Výzkum léků a ověřování

(Jedná se o hrubý nástin. Bude verifikováno, definováno, zpřehledňováno a lépe formulováno dle energie). Případně doplňováno o zdroje, citaci či zpřesňováno o další exaktní rovinu, logické vztahy a kauzality. Nikdy nejsem spokojen s výsledkem své práce a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl.)

* doplnit o (vědní medicínu, vývoj, postup, vše se zkoumá, metaanalýzy, plos, příčiny, farmaceuty,  atd.) nejčastější omyly a logické klamy

+ další rozpracování tématu v sekci Skeptiku Nedej’se  věnované rozporování dokumentu utajená data, v obsahu pak pod názvem: 3.0 Proces ověřování a dále pak v článku Výzkum a důkazní rovina v medicíně

(jedná se o velmi hrubý nástin – bude časem, nevím kdy, aktualizováno, stylizováno do smysluplné formy, verifikováno a doplňováno o příklady z praxe, další relevantní důkazní rovinu a fakta)


Zkráceně princip ověřování a výzkum léčebných terapií(léků) před uvedením na trh

 

registrovaných léků probíhají randomizované zaslepené studie následujícím způsobem:

Preklinická část, poté fáze 1, 2, 3. Preklinická: zahrnuje testy na zvířatech (většinou myši, krysy) – trvá min. 2 roky max 5 let., testuje se účinnost a bezpečnost + další výzkum. Potřebují schválení na bezpečnost a účinnost, aby se mohl výzkum dostat do fáze 1 na lidech.

Fáze 1 – testování na lidech (trvá opět min. 2 až pět let), zahrnuje další výzkum a randomizovanou studii na +- 75 pacientech – testuje se účinnost a bezpečnost. Opět potřebuje schválení EMA(eu) či FDA(usa) (úřady pro kontrolu léčiv), aby se mohli dostat do další fáze 2.

Fáze 2 – tady již probíhá zaslepená studie na cca 135+ respondentech (dále jen dle předmětu zkoumání) a opět se testuje účinnost a bezpečnost (2-5let), opět schávlení EMA či FDA na bezpečnost a účinnost 

Fáze 3 – to samé ale už na 500+ až 1000+ respondentech (dále jen dle předmětu zkoumání) , opět potřebují schválení FDA či EMA, aby se dostaly léky na trh. Avšak musí mít i schválení na bezpečnou výrobu a kvalitní distribuci.

Tyto fáze se dále mohou dělit na 2a, 2b, atd. Vše stojí stovky milionů dolarů a neprojde schválením v některé části fáze 95 procent všech léčebných terapií či léků. Za rok 2014 schválil FDA pouze 44 nových léků na všechny možné nemoci a to byl velice neobvykle úspěšný rok.

„Fáze 4“ je ověřování, zda-li společnost umí splnit veškeré bezpečnostní podmínky výroby a dodání léčiv na trh. 

ochrana na trhu – Další ochrana je pak na trhu, kdy probíhá sběr dat registrovaných terapií z nemocnic po celém světě apod.. Když přeci jenom projde něco, u čeho se zjistí vážná kontraindikace na velkém tržním vzorku populace, který si nemohou v testovacích fázích dovolit (stálo by to stovky miliard a bezpečnost by nemohla být uhlídána) a nebo se neprojeví účinnost, ihned to lékaři nahlásí a nechtějí lék předepisovat. Bývá to velmi zřídka.

** Procentuální bezpečnost a účinnost je výsledkem P1,2,3 studií, z kterých se určí způsob medikace a dávkování daného léčiva. Plyne to z metodiky při výzkumu terapií a léčiv, kdy se pak přesné dávkování určuje, způsob podání, aplikace, složení atd.

Proč procentuální bezpečnost a ne jen procentuální účinnost? Jelikož registrované léky, a tedy látky v nich obsažené, dlouholetým výzkumem mají definovanou bezpečnost  (kontraindikace apod.) v nějakém přijímaném množství a odbourávání z těla v určitém časovém horizontu a celkově za různě daných podmínek, např. fyziologickém stavu a predispozicích každého jednotlivce zvlášť atd., oproti látkám neregistrovaným, jež se navíc stále zpřesňují sběrem dat. Tudíž pravděpodobnost snížení rizika bude se znalostí bezpečnosti jakékoliv dané látky. Perpetuum mobile pravděpodobně neexistuje a je třeba si uvědomit, že 100 procentně neškodná látka se v prostředí nevyskytuje a vždy tak záleží na přijímaném množství a dalších kauzalitách s jejichž znalostí můžeme lépe určit, co je pro nás bezpečnější či účinnější, za jakých podmínek. **

 


Další kauzality ochrany na trhu:

Tudíž všechny léky prochází zpětně na trhu opětovným kontrolám a metaanalýzám od široké vědecké obce, aby se mohla zjistit účinnost a bezpečnost na světové populaci i u různých etnik a skupin, národností, dle demografie, prostředí, společenských podmínek atd., podchytila se všechna rizika a mohli se následně vyvíjet lepší léky či upravovat způsoby medikace atd.

Dále je třeba si ale uvědomit, že neexistuje v přírodě látka bez kontraindikací. Vždy na každou látku připadá procento vážných kontraindikací a úmrtí. Např. na světě existuje 33 lidí s alergií na vodu. Vždy bude záležet s jakým fyziologickým základem přichází každý jednotlivec na svět a jaký aktuální fyziologický stav má při užití dané látky. Bohužel většinu predisposic neumíme  předem zjistit a vycházíme až ze zpětné reakce. Metody, předem se vyhnout negativním reakcím, tak spadají budoucnosti. Navíc procentuální vážnost kontraindikace je u každého jedince odlišná.

Nikdo Vám nikdy nezaručí, že nenastanou vážné kontraindikace, které se ukáží až v dlouhodobém horizontu z velkého počtu pacientů na trhu, když se neukázaly v fázích 1,2,3, které probíhají min 6 a max 10 ,15, někdy 20let. Neexistuje taková stoprocentní léčba. Právě jenom systém kontroly sběrem dat došlo ke stažení léku. Schválením projde na trh sotva pět procent ze všech schvalovaných léčiv na procentuální bezpečnost a účinnost.

Sběr dat z celého světa ze všech nemocnic je na vysoké úrovni. Kontroly provádí všemožné strany, lékaři, pacienti, konkurence, která chce lepší lék, výrobce, který chce také lepší, aby ho konkurence nepředběhla, proto příbalové letáky obsahují i tolik informací. Ostatně stejnými léky léčí i své příbuzné a sami sebe, takže si nechce nikdo ublížit a nikdo nechce, aby mu bylo ublíženo. Další kontroly provádí různé univerzity, laboratoře atd., až po úřady. Těch stran je mnoho. Muselo by se jednat o celosvětové spiknutí.

Zamlčování jakékoliv kontraindikace by bylo značně kontraproduktivní a hlavně dosti nereálné vzhledem k tomu, že ověřování probíhá ze všech možných zdrojů, konkurenčních, úřadů, různých vědeckých týmu, univerzitních, nemocničních, samotných pacientů, lékařů ajn. po celém světě. Léky farmaceutických firem užívají jak rodiny farmaceutických výzkumníků, tak nezávislých výzkumníků atd. a nikdo nechce mít na trhu něco, co škodí či je neúčinné.

