdy jsem z ní neodešel. Může být panelák méně příjemnější pro oko než rozkvetlá louka, ledopády, vulkán či dřevěná chaloupka? Určitě. Bude méně přírodnější? Ne nebude.

Lze však jistě významově chápat jdu do přírody, byť objekty druhu homo sapiens sapiens, jež si tvoří z prvků a jevů prostředím danými, jsou stejně přírodní, jako jakékoliv jiné objekty tvořené ostatními druhy či jevy.

Popisoval by tedy jiný vyspělejší druh z oběžné dráhy, pro lepší představu, interakce na planetě, jako přírodní interakce druhů a tedy jejich činnosti v daném prostředí, jaké si tvoří pro své možné přežití atd.? Ano.

Mohl by pak i popisovat, jaké všechny interakce různé druhy i jevy na prostředí a mezi sebou mají, kdy se v průběhu času desítek i miliónů let různě vzájemně ovlivňují, což vede k jejich vyhynutí, adaptaci, zrodu jiných atd. apod.? Ano.

Např. léčba bez využití jakýchkoliv syntetických látek je stejně přírodní jako léčba s jakoukoliv syntetickou látkou a je chybnou a zažitou definicí to rozdělovat. Zbytečné to není a není to slovíčkaření, protože z toho vznikají právě klamy, kdy se lidé dovolávají přírodních látek, přírodní léčby, přírody atd., byť jsou paradoxně všechny přírodní a o účinnosti a bezpečnosti to nemá vypovídací hodnotu.

Činí tak při představě, že jsou zdravější a bezpečnější, jelikož ostatní dle nich nejsou přírodní a tudíž jsou nezdravé či méně zdravé, nejsou přirozené, jsou v rozporu s přírodou, jsou více zatěžující atd. apod.

Nálepka přírodní se poté uděluje dnes všude a významově je chápána jako něco, co je zdravější. De facto se tento klam poté stává alfou omegou pro všechny další možné klamy, homeopatií počínaje, rafinovaným cukrem, TČM, éčky atd., třeba pokračujíc a např. genetickým inženýrstvím konče apod.

Používá se tak často vágní, ale zažitá formulace, která klamnou logikou vede k mýtům o tom, co je přirozenější, účinnější, bezpečnější, přírodní, chemické atd. I člověk je živočišný druh, jež pomocí jevů a prvků prostředím danými vytváří, tak jako jiné druhy, látky různě procentuálně účinné a bezpečné.

Setkáváme se tak stále s vágními přívlastky „přírodní“ lék, „přírodní“ léčba, „přírodní“ potravina, přirozenější či přírodnější postup, atd., apod., což nemá ale vypovídací hodnotu o tom, co je zdravější, bezpečnější či účinnější apod.
————————————————————————————–
[update 18.11.16]

Příklad z diskuze ohledně modifikace komárů:

„Poručíme větru, dešti… pápá přírodo… Evoluce je tu miliardy let a člověk si na ni bude hrát? Hodně štěstí…“

Chyba. Člověk si na nic nehraje, ale jako živočišný druh má své interakce v prostředí jako jiné druhy a to je příroda. Homo sapiens sapiens činní pouze to, co jiné druhy v daném prostředí.

Člověk je živočišný druh a tak jako každý jiný druh bojuje s dalšími svými možnostmi, které získal adaptací, což vede v prostředí mezi druhy k neustálému zániku i vzniku druhů nových. Je chybou oddělovat druh homo sapiens sapiens.

„Tímto způsobem jsem nad tím nikdy nepřemýšlel… Ale jedna věc – člověk dělá chyby… takže pokud ho tyto hrátky s genetikou začnou bavit, může udělat chybu, která ohrozí nebo dokonce vyhubí celé lidstvo… Ano, mám hodně rád sci-fi.“

Samozřejmě a o tom se můžeme bavit, jaký to bude mít vliv. Každý druh tedy dělá chyby či vytváří nehostinné prostředí pro jiné druhy, ať už vědomě či nevědomky. Budou např. sarančata méně spadat do přírody či jsou proti přírodě? Stěží. Takto bychom mohli pokračovat mnoha příklady dál.