Pokud by došlo k zamlčení vážné kontraindikace samotnou farmaceutickou firmou, mělo by to pro ní katastrofální dopady. Vždy se na to přijde, ať už jsou chyby vědomé či nevědomé nebo až zjištěním nedostatků na celosvětovém tržním vzorku respondentů. Tisíce nemocnic neustále podává zpětné vazby v podobě hlášených dat atd.

Zajímavou doménou je konkurenční ověřování. Protože je tak málo schválených léků každoročně, všichni se vzájemně „špehují“. Jednak chce každý získat účinnou technologii i pro svůj výzkum a jednak proto, že investoři často chtějí převzít danou společnost formou akvizice ze stejného důvodu. Taktéž upozornit na případné nedostatky atd. Probíhá tak mnoho kauzalit, od nepřátelské převzetí, avizované převzetí, dohody o spolupráci, až po boj, kdo s danou účinnou technologií bude dřív na trhu a nebo odhalení chyby. Neustále se tak kauzálně všichni hlídají, aby nakonec měli to zlaté vejce ve svém košíku oni před ostatními.

Moderní medicína je stále propracovanější a zpětné ověřování důkladnější. Ověřování probíhá de facto permanentně bez přestání. Úřady, vědci, nemocnice, lékaři, pacienti, farmaceutické firmy neustále ověřují. Jakákoliv hlášená podezření i ta vynucená alternou, jsou ověřována a ten řetěz má mnoho vzájemných kauzalit.


Resume:

Rozhodování o schválení léku se tak neděje na základě výše zisků. Neplést si s náklady. Proč? Zisk neovlivňuje bezpečnost schváleného léku, ale náklady ovlivňují výsledné používání léků od různých výrobců. Příklad: Na schvalovací proces zisk vliv nemá a v odpadu skončí valná většina výzkumů za biliony dolarů. Následné ověřování léků, schválených na trhu, díky sběru dat pacienty i lékaři, konkurencí, která chce vyvinout lepší lék, ale i samotnými výrobci, kteří chtějí činit také a neposledně nezávislými stranami, které vše kontrolují a do všeho rýpou, zajistí, že nebezpečný lék či neúčinný, nemá dlouhého trvání.

Avšak jaký lék (od jakého výrobce) pak lékař nakonec předepíše, bývá často věc nákladů dle silné ekonomiky a zázemí nemocnice, státu, proplácení pojišťovnami apod. a neposledně věcí jednotlivců, kteří se rozhodují na základě různých vlivů.

(Do výzkumu jsou ročně investovány biliony dolarů, které se ve valné většině vyhodí na slepé cesty a ověřovacími procesy na procentuální účinnost projde sotva 5% zkoumaných terapií. Jakákoliv terapie, která se následně na trhu a velkém počtu respondentů ukáže jako neúčinná či nebezpečná je stažena. Sami výzkumníci, lékaři, jejich děti i příbuzní schválené terapie používají. Ke sběru dat a užívání dochází celosvětově a je velmi nepravděpodobné, že by si nikdo nebezpečné kontraindikace nevšiml a nebo, že by se mohl jednat o celosvětové spiknutí. Každá terapie tak podléhá několikanásobné kontrole, jak ze strany lékařů, pacientů, tak sběrem dat z nemocnic zdravotními ústavy, tak ze strany samotných výzkumných společností, jak konkurenčních, kteří chtějí vyvinou účinnější a bezpečnější lék, tak samotných výrobců, kteří chtějí totéž.


 

Paradox

Největší paradox spočívá v tom, že tak, jaké lidé mají laické představy o farmabyznysu, tak to přesně funguje u alternativní léčby jako je MDM, homeopatika atd., která všechny tyto postupy vynechává, protože by se samozřejmě ihned zjistilo, že jejich léčba nefunguje či je nebezpečná a také proto, že nechtějí platit stovky milionů dolarů za testování a výzkum. Chtějí prostě maximalizovat zisky s minimálními náklady a snaží se obejít systém takovým způsobem, aby jejich lék nemusel projít registrací u EMA či FDA a obešel zdravotní vyhlášky jednotlivých zemí a oni mohli přesto využít návyk lidí na snadnou léčbu polykání tabletek atd. a tak např. homeopatika produkují tisíce cukrových tabletek na všechno atd.

Viz také:

 

Obcházejí tak systém kličkami na způsob doplňků stravy a poradenstvím, které se tváří jako léky či léčebné terapie.

Laici, potažmo alterna z neznalosti vyvozují irelevantní závěry. Nikdo nechce dávat peníze do výzkumu, jenž tahá z investorů peníze jenom na platy pochybných CEO, „profesorů“ atd., aby nakonec skončil výzkum po letech zamítnut v některé fázi a zjistili, že vyhodili peníze oknem či se na trhu posléze objevila na velkém počtu respondentů chyba, která se u PI,II,III nedala odhalit. Vždy to tak bylo. Každý chce mít prostě zlaté vejce ve svém košíku a výzkumů, co jsou pouze jen slepé větve a nebo již podvody, se bojí jak čert kříže odjakživa. Schvalovacími procesy projde sotva pět procent z celého koláče výzkumů.

Ověřovacích metod je spousta a konečným schválením PH3 rozhodně nekončí, ale de facto teprve začíná. Největší ověřovací skupina respondentů je celý trh pacientů, lékařů, vědců, sběr dat a konkurence atd.

Část léků tak končí i po uvedení na trh, kdy se na velkém počtu respondentů zjistí konečná účinnost a bezpečnost, které by se nemohli zjistit za deset let v postupných fázích PI,II, III na malém počtu respondentů s trhem nesrovnatelným. Na slepé cesty se přijde vždy a znamená to citelné ztráty a odliv investorů jak u výzkumu, tak u stávajících společnosti. Propady na burze pak znamenají citelné ztráty pro společnosti, ze kterých se často již nedostanou a končí.

Ověřování probíhá na všech možných úrovních, investorských, konkurenčních, nezávislých vědců, snahou převzít technologii, úřady, lékaři a pacienty konče. Každá zpráva, data a výsledky jsou zkoumány mnoha stranami.

Ověřování je de facto nikdy nekončící proces i z důvodu neustálého vylepšování bezpečnosti a účinnosti léků a postupů medikace. Takže např léky současné se používají v kontrolovaných studií u výzkumů nových léků jako placebo. To znamená, že zkoumané nové léky musí prokázat lepší bezpečnost a účinnost než léky současné, jinak se nedostanou ani na trh, a to samé proběhlo i s vícevalentními vakcínami. Na trhu pak probíhá další zpětné ověřování se sběru dat ze všech nemocnic z celého světa, nejrůznějšími stranami, celosvětovou vědeckou obcí a všechna ověřovaní se všemi zkoumají a každý do nich může nahlížet.

  • „Např. je třeba znát, že v medicíně výzkumné společnosti bývají založeny výzkumným týmem a peníze do nich pak investují různé fondy, investoři a stát skrze granty. Investoři, fondy, soukromé firmy a public investoři atd., se odjakživa bojí jako čert kříže dávat řadu let peníze do výzkumu něčeho, co nefunguje, na pochybné platy různých výzkumných týmů, aby pak byl lék FDA či EMA zamítnut v některé fázi 1,2,3 a jejich peníze se proměnily v prach. Pouze sotva 5 procent zkoumaných léků projde na trh- Za rok 2014 bylo schváleno jen 44 nových léků a to byl nebývale úspěšný rok. Na trhu se opět ověřuje účinnost a bezpečnost léků sběrem dat na pacientech z celého světa z téměř všech nemocnic. Pacienti jsou samozřejmě i děti a příbuzní farmaceutů a vědců z celého světa, co léky ověřují, tudíž ověřování probíhá permanentně ze všech stran a  šance, že se na závažné negativní účinky pro populaci nepřijde díky nějakému spiknutí, je téměř nulová, patřící spíše do sféry spikleneckých teorií, jejichž součástí by museli být pravděpodobně vědci z celého světa, kteří by se neléčili daným lékem, ale chtěli to po nás za účelem zisku.“ 
  • Každá terapie tak podléhá několikanásobné kontrole, jak ze strany lékařů, pacientů, tak sběrem dat z nemocnic zdravotními ústavy, tak ze strany samotných výzkumných společností, jak konkurenčních, kteří chtějí vyvinou účinnější a bezpečnější lék, tak samotných výrobců, kteří chtějí totéž.

Následný výsek diskuze je jen pro znalce problematiky a časem jej upravím pro laiky, aby nedošlo k zásadním omylům v interpretaci.

Být skepticky znamená nejen kritizovat tvrzení z nevědeké části světa ale být i ostražitý, pokud jde výsledky vlastní vědecké disciplíny. Farmaceutické společnosti si v posledních letech všimly rozšížení falešných výsledků některých vědeckých týmů v oblasti výzkumu rakoviny, což zničilo a v krátké době zničí povět několika špičkových teamů (to vem nakonec čert), ale především to zproblematizije další klinické studie, protože stát i firmy odmítají dávat peníze do něčeho, co prokazatelně nefunguje a začíná se to dotýkat celého ovětví. Jen 6 (slovy: šest) z 53 odpublikovaných pokusů ohledně rakoviny a jen 14 z 67 z olbasti biomedicíny se podařilo zopakovat nezávislou laborkou , viz. článek v Science z 26/6/2015 DOI: 10.1126/science.348.6242.1411 )http://www.sciencemag.org/content/348/6242/1411

  •  Gigi Gingles To je bohužel tak, když je věda závislá na finančních dotacích od soukromých firem. Špatné je, že to kazí pověst i seriozním vědeckým studiím.
  •  Stanislav Stupka   Gigi Gingles hned v úvodu obrátila kauzalitu. Jak to myslíš Gigi? To jde na triko těm výzkumníkům, nikoliv soukromým firmám, co do nich investují. CEO bývá členem výzk. týmu a společnosti bývají založeny výzkumným týmem a peníze do nich pak investují různé fondy, investoři a stát skrze granty (mám velké pochybnosti, že strká peníze do OTC). Investoři, fondy, soukromé firmy a public investoři atd., se odjakživa bojí jako čert kříže dávat peníze do něčeho, co nefunguje, na pochybné platy různých výzkumných týmů. To tak bylo ale vždy, přesto se čile investuje dál. Poznat předem slepou cestu těžko někdo může a i když se jednotlivé fáze ukážou neprůkazné, přesto se někdy stane, že ten patent někdo odkoupí, spojí s jinou technologií a voala, někdy se poštěstí. Nakonec i OTC má dobré výzk. společnosti. Je to složitější. Nějaké procento vvýzk. je parazitující na investorech, jiní jsou naivní, jiní zas prostě slabí výzkumníci atd., ale umět rozlišit, kdo a kde, to je těžké a třeba zastavit výzkum jenom proto, že se nezávislé laborce něco nepovedlo zopakovat. No nevím, to je hodně odvážené i ujeté. Sotva 5% výzkumu projde schválením FDA či EMA. Někoho takhle dotuješ 2 – 5 – 10 let a pak najednou pfuf a nemáš nic, FDA zamítl Emotikona smileValná většina jsou prostě slepé cesty a některé podvody sloužící jen na točení peněz, jiní mají slabší týmy atd. apod., přesto investoři investují jako šílení dál a hledají to své zlaté vejce. První indikací, že něco není zcela ok, je to, když insideři, samotní výzkumníci, nevlastní velký podíl ze své společnosti. Takže moc dobře vědí, jak na tom jejich výzkum je nebo mu moc nevěří přikládají malou pravděpodobnost úspěchu a nebo prostě nemají prachy, což není nutně negativní a může jít o kvalitní výzkum, takže se nakonec z toho dá určit kulové a jen se musí investor přiklonit k pravděpodobnosti na základě svých znalostí. Identifikovat však stejně špatný výzkum umí málokdo a proto nejrůznější známí analytici mají nějaké procento úspěšnosti, když pak výzkumu udělí doporučení koupit atd. Např. podvodníci to pak dělají tak, že nakoupí mnoho akcií, vydají bombasticé PR a pak vše prodají, když je cena nahoře. Přesto do nich public investoři strkají prachy dál, ale to je početná skupina bez kritického myšlení, o tom ale více níže. Co se týče už zajetých farmaceutických firem, které jsou již na trhu a prošly ověřovacími fázemi a vlastnictví už je pak většinou díky fúzím jiné, tak jejich nové zkoumané léky vykazují podobnou úspěšnost v konečném umístění na trhu. Jistotu pak máš větší v tom, že nedělají podvody, protože to je značně kontraproduktivní a znamená to odliv investorů a propad akcie. Tak to bylo ale vždy. Autor z toho dělá fenomén poslední doby a navíc se mýlí v tom, že to odrazuje investory. Někdy to přijde až směšné, jak se furt strkají peníze horem dolem, do všech výzkumů i těch nejméně pravděpodobných. Každý dnes může investovat, je to jednoduší než se zdá a v USA zcela běžné, ale i EU. V ČR je to pořád velká neznámá. Tady jsme hooodně pozadu. Investorů je čím dál víc a všichni se vždy bojí, že natrefí na slepou cestu, tak to bylo vždy. S tím se musí vždy počítat a tak existují různé finanční magazíny TheStreet, Propthing atd., kteří jsou opravdovými honícími psy a nenechají na výzkumných týmech nit suchou. Tito slouží jako jakási skeptická brzda, aby člověk nevrazil peníze tam, kam neměl a hlídal si červené vlajky. Tyto magazíny nejsou ale v oblibě u public investorů, protože jim sahají na jejich modly, do kterých vrazili své peníze a i když se dávno ukáže, že se jedná o slepou cestu či podvod, stejně do nich investují dál a hovoří o spiknutí Adama Feuersteina a jiných, kteří chtějí společnost, výzkumný tým zničit Emotikona smileNěco jako alterna. Nejvíce je tak kritizován Adam Feuersteinhttp://www.thestreet.com/…/135…/adam-feuerstein/all.html /https://twitter.com/adamfeuerstein Jeeeeenže, paradox, vše je jen pravděpodobnost a tak i to, co se zdálo být jako totální blbost a podvod, má nakonec úspěch v podobě účinnost a bezpečnosti (viz. analytici, viz. znova znova přehodnocované studie atd.) I výzkum Dr: Holého vypadal chvíli jako nesmysl, u něhož by nezávislé studie možná zjistily stejný efekt. Navíc jak určit kvalitu nezávislých studií. Takže určit předem ptákovinu, no nevím to je ad ignorantiam. Pokud by existovala striktnější pravidla pro ověřování výzkumů a kontrol ze strany FDA či studie procházely dalším ověřováním nezávislými týmy, tak by to bylo pravděpodobně dost kontraproduktivní a značně by se prodloužil čas a peníze do toho investované a stejně bychom pravděpodobně nemohli říct, že to je na stoprocent blbost a tak se může stát a i stává, že to stejně někdo vytáhne zase ze záhrobí a začne přehodnocovat. Vlastně i udělení FAST TRACK by nemělo smysl Stejně se slepé cesty nedostanou dál a podvody jakbysmet. Jen trochu provětraj kapsy investorům, ti jsou pak zkušenější a více si dávaj pozor do čeho peníze dávaj, ale investují dál. Nějaká „regulace“ by investorům možná usnadnila práci a nejsem si už jist, zda-li by to nemělo i negativní dopady a mělo vůbec kýžený efekt. Paradoxně public investoři spíš volají po regulaci skeptických magazínů Emotikona smile Může to vypadat, že fenomén nekvalitních roste, ale dnes je snadné založit výzkumnou společnost a umístit se třeba na OTC trh. Investovat se bude dál. Dneska může investovat do výzkumu každý a je to zcela jednoduché a tak nám na NASDAQ zvony bimbají „denně“ nejrůznější biotechnologické výzkumné týmy. Dle mě je to dobře. U NASDAQ je ale aspoň trošičku větší procentuální pravděpodobnost kvalitnějšího týmu, který nebude pouze dojit investory a stát přes granty na svůj výzkum, nicméně, že investuješ do slepé cesty je šance obrovská. Za rok 2014 se schválilo jen 44 léků a to byl opravdu nebývale úspěšný rok a studií jsou tisíce. Nicméně nevím, zda-li by se to nemohlo vše dělat ještě lépe. (jinak se omlouvám za stylizaci, ležím doma s horečkou)
    Read Adam Feuerstein’s biography and find articles…
    THESTREET.COM