Interakce homo sapiens sapiens s daným prostředím mají na něj nějaký vliv, který si často zprvu neuvědomuje. Má však tu adaptační výhodu vyvinutého mozku, že může adekvátněji a rychleji reagovat na změny ve svém prostředí, ať již je zapříčinil vědomě či nevědomky nebo jejich příčinou nebyl.

Otázkou jistě je, zda-li to bude stačit a pokud ne, tak jako každý jiný druh vyhyneme :)
————————————-
[update 23.11.06]

Co je a není přírodnější?

Žijeme tedy v souladu s přírodou a nebo s prostředím? Homo sapiens sapiens je příroda, živočišný druh a tak se pokouší žít v daném prostředí a vytváří podmínky pro své přežití v daném prostředí. Můžeme být méně přírodnější či více přírodnější? Stěží.

Významově to lze jistě opět chápat jako být ohleduplný k ostatním druhům, byť jsme se od přírody nikdy neoddělili a nejsme méně přírodnější a naše interakce stejně jako interakce jiných druhů mají své dopady na prostředí. Budou, opět použiji pro lepší představu, sarančata např. méně přírodnější? Nebudou. Mohou tak vytvářet horší podmínky pro přežití ostatních druhů a někdy i svého druhu? Ano.

Představy některých lidí, kdy si např. i myslí, že žijí v souladu s přírodou, pokud si třeba pěstují vše sami, chodí bosy atd. apod., jsou mylné. To je podobné jako bych řekl, žiji sám se sebou. Jsme živočišný druh homo sapiens sapiens a máme své interakce v daném prostředí, jsme přírodou. Živočišný druh homo sapiens sapiens tak vytváří díky spolupráci prostředky pro přežití v daném prostředí.

Všechny výdobytky homo sapiens sapiens jsou výdobytky živočišného druhu a jsou přírodou, kdy je vytváří pro své přežití v daném prostředí.

Pokud si sundáte boty, sundáte pouze výrobek živočišného druhu homo sapiens sapiens, jež užívá pro lepší přežití v daném prostředí.

Nesundaváte nic nepřírodního a nesblížili jste se více s přírodou, jste pořád její součástí. Jediné, co se stalo, že Vaše smysly na plosce nohy jsou citlivější vůči povrchu, který nemusí být vždy dobrý pro chodidlo druhu homo sapiens sapiens a proto si díky adaptaci vyvinutém mozku mohl vyrobit předmět pro lepší pohyb v daném prostředí pomocí jevů a prvků prostředím danými.

Dokonce snad existují lidé, sekta, jež se domnívá, že pokud budou chodit nazí, žijí v souladu s přírodou…

a…příště? Příště možná pokračování o personifikaci prostředí, kdy se vytváří další klamy.


Původní text: Paradoxně je vše chemie a vše je zároveň přírodní. Bude maso vyrobené člověkem v Petriho misce  méně přírodní? Nebude. Bude to méně přirozené, protože to není zažité a lidé mají předsudky? Ano. Bude to nepřirozené z pohledu přírodních zákonů? Ne. Musí být méně zdravé a škodlivé? Ne, nemusí. Může nám to méně chutnat? Ano. Proč? Čtěte dále:

Je úplně jedno, čím látku vyrobíte a jakou látku vyrobíte. I složité technologie, pomocí nichž látky upravujeme a vyrábíme, jsou stále příroda. Vyrobil je, pomocí látek a jevů daných prostředním, živočišný druh homo sapiens sapiens a výsledné látky z nichž jsou technologie tvořeny, jsou přírodní.  V konečném důsledku záleží na účinnosti a bezpečnosti každé dané látky a její expozici pro každý jednotlivý druh zvlášť dle jeho fyziologie.