 


Očkování, ověřování, další kauzality apod.

Kontraindikace)

Víme, že kontraindikace vznikají na základě predispozice. Predispozice je fyziologický stav, se kterým přichází člověk na svět a jenž velmi těžko můžeme predikovat a tak třeba na atopii spadá 5-15 procent bez anamnézy, avšak určit předem před aplikací jakékoliv látky, s jakým fyziologickým základem se jedinec narodí a narodil, spadá budoucnosti. Dle různé fyziologie tak vznikají různé reakce na očkování či jakékoliv podávané léky. Pokud by tedy očkování mělo být příčinou, muselo by po něm vzniknout bez predispozice nějaké neurogenní poškození, proto se tolik zvažuje hliník, zkoumá oxidační stres apod.

Napovědět může trochu rodinná anamnéza, ale spadá do roviny teoretických rizik. Může se dítě narodit např. s alergickou atopií i bez rodinné anamnézy? Ano a odpovídá to cca 5 – 15% šanci. S rodinou anamnézou procenta násobně rostou. Může mít dítě zvýšenou atypickou reakci „s“ i bez rodinné atopické anamnézy? Např. zaslepená studie na 669 dětech „s“ i bez rodinné anamnézy ve věku dvou měsíců až 2,5 let neprokázala zvýšené riziko atypických reakcí očkováním černého kašle, jak očkovaných černým kašlem, tak neočkovaných. Jinak rozvinuté astma se objevilo u očkovaných i neočkovaných a odpovídalo tak číslům, kolik dětí se rodí s atopií „s“ i bez anamnézy.

Což by napovídalo tomu, že jen některé predispozice budou náchylné na projevy z očkování. Když se narodí autistické dítě, tak je pravděpodobnost, že bude mít atypickou reakci na očkování, protože je prokázáno, že autistické děti mají na očkování reakce, projevující se zvýšenými gastrointestinálními problémy, kterými autisté trpí.

Plynou nám z toho závěry, že neznáme předem kauzistiky, které vedou k velmi vážným kontraindikacím s trvalými následky u určitého malého procenta dětí.

Můžeme přesto oddálit projev na očkování, u kterého nevíme, zda-li vůbec nastane, individuálním očkovacím plánem v závislosti na rodinné anamnéze? Ano (pochybuji, že v ČR, kde je hrazené zdravotnictví povinně celoplošně bez možnosti individuální finanční spoluúčasti pacientů), ale je pak opravdu těžké určit, co je větší riziko, zda-li vystavit děti vážné atypické reakci, kterou nevíme, jestli vůbec dostane a nebo určit individuální očkovací plán a vystavit ho riziku bakteriální infekce. Novorozenci nemají dozrálé B-Lymfocyty, které brání některým bakteriálním infekcím.

Proto očkovací látky obsahují tzv. antigeny konjungované na proteiny, což zajistí, že se zapojí T-Lmyfocty a vyvolají odpovídající imunitní reakci, která novorozence brání před případnými infekcemi. Obavy o zátěži imunitního systému jsou však liché. Pokud bychom aplikovali všechny vakcíny, jež jsou součástí očkovacího kalendáře v jediný den, pak je zaměstnáno cca pouhých 0,1 % kapacity imunitního systému dítěte. Okamžitě po narození je organismus novorozence totiž atakován či kolonizován stovkami druhů mikroorganismů, jež představují více jak milióny antigenů. Očkování je nutné aplikovat právě v útlém věku a překlenout tak nezralý imunitní systém novorozence a ochránit ho před přirozenou infekcí, proti které se neumí bránit.

Rodiče, kteří se snaží naopak oddálit očkování až do 1 roku života, tak riskují závažnost průběhu těchto bakteriálních infekcí. Konjugo-vané vakcíny jsou také více imunogenní u starých lidí a nahradí klesající funkčnost B lymfocytů.

Kdy tedy zavést individuální očk. plán? Vše je spíš založené od aktuálního známého akutního fyziologického stavu jedince, který by byl ohrožen podáním vakcíny (např. předčasně narozené děti s nízkou váhou, kdy se to např. může odvíjet od kauzalit bezpečné minimální expozice hliníku na 1kg váhy, která je 2mg) či další podmínky.

Avšak, co se týče atypických kontraindikací, tak určit kontraindikaci předem nebo jakou predispozicí novorozenec bude trpět, patří bohužel zatím budoucnosti.


Upřesnění kontraindikace

Kontraindikace máme u každé léčebné terapie a vždy přiložené ke každému léčivu v letáku a zpětně se vždy doplňují na základě sběru dat z celého světa. Perpeetum mobile neexistuje. Těžké postižení Vám může způsobit jakákoliv podávaná látka. Záleží na predispozicích daného jedince, které bohužel a předem ve valné většině neznámé a tedy neznáme ani kontraindikace, které u daného člověka nastanou. Zatím bohužel nežijeme ve StarTreku. V medicíně tedy vždy mluvíme o procentuální účinnosti a bezpečnosti, která by měla být pro danou nemoc odpovídající, vyvážit procentuálně rizika (kontraindikace vs nemoc) a být účinnější než placebo.

Individuální očkovací plány dávno existují, avšak je právě nutné velmi zvážit rizika pro a proti. Neočkovat může mít vážné důsledky (bohužel právě často i pro druhé), jenž rizikem dalece převyšují kontraindikace a tak indikace pro individuální očkovací plán by měla aspoň vycházet z rodové anamnézy či dalších komplikací jako předčasně narození jedinci atd., avšak i toto spadá do teoretických rizik, díky mnoha kauzalitám. Diagnostika je složitá.

Procento těžkých kontraindikací, které připadají na daný lék, jsou všeobecně mezi odborníky známy a nikdo je nepopírá, proč by také měli. Příčina leží ve fyziologii jednotlivého pacienta, která způsobí neadekvátní reakci při predispozici a projeví se tedy reakcí na danou látku. Lidé by si měli dát zejména pozor na pochopení pojmů. Kontraindikace je velice často projevem predispozice daného člověka, nikoliv, že díky podávané látce vzniká daná predispozice či nemoc, autismus či alergie atd. Pokud se, díky metaanalýzám a sběru dat z celého světa, na něco takového přijde, ověřování provádí celosvětová vědecká obec z nejrůznějších stran, lék se z trhu stáhne a nebo se ponechá, jakmile se vyváží rizika + jiné možné medikamenty atd. Například podávaná imunosuprese po transplantaci orgánu může docela neblahému procentu pacientů způsobit diabetes a odkázat pacienty na inzulín. Po jakýchkoliv léčivech tak může nastat nějaký projev, v nějaké procentuální míře, dle daného projevu, který je dle predispozice různě vážný, avšak zřídka obráceně, že léčiva zapřičiní vznik náchylnosti či nemoci a pokud ano, vždy se musí vyvážit rizika nepodání dané terapie. Nicméně u autismu, dle dosavadních studií, vyplývá, že je autismus predispozice, kdy se očkováním projeví kontraindikace. 

U hexavakcín či obecně očkování je účinnost a bezpečnost velmi vysoká. Vážnost kontraindikací tak určuje poměr k počtu pacientů, kdy na velmi vážné připadá např.: 1 člověk z milionu. Ty časté kontraindikace a nijak vážné, často samy odezní bez potřeby léčby, tak začínají na 3:10, pokračují mírou vážnosti dál 5:25, 5:100, 1:1000 atd, různé poměry u různých léčiv. Léčebné terapie tak musí odpovídat těmto poměrům a vážné kontraindikace nespadají pod nízké poměry a vždy to musí vyvážit rizika, aby se léčivo mohlo uvést na trh.

Hlášení kontraindikací se provádí zcela běžně, dlouhodobě a velice propracovaně, hlavně v západních zemí. USA má systém sběru dat výjimečný, následuje UK, Německo, další státy. ČR v tomto byla ještě do roku 2012 celkem pozadu (SUKL proto zavedl různá opatření, platná i pro EU a zaměřil se více na osvětu). USA se skládá z 50 států. Nicméně samotný New York se blíží počtem obyvatel ČR. Pro představu, jak velké množství dat to znamená z celého USA, kde se to opravdu důsledně hlídá. Z hlášených kontraindikací, sběrem dat ze všech nemocnic světa, se provádí nejrůznější studie, kde se vyhodnocuje účinnost a bezpečnost léčebných terapií na trhu (vakcín, léků apod.).

Vyvracet vážné kontraindikace u jakýchkoliv léčiv může jen člověk neznalý a pokud to tvrdí nějaký konkrétní lékař, je to smutné a buď si zjednodušuje komunikaci s pacientem, což není moc dobrý přístup a nebo je to na vážné posouzení jeho kompetentnosti. Vždy se musí vyvažovat rizika na účinnost a bezpečnost. Jinak finanční zájem mají investoři ten, najít takovou léčebnou látku, která bude procentuálně dobře účinná i bezpečná vzhledem k medikamentům současným k dané léčbě a kontraindikacím atd. celkovému vyvážení rizik, protože schvalovacími procesy neprojde 95 procent všech výzkumů i více.

Nicméně ani poté nemusí mít vyhráno, když se ověřováním na trhu zjistí ztráta této procentuální účinnosti a bezpečnosti, což se občas stane a ve valné většině je to důsledek nemožnosti toto odhalit ve třetí fázi výzkumu na 1000+ respondentech oproti milionům na trhu. Pokud by výzkum měl zahrnout aspoň statisíce rspondentů neuhlídala by se zas bezpečnost a výzkum by nestál několik stovek milionů dolarů či několik miliard ale stovek miliard. Zatajit ztrátu účinnosti či bezpečnosti na trhu je de facto nemožné. Sběr dat se provádí z celého světa, ze všech nemocnic a ověřování provádí mnoho stran, od nezávislých laboratoří, úřady pro kontrolu léčiv, konkurencí, univerzitami až po lékaře a pacienty. Např. v roce 2014 bylo schváleno FDA 44 léků a to byl nebývale úspěšný rok.

Tyto studie provádí nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, univerzitní, farmaceutické i samotní výrobci často ve spolupráci s FDA a EMA (úřady pro kontrolu léčiv). Následně se provádí metaanalýzy, které vyhodnocují tyto studie z celého světa, sběr dat, zanalyzují všechny studie a doberou se přesnějšího výsledku účinnosti a bezpečnosti a tyto metaanalýzy se opět ověřují celosvětovou vědeckou obcí. Ověřovacích metod je tedy spousta a konečným schválením *PH3 (fáze testování 3 u výzkumu nových léčiv, fáze jsou „tři“ a každá trvá min. 2 roky)* po, které se uvádí léčebná terapie na trh, tak vše rozhodně nekončí, ale de facto veškeré ověřování opět začíná. Největší ověřovací skupina respondentů je celý trh lidí. Část léků tak někdy končí i po uvedení na trh, kdy se na velkém počtu respondentů zjistí konečná účinnost a bezpečnost, které by se nemohli zjistit za deset let v postupných fázích PhaseI,II, III na malém počtu respondentů. V poslední výzkumné fázi testů to bývá 1000+ pacientů a počet tedy s trhem nesrovnatelný.

Zpětně dochází i k úpravám medikace či standardů podávání atd. nebo se dokonce některé léky stáhnou z trhu. Ověřování probíhá z mnoha stran. Skrýt jakoukoliv špatnou terapii je téměř nereálné, nepravděpodobné a na slabou bezpečnost, která se zjistí trhem, se přijde. Různá historická data jsou tomu důkazem. Léčebné terapie užívají i rodiny samotných výzkumníků a jejich přátelé. Nikdo nechce ohrozit své bližní.Zatím bohužel nežijeme ve StarTreku a neumíme předem určit valnou většinu kontraindikací, které u pacienta nastanou a to u jakýchkoliv léčiv. Alergika také nepoznáme, dokud jej nevystavíme dané látce a nemůžeme např. tvrdit, že za alergii na vodu, může pití vody, protože na ní má kontraindikaci.