Úvod a možná jednodušší verze (text pod ní je v mnoha směrech opakující se):

Na světě neexistuje látka, která by nebyla přírodní a zároveň chemie. Paradoxně neexistuje nic umělého a slovo „umělé“ je bohužel jen významově zavádějící rozlišení toho, co bylo vyrobeno druhem homo sapiens sapiens.

Všechny látky jsou vyrobené či upravené pomocí fyzikálních jevů a prvků dané prostředím. Je úplně jedno jaký druh z fauny či flory, kdo danou látku pomocí prvků a jevů daných prostředím vyrobil či upravil. Zda-li se jednalo o rostlinu, žábu, strom, homo sapiens sapiens či již látky vznikly anorganickou cestou pomocí nejrůznějších jevů prostředí atd. Homo sapiens sapiens je živočišný druh a využívá stejné prvky a fyzikální jevy dané prostředím jako ostatní druhy.

Snědli byste toto?

E101 vit. B2 E160a ß-karoten E160d lykopen
E161 lutein E251 dusitan E262 diacetát Na
E300 vit.C E 307 α-tokoferol E308 γ-tokoferol
E309 δ-tokoferol E 325 laktát Na E330 kys.citrónová
E375 niacin E440 pektin E 554 fosfáty
E 621 glutamát Na

Tak to je rajče.

Pouze tak záleží na účinnosti a bezpečnosti dané látky v přijímaném množství v nějakém časovém horizontu vhledem k fyziologickému stavu a predispozicím každého jednotlivce zvlášť, přesněji:

Ve výsledku vždy pouze závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti jakékoliv látky, v daném složení a skupenství, na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jejím odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a navíc ještě v závislosti na predispozicích a akutním fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť nejen při léčbě daného a nikoliv, kým byla stvořena.

Živočišný druh homo sapiens sapiens získal adaptací značně vyvinutý mozek, jež mu dovoluje zkoumat všechny látky, aby zjistil, které jsou vhodné pro jeho přežití.

Zároveň mu umožnil vyrábět či upravovat látky jen více sofistikovaněji než mohou ostatní druhy, ať již z flóry či fauny,  pomocí jevů a prvků daných prostředím. Výsledné látky jsou, tak jako všechny v daném prostředí, nějak účinné a bezpečné.

Na světě paradoxně není umělého vůbec nic. Pouze existují látky vyrobené různými druhy, mezi něž patří i homo sapiens sapiens a všechny tyto látky jsou různě účinné a bezpečné pro jakýkoliv druh.

Např. existují bakterie, jež živí plasty: http://science.sciencemag.org/content/351/6278/1196

Neustále se lidem snažím vysvětlovat, že i plasty jsou přírodní, stvořeny pomocí prvků a jevů dané prostředím a slovo umělé neznamená, že nejsou přírodní, ale je to jen významové rozlišení pro látku, jež vytvořil druh homo sapiens sapiens a ve výsledku pak záleží na účinnosti a bezpečnosti každé látky pro dané prostředí, pro konkrétní druh či druhy v nějakém časovém horizontu.

Ve chvíli kdy například dojde k obrovskému výronu lávy a prachu do ovzduší nějaké obrovské sopky, také to bude znamenat vážné ohrožení pro mnohé druhy, ale neznamená to, že to nebude v souladu s přírodou. Druhy a různé jevy se  neustále vzájemně ovlivňují  a jsou ve vzájemné interakci. Druh homo sapiens sapiens má pak výhodu si své konání uvědomovat a učit se ze zkušeností a poznáním slepých cest atd.

Povznesme se nad Zemi a zkoumejme, pozorujme interakce na planetě Zemi z pozice jakoby cizího druhu, z jiné planety. Zkoumejme všechny druhy na planetě Zemi, co vytváří, jak se vzájemně ovlivňují, jak je ovlivňuje prostředí a jak ovlivňuji oni dané prostředí.