Např. autisté jsou náchylní na různé vakcíny a trpí zvláště vážnými gastrointestinálními obtížemi, jenž doprovází různé těžké symptomy atd. Nicméně povinné očkování je pouze důsledkem antivaxinačního hnutí, jenž se díky mediální dálnici od roku 2000 rozšířilo po celém světě. Vznikají nám tak dle proočkovanosti regionů různé lokální epidemie. Např. v Německu, kde přemýšlí již také o povinném očkování a valná část obyvatel se vyslovila pro v průzkumu, se proočkovanost pohybuje dle regionů od 50 procent, po 98 procent. Historie dokládá, že tyto trendy nejsou nic nového a např nejen UK tak prodělalo rozsáhlou epidemii se značnými následky. V dnešní mediální době tyto rizika jsou již globální.


HBV není zbytečná vakcína

Od té doby, co se vyskytuje očk. proti HBV, již nedochází k tolika onemocněním HBV a pokles od roku cca 1980 odpovídá z cca 2400 nakažených na nějakých 300 ročně.

Pokud se očkování zanedbá a dítě HBV onemocní, hrozí velké procento, hraničící s jistotou, že dojde k nějaké chronické zátěži dítěte, která se může projevit hned či později. Sám trpím chronickým selháním na následky HBV, protože v době, kdy jsem se narodil, ještě nebylo očk. novor. zavedeno.

K přenosu dochází nepřímo, třeba používáním hygienických potřeb (ručníky, toalet. papíry, ubrousky, atd. kartáčky na zuby, holící strojek apod.). krví či přímým způsobem (operační zákroky, zubní ošetření, poranění jehlou, transfúze apod.) Neposledně také sexem.


 

Odpověď v diskuzi na konspirační dokument Utajená pravda:

Nežádoucí velmi vážné kontraindikace máte u každé léčby. Nikdo je nepopírá. Popírá se, že způsobují některé nemoci, což je zcela nepochopení kontraindikací. Jak můžete předem vědět, že nějakého člověka zachráníte, když předem nemůžete vědět, že tu kontraindikaci bude mít, že trpí predispozicí? Které kontraindikace u každého jednotlivce nastanou předem nemůžeme vědět, pokud s danou látkou ještě do styku nepřišel a zda-li vůbec nějakou predispozici má, která mu zajistí neadekvátní reakci. Lidé by si měli dát zejména pozor na pochopení pojmů. Kontraindikace je velice často projevem predispozice daného člověka, nikoliv, že díky podávané látce vzniká daná predispozice či nemoc, autismus či alergie atd. Až se zjisti, že opravdu způsobují autismus, tak rozhodně budu zvažovat, zda-li dítě nechám očkovat a budu hledat jinou variantu, jak zabránit aby nedostalo nemoce, proti kterým se očkuje a jenž způsobují trvalé následky a úmrtí. Existují určitě případy vzniku nemocí léčebnou terapií a jsou známy a vždy vedeny. Například podávaná imunosuprese po transplantaci orgánu může docela neblahému procentu pacientů způsobit diabetes a odkázat pacienty na inzulín, přesto se podává, protože jiná možnost je dalece horší. Nemůžete předem vědět, že dítě bude mít kontraindikaci u jakékoliv léčby. Nežijeme bohužel ve startreku, abychom mohli předem zjistit na co bude mít člověk kontraindikaci, bohužel. Existují rodinné anamnézy a nebo akutní stavy, ale ty jsou řešeny individuálním očkovacím plánem a každý lékař by je měl znát. Bohužel je pravda, že se vše odvíjí od každého člověka a lékaři v ČR mají ještě co dohánět v komunikaci i ve vlastní edukaci. To je však v každém oboru. Záleží na lidech. Kdybych věděl, že to není pravda a platí vše, co tvrdí v dokumentu, očkovat bych své dítě nenechal a stejně tak vědci, lékaři i farmaceuti, se kterými se znám a také své děti očkují svými vakcínami. Nicméně Vám dokáži rozporovat každý poznatek uvedený v dokumentu. Zeptejte se na cokoliv, odpovím Vám a pak můžete buď přehodnotit své poznatky a nebo dál věřit dokumentu.


Placebo a účinnost

Účinnost se ve výzkumu léčebných terapií (LT) porovnává v zaslepených studiích s procentuální účinností placeba. V mnoha klinických studiích je placebem vůči zkoumané LT medikament současný.

Má-li tedy léčebná terapie účinnost placeba (bez současných medikamentů), tzn. nevykazuje žádnou přidanou hodnotu nad procentuální účinnost placeba, je neúčinná, nefunguje a má pouze účinnost placeba. Při použití medikamentů současných jako placeba, vykazuje léčebná terapie účinnost vůči současné medikaci.

Tudíž, jak to myslí alterna tím, že se z homeopatik „snaží“ udělat placebo a „zjistili“ fungování placeba? Jedná se  o irelevantní závěr, protože se naopak při zkoumání provádí vždy porovnání s účinností placeba již od nepaměti, jehož procentuální účinnost je známá a dle toho se zjistí funkčnost či nefunkčnost dané LT, nebo-li procentuální účinnost.


Monovalentní a šestivazební vakcíny či vícevalentní

U monovalentních vakcín docházelo k vícero invazivním zákrokům různými vakcínami, kdy každá vakcína měla své kontraindikace vázané přímo k dané vakcíně a výrobci. Šestivazební vakcíny tyto invazivní zákroky omezily na jednu vakcínu a omezily sledování kontraindikací a samotné kontraindikace pod jedno léčivo. Pokud by hexa vykazovala po fázi 3 výzkumu horší bezpečnost než dosavadní standardizovaná léčba monovalentními vakcínami, neprošla by schvalovacím procesem FDA či EMA. Dále se provádí sledování kontraindikací na trhu a rozsáhlý sběr dat (z nemocnic po celém světě). Kontraindikace, které nejsou známé, z výzkumů fází 1,2,3, se u léčiv vždy doplňují postupně ze sběru dat (viz. můj příspěvek výše). Hexa představuje tedy i výhodu sledování jednoho léčiva a je přesnější pro sledování v dlouhodobém horizontu oproti sledování několika vakcín. Jakékoliv standardizované léčebné postupy pro určování medikace daných léčiv tedy podléhají neustálému sledování na účinnost a bezpečnost (nejen kvůli bezpečnosti a přehodnocování, ale kvůli vývoji nových). Pokud by nová léčiva (šestivazební vakcíny) tuto účinnost a bezpečnost nezlepšovala ba dokonce zhoršovala, bylo by to v přímém rozporu s kontrolou léčiv na účinnost a bezpečnost a neměla by nahrazovat dosavadní způsob léčby. To je mimořádné tvrzení a považuji za nepravděpodobné, že by si toho vědecká obec, úřady pro kontrolu léčiv, nezávislé studie, prováděné nejrůznějšími stranami, nevšimly. Zajímalo by mě, na jakém základě alterna tvrdí, že má hexa velký počet kontraindikací, převyšující ostatní kontraindikace vakcín aplikovaných postupně? Z jaké důkazní roviny takovou vlastnost indikuje k učinění takového závěru, který je v rozporu se sběrem dat ze všech  států a tedy metaanalýzami, které potvrdily výhody účinnosti a bezpečnosti oproti aplikaci minulé? Individuální aplikace se doporučuje jen ve specifických případech. Nicméně, pokud by se v dlouhodobém horizontu zjistilo cokoliv jiného, postupy medikace by se upravily, jak se standardně děje právě zpětným přehodnocováním na základě sběru dat atd.