Např. máme nesmyslné definice, že když je neěco z lesa, tvořené faunou či flórou, z luk, moří a hor atd. apod., tak je to z přírody, kdežto tvořeno člověkem není přírodní a tudíž je méně zdravé apod.

I město postavené člověkem je přírodní. Jedná se prostě o tvary a látky, které vytváří druh homo sapiens sapiens, díky adptací danému mozku, pomocí prvků a jevů prostředím danými, jen dalece více sofistikovaněji než vytváří jiné druhy či se již vytváří sami působením fyzikálních jevů prostředí pro jejich přežití atd.

Vše, co druh homo sapiens sapiens vytváří, spojuje atd. je přírodní a je to příroda a je k tomu využito prvku a jevů daných prostředím.

Každý druh takto vytváří a spojuje. Každý druh je pak nějakým způsobem nebezpečný i sám sobě a druhům ostatním, kdy dochází k různým interakcím, vymírání druhů za současného působení fyzikálních jevů prostředí atd.

Člověk, na rozdíl od jiných druhů, si je schopen své interakce velmi uvědomovat a do značné míry s nimi pracovat.

Pokud se tedy jedná o jakékoliv látky, kýmkoli a čímkoli tvořené, záleží pouze na dané expozici, přijímaném množství dané látky v určitém časovém horizontu a jejímu odbourávání atd.


Personifikace přírody a zaměňování významů slov, vědeckého žargonu, formální logikou vede často k chybným kauzalitám a k deduktivním klamům.


Témata značně související:

Co je chemie, přírodní a přirozený výběr?

Nezaměňujme přírodu s pojmem „jdu do přírody nebo co vyroste mimo město, co není vytvořeno člověkem apod.“, jedná se o formální logiku a zjednodušení pojmů pro to, že jdu například do lesa či vyrostlo to samo bez zásahu člověka atd., ale ve skutečnosti jsme v přírodě permanentně a i my jsme přírodou, živočišný druh homo sapiens sapiens a utváříme látky pomocí prvků či přeměňujeme pouze látky v ní obsažené – jsme z přírody stvořeni a zároveň přírodu vytváříme pomocí přírody, což je přirozené a všechny látky jsou tak pouze jen o nějaké bezpečnosti a účinnosti za určitých podmínek a to kdekoliv a jakýmkoliv druhem či jevem stvořené (anorganické či organické atd.).

Z diskuze: nechapu v jakem vztahu ma byt pojem chemicke a prirodni, leda prirodni a synteticke, ale od takovych debat take utikam, protoze to vedou vetsinou velmi zaniceni lide, kteri presne vi kde je hranice  Hranice tam je tehdy, pokud chceme významově rozdělit, co vyrobil člověk a co ne, avšak obojí je přírodní látka, která má svou účinnost a bezpečnost. Používá se tak často vágní formulace, která vede k mýtům o tom, co je přirozenější, účinější, bezpečnější, přírodní, chemické atd.

Zároveň je tedy naše činnost přirozená pro přírodu, protože my, živočišný druh homo sapiens sapiens, jsme příroda. Všechna naše činnost je přirozená a přírodní a máme tak jako každý jiný druh své slabiny a přednosti, které vedou k dominanci či k vyhynutí, ke změnám a různým interakcím. Pozorovatel z vnějšku např. vyspělejší druh než homo sapiens sapiens, jež by pak zkoumal všechny interakce na planetě, by pak popisoval přirozené chování přírody na planetě a zároveň by spadal jako další druh do přírody atd.

Co není přirozené a co není přírodní? Přirozené a přírodní, není pouze to, co definují naše kulturní vzory (náboženské, politické, osobní, sociální, kulturní ajn.). Ve skutečnosti vše, jak se chováme, co děláme atd., všechny naše interakce jsou přirozené, protože prostě druh homo sapiens sapiens se tak chová. Zároveň je příroda a přírodu tvoří, mění atd.

To, co je správné, nesprávné, přirozené, nepřirozené, špatné, dobré atd., definují pouze naše kulturní vzory a nemá to žádnou vypovídací hodnotu o tom, co je a není zdravé. 