Povinnost očkovat a doporučená volba v době, kdy opět začínají narůstat epidemie díky antivakcinačním hnutím

Máme dvě velká pole. Jedno pole je poseté tisíci minami a v druhém se jich nachází deset. Máme dítě v náručí.

Půjdeme s dítětem polem s tisícero minami a nebo polem s deseti minami? Taktéž, čím více lidí si vybere pole s tisícero minami, tím více různých min se začne objevovat v obou polích.

Takže si vybereme logicky pole s deseti minami a hle, sakra, stejně na jednu narazíme a dítě je poškozené.

Takže si po bitvě nelogicky řekneme, měl(a) jsem raději jít polem s vícero minami a zachránil bych dítě, i když jsem nemohl(a) předem tušit, že bude mít kontraindikaci (predispozici) a na minu šlápnout? Takže, raději si zvětšíme šanci na poškozené dítě, a že poškodíme i cizí děti a vybereme si pole s více minami?

Nějak mi tedy uniká logika zachráněného jednoho života, díky volbě, u kterého nevíme, že ho můžeme zachránit, že bude mít kontraindikaci, ale určitě víme, k čemu můžeme velice pravděpodobně přispět u druhých i u samotného dítěte, když s dítětem půjdeme druhým polem, a také víme, jaké miny tam čekají?  Raději mít tuto volbu než aby nám nějaká značka „jednosměrka“ přikazovala, kudy máme jít?

Je lepší své dítě (i ostatní) vystavit několika násobně nesrovnatelně větší šanci, že můžou mít trvalé následky, aniž by je vůbec musely mít než je vystavit možné kontraindikaci, kde šance je nesrovnatelně menší? Jaké budou mít názory děti s postižením v dospělosti zpětně na naše rozhodnutí, když je necháme jít polem s více minami? Budou litovat, že v době, kdy lidé začali být díky antivax trendu nezodpovědní a šance na následky se tak zvýšily ve všech polích, díky různým kauzálním vztahům, povinnost neupravoval zákon?

Co také řekneme lidem na imunosupresi, starým lidem, novorozencům a těm, jenž mají zrovna oslabenou imunitu? Holt máte smůlu, prostě teď je trend neočkovat, nijak se tím zabývat nebudeme, ono se to zase, jako se dělo vždy v historii očkování, přirozeně vymlátí než zase lidé dostanou rozum a pochopí, že kontraindikace jsou zřídkavé oproti důsledkům z neočkování a být po bitvě generálem a říkat si, že vždyť tu kontraindikaci nemusel mít a i kdyby se jednalo byť i o záchranu jednoho života, jsou v pravdě nelogické?

Či tvrdit, že by se mělo více hlídat a uzpůsobit, aby nemocní lidé nechodili do práce a dávat je do karantény, což je také docela nelogický argument, protože než se projeví symptomy, tak můžeme nakazit hromadu lidí, nehledě na další hromadu kauzalit, která tento argument pálkuje do sfér iluzí.

ad povinnost ) Pravidla silničního provozu jsou též povinná, jelikož zodpovídáme i za druhé. Povinnost vznikla na základě nezodpovědnosti a obnovení šíření epidemií, díky antivax trendu rozrůstajícího od r. 2000. Tyto trendy se již udály několikrát v historii očkování s vážnými důsledky a nyní se znovu začíná trend šířit exponenciální řadou díky mediálně době a též značně desinformační.

Je tedy lepší risknout neočkování, kdy šance na procentuální možnost dostat těžkou kontraindikaci z očkování, je téměř jako vyhrát sportku oproti tomu, dítě i ostatní vystavit velkému riziku postižení z neočkování?

Úmrtnost a těžké poškození neočkovaných dětí v proočkované populaci je nesrovnatelně dalece větší než možnost těžké kontraindikace na očkovaní v důsledku nějaké predispozice. Lidem neuškodilo očkování, ale jejich predispozice, které ve valné většině stěží zjistíte předem.

Zatím nežijeme ve startreku a neumíme předem poznat zda-li pacient dostane konraindikaci a jakou. Těžké kontraindikace nastávají naštěstí jen zřídka oproti důsledkům, které mohou nastat při neočkování.

Např. do roku 1958, kdy se v bývalém Československu zahájilo plošné očkování proti dětské přenosné obrně, tehdy ještě inaktivovanou poliovakcínou, se běžně ve 3-5letých intervalech objevovaly velké epidemie s těžkými následky.


Nárůst autismu atd.

Jedná se o důkaz kruhem, kdy tvrdíme, že mnoho záznamů diagnostikovaných lidí s autismem znamená růst autismu u lidí. Růst autismu u lidí přeci znamená mnoho diagnostikovaných lidí s autismem. Formální logikou proti tomuto vztahu určitě nelze nic namítat. Avšak jedná se o chybnou dedukci, při níž se předem předpokládá to, co se má teprve dokazovat. Takže jednoduše chceme prokázat růst autismu u lidí, ale rovnou ho prokazujeme růstem diagnostikovaných autistických lidí. Důkaz kruhem tak není logicky chybný, nýbrž sémanticky prázdný, neboť nic nedokazuje a často je i do studie zahrnut či do její interpretace, aniž by si to autoři studie uvědomili. Pro média je pak snadné tento názor převzít a ještě snazší vytvořit.

Jak to tedy pravděpodobně je?

Už na začátku 19. století Bleuler popisoval něco jako autismus ale nemluvil v této terminologii ale o formě schizofrenie a kolem roku 1940 Kanner také popisoval něco podobné. Ve Vídni pak Asperger.

Avšak až moderní medicína rozlišila 4 druhy autismu od Aspergerova, atypického až po jiné pervazivní vývojové poruchy. Ještě do devadesátých let byl pro mnohé státy problém rozpoznat autismus a byl diagnostikován jako forma debility, kdy také ještě chvíli trvalo než na to přistoupily všechny státy a rozvinula se potřebná edukace odborné obce a veřejnosti.

Tedy trend rostoucí díky moderní medicíně a tedy přesnější diagnostice a její variabilitě, přesnějšímu a rychlejšímu zpracování a sběru dat, rostoucí edukaci odborníků, laiků i institucí, kdy se tak tento trend, díky moderní medicíně a technologiím, informační dálnici, dostává stále více ke všem sociálním skupinám obyvatel a všem národům a tedy je dostupný stále většímu počtu lidí a neposledně stále větší populaci na planetě.

Správnou osvětu, indikaci a záznam tak postupně přinesla až léta pozdější, kdy dnešní doba, se stále modernější diagnostikou, záznamem dat a veřejnou edukací, učinila největší pokrok. Bohužel nám tato doba přináší i temné stránky, kdy se takto snadno šíří bludy a desinformace.

Velmi mnoho nemocí v minulosti spadalo pod jednu diagnózu. Stále modernější medicína tak začala diagnostikovat a kouskovat celou škálu nemocí. Neustále přibývající poznatky z genetiky a jiných oborů medicíny, které nám přináší stále nové diagnózy, jenž dříve spadaly pod jedinou. Neustálá edukace lékařské obce i samotných občanů způsobuje obrovský nárůst nově diagnostikovaných jedinců.