**Přírodní a přirozené tak není pouze to, co neexistuje. Vše, jež se děje, co pozorujeme, je přirozené, protože se to děje. Nepřirozené je to jen významově jako nepatřičné či neodpovídající obvyklému chování pozorovaného či neodpovídající našim představám, což je paradoxně přirozené pro druh homo sapiens sapiens, jež zkoumá jevy pozorované a dopouští se tak u toho logických klamů, kdy dochází k chybným závěrům, způsobených chybnými kauzalitami, ve chvíli kdy určujeme, co je přirozené a nepřirozené a z toho chybně vyvozujeme, co je a není přírodní, proti přírodě a tedy zdravé a nezdravé. 

Nepřirozené a nepřírodní to bude tedy pro nás často ve chvíli, kdy to neodpovídá našim zažitým představám a zvyklostem, myšlení, jež jsou navíc pro každého jedince odlišné, ovlivněné nevědomostí, znalostmi, logickými klamy atd.

Na čem tedy záleží, kdy je daná látka zdravá či nezdravá atd.?

Nezáleží na tom, jestli se prvky chemickou cestou spojí v rostlině, v magmatu či člověkem atd. Pořád to bude jeden a ten samý proces pomocí látek, které jsou v našem vesmíru obsaženy a bude k přeměně použito či využito pouze zákonitostí přírody a tak záleží pouze jen na tom, zda-li je výsledný produkt, daná látka, který takto nějakou činností vznikl, pro tělo škodlivý či není škodlivý, jak moc bezpečný v závislosti na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jeho odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a navíc ještě v závislosti na predispozicích a akutním fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť při léčbě daného a nikoliv, kým byl stvořen a kde a v čem se nalézá atd. (níže opakující se text)

To, co je přirozené, definují pouze naše kulturní vzory (subjektivní názory, zkušenosti, politické, náboženské, všelijaké). To, co je opravdu procentuálně bezpečnější a účinnější v nějakém složení a přijímaném množství při daném fyziologickém stavu jedince, definují studie. Pokud tedy chceme tvrdit, že je něco bezpečnější a účinnější za daných podmínek při léčbě daného, měl bychom to doložit studiemi.

** Vše je chemie a zároveň přírodní, ať už látka organického či anorganického původu, a ve výsledku vždy pouze závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti jakékoliv látky, v daném složení a skupenství, na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jejím odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a navíc ještě v závislosti na predispozicích a akutním fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť a nikoliv, kým byla stvořena a kde a v čem se nalézá atd.

Pokud tedy budeme chtít tvrdit, že je něco bezpečnější a účinnější či nebezpečné, nebezpečnější apod., musíme to doložit studiemi a ověřit daná pozorování a potvrdit účinnost a bezpečnost všemi možnými stranami po světě, kdy se tak dochází ke konsenzu.

Pro každého vědce je pak metlou, když jsou jeho studie a jevy jím pozorované, ovlivněné těmito kulturními vzory, jelikož pak dochází k chybným závěrům.  Vzpomeňme si vždy na pozorovatele z vnějšku a zkusme se dívat jeho očima.

Pro druh homo sapiens sapiens je přirozené se tedy z přírody podvědomě vyčleňovat a definovat nepřirozenost, což vede k nejrůznějším kauzalitám a je způsobeno různými kauzalitami, ale o tom podrobně jindy. Zpět k vědní medicíně:

Všechny látky pak jsou pouze ve výsledku o nějaké procentuální bezpečnosti a účinnosti v různých kauzálních souvislostech, tedy kauzálních vztazích a interakcích, které se zkoumají a je jedno, kde se nachází, jak vypadají a kdo je vytvořil a vždy jsou přírodní a přirozené a pro každého jinak bezpečné, účinné za různých podmínek (kauzalit a interakcí).

Je tedy zcela jedno, co složitého vyrobíte i jaké složitě látky pomocí toho vyrobíte, protože jste příroda a vždy pouze pracujete s přírodou, prostředím, univerzem, jejími zákony a vše je tak přírodní a všechny látky tak budou nějak procentuálně bezpečné a účinné.

Jak stvoříte něco, co není přírodní, když jste sami přírodou a používáte pouze jevy a prvky přírody? Vždy a všude a vše je složené pouze z prvků a jevů v přírodě obsažených. Vždy tak u každé látky ve výsledku jen záleží na její procentuální účinnosti a bezpečnosti. Co není příroda? Jen to, co neexistuje.

Příroda je vše, jsme to i my živočišný druh homo sapiens sapiens a není tu od toho, aby byla pro nás zdravá či škodlivá. To je nesmysl. Personifikací přírody a záměnou významu slova přírodní se často dopouštíme řady  kauzálních klamů, jež přesně odpovídají našim kulturním vzorům (pohledům na svět, okolí, zdraví atd.), dle nichž pak činíme chybné irelevantní závěry, kdy chceme popsat jakýkoliv jev pozorovaný. Jak to myslím s kulturními vzory? Popisujeme a vyvozujme závěry pro pozorovaný a zkoumaný jev podvědomě tak, jak chceme, aby vypadal, přesně dle našich kulturních vzorů. Zaměňujeme realitu s tím, co chceme, aby byla pravda, aniž bychom si to uvědomovali, pomocí logický klamů, jež si neuvědomujeme, jimiž klameme sebe a tím i následně okolí.

Tvrzení, že přírodní je zdravé, je chybná kauzalita a paradox. Vše je příroda a všechny látky jsou nějak bezpečné a nějak účinné v různých skupenstvích atd. a všechny látky se tak musí podrobovat zkoumání na procentuální bezpečnost pro naši danou fyziologii a účinnost pro danou nemoc ve vědní medicíně. Proto jakékoliv látky, uskupení látek apod. má nejrůznější kauzální vztahy, kterou jsou jinak bezpečné a jinak účinné a podrobují se zkoumání.

Až nejen tyto kauzální vztahy plně pochopíte, tak si pak teprve budete pravděpodobně moci říct, že rozumíte vědě a chápete, co vědci myslí pojmem kritické myšlení a varování před tím, abychom nebyli, či zkoumání vědecké nebylo, obětí kulturních vzorů a logických klamů, které ovlivňují výsledky studií, našeho zkoumání, pozorování, jejich interpretace a ve výsledku závěry, které z toho pak činíme.


Mýtus: Západní a východní medicína 

viz. článekO zavádějících pojmech „alternativní, tradiční medicíny“ a taktéž o tradiční čínské medicíně aneb pokračování Prymulovy schizofrenní cesty


*1** Procentuální bezpečnost a účinnost je výsledkem P1,2,3 studií, z kterých se určí způsob medikace a dávkování daného léčiva. Plyne to z metodiky při výzkumu terapií a léčiv, kdy se pak přesné dávkování určuje, způsob podání, aplikace, složení atd.

Proč procentuální bezpečnost a ne jen procentuální účinnost? Jelikož registrované léky, a tedy látky v nich obsažené, dlouholetým výzkumem mají definovanou bezpečnost  (kontraindikace apod.) v nějakém přijímaném množství a odbourávání z těla v určitém časovém horizontu a celkově za různě daných podmínek, např. fyziologickém stavu a predispozicích každého jednotlivce zvlášť atd., oproti látkám neregistrovaným, jež se navíc stále zpřesňují sběrem dat. Tudíž pravděpodobnost snížení rizika bude se znalostí bezpečnosti jakékoliv dané látky. Perpetuum mobile pravděpodobně neexistuje a je třeba si uvědomit, že 100 procentně neškodná látka se v prostředí nevyskytuje a vždy tak záleží na přijímaném množství a dalších kauzalitách s jejichž znalostí můžeme lépe určit, co je pro nás bezpečnější či účinnější, za jakých podmínek. **