Stále přesnější evidence a zápis dat nemocí i kontraindikací hraje tak velice významnou, téměř zásadní roli. Lidé se tak často klamně domnívají, že tyto nemoci se dříve nevyskytovaly, a že až poslední dobou dochází ke stále většímu nárůstu a díky této chybné dedukci, vytváří chybné irelevantní závěry a přisuzují tento domnělý nárůst nemocí různým, chybně určeným příčinám.

A tak na základě tohoto důkazu kruhem, byla vytvořena další kauzální chyba, „Společně tedy proto“, kdy si dovodí korelaci, příčnou souvislost nárůstu autismu s nárůstem očkování, aniž by opravdu měli patřičné důkazy. Na základě již první chybné premisi pak tvrdí, že události, které se vyskytují zároveň růst očkování a růst autismu, musí být v příčinném vztahu.

Vždy by se mělo vycházet z relevantní důkazní roviny pro určení správné kauzality a příčiny.

Důkazní břemeno je tedy na tom, kdo přichází s mimořádným tvrzením a měl by umět přednést data bez kauzálních klamů a chybné interpretace, která jeho tvrzení dokazují, aby světová vědecká obec mohla ověřit a přehodnotit dosavadní poznatky, ale i když s důkazy nepřijde, ale pouze s tvrzením, ověří si to raději vědecká obec sama. Což činí neustále. Neustále tak vše ověřuje, zpětně přehodnocuje a aktualizuje.


Další nejčastější logickému klam se říká chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc). Jakmile dva jevy následují po sobě, usuzuje se z toho mylně, že mezi nimi je  příčinná souvislost. O příčinné souvislosti můžeme mluvit, pokud první jev nutně vede k jevu druhému i když nemusí znamenat, aby byl první jev jedinou možnou příčinou jevu druhého.

Týden jsem měl chřipku, ale potom jsem začal pít ananasový džus a chřipka přešla. Ananasový džus tedy léčí chřipku.
 
Polil jsem se vodou a vyrašil mi ekzém, pokožka zcela zčervenala, mám alergii na vodu. Pitím vody vzniká alergie na vodu. Přitom se narodil s fyziologickým základem, který mu způsobuje alergii na vodu.
 
Po očkování mé dítě vykázalo závažný stav. Má autismus. Očkováním vzniká autismus, přitom dítě se narodilo s predispozicí, fyziologickým základem, kterému vadí očkovací proces. Jak ukazují i studie, které potvrdily u autistů zvýšené gastrointestinální problémy po očkování.

Falešná zpráva a konspirace o CDC (Dr. Thompson)

Zprvu je nutné říci, že tato kauza je postavená na jedné chybné studii se špatnou metodikou a nejednotným týmem. Studií na autismus je značné množství a proto existují metaanalýzy, které hodnotí a ověřují všechny publikované i nepublikované studie. Provádí se i ověřují ze všech možných koutů světa, nejrůznějšími stranami vědecké obce (university, výzkumné týmy, farmaceuti, úřady pro kontrolu léčiv, různé věd. instituty, výrobci atd.). Tato konkrétní studie od Dr. Thompsona nechává vědeckou světovou obec chladnou. Spadá pod velmi slabé studie, se špatným designem. Prostě je špatná. Taktéž autoři té studie  prohlásili, že se jednalo o chybnou interpretaci údajů a tak ji jen ze záhrobí vytahují různí zarytí odpůrci očkování a vyvozují z ní irelevantní závěry na základě vlastní neznalosti či potřebě bojovat za každou cenu proti systému. To je však účelový a špatný přístup. Nikdo nechce ohrozit své blízké a pokud by byla tato studie relevantní, nejrůznější týmy, z různých stran vědecké obce, by tyto údaje vynesli na světlo a začali sami přehodnocovat, upozorňovat a aktualizovat vědecké poznatky, protože logicky nikdo nechce ohrozit své bližní a stavět vědu na chybných základech. Sami se očkují a své děti. Dále, předložené údaje o CDC byly označeny za konspirační a falešnou zprávu již před rokem. Pokud byste byli zběhlí v dennodenním čtení kritiky a analyzování studií, poznali byste, že není ničím zajímavá a není na nic utajeného či toho, kvůli čemu by vědci přehodnocovali dosavadní poznatky o autismu.  http://www.snopes.com/medical/disease/cdcwhistleblower.asp


Thiomersal (rtuťnatá sůl) a adjuvant hliníku (Dr. Thompson)

Např. i když existovalo mnoho studií na téma bezpečnosti vakcín v souvislosti s používáním thiomersalu (rtuťnatá sůl, jenž sloužila ve vakcínách jako konzervant), protože se šířil trend alterny, že škodí, nezjistila se tato skutečnost, přesto nakonec provedli doporučení odstranit thiomersal z vakcín.

Tato opatření ale vyplývají z prevence teoretických rizik, neprokázaných empiricky exaktním důkazem a přesto se zavedla. Jedním teoretickým důvodem bylo redukovat expozici rtuti u dříve narozených dětí s nízkou porodní hmotností, u nichž existovalo určité teoretické riziko zvýšené rtuťnaté soli v důsledku očkování. Dále bylo důvodem snížit celkové množství rtuti u malých i starších dětí celosvětově, tj. i v oblastech, kde je vysoká konzumace rtuti z jiných zdrojů (zejména ryb).

Doporučení se netýkalo jen thiomersalu ve vakcínách, ale i konzumace některých ryb, především u těhotných žen a malých dětí.

Existují námitky, že expozice do svalu má zcela jiné účinky, ale studie prokázaly, že k žádným nedochází ani u hliníku. Takže po intramuskulárním („klasicky do svalu“) podání je jeho dominantní přetrvávání v místě aplikace s minimálním průnikem do mozkové tkáně (0,003%) aplikované dávky hlinitých solí. http://mudrbelorova.euweb.cz/mytyomyly.html

Pokud by toto malé množství hliníku mělo vést k neurodegenerativním změnám, pak podobné změny by musely být vyvolány také hliníkem obsaženým v mateřském mléce, potravinách či vodě. Nechci tím říkat, že u hexavakcí se během dalších desítek let na něco nepřijde, to by byl logický klam, ale jen poukázat na to, že ověřování bývá permanentní a probíhá de facto neustále už kvůli vývoji nových vakcín atd. Věda si bojí zůstat stát na chybných tvrzeních a slepých cestách. Vše se neustále přehodnocuje.

http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2008_20.htm


 

Další vztahy

Ve farmaceutickém výzkumu neprojde schválením v některé části fáze 95 procent všech léčebných terapií či léků. Za rok 2014 schválil FDA pouze 44 nových léků na všechny možné nemoci a to byl velice neobvykle úspěšný rok. Úspěšnost návratnosti investic je sotva pětiprocentní a to ještě nemáte jistotu, jak dobře si lék a farmaceutická společnost bude vést na trhu. Představa, že se na trh dostane lék snadno jen kvůli nějaké epidemii, je úsměvná a lze hovořit o štěstí, když jej máme a o štěstí, když epidemie sama odezní a nezmutuje do formy, pro kterou už lék nebude. Je snadné utvářet bez znalosti vlastní kauzality, které se zdají být logické. Šance kopat do hlíny jsou mnohonásobně větší a proto se tolik investorů zaobírá investicemi do komodit a o nás si často myslí, že jsme blázni.

Kauzálních vztahů je mnoho a nikdy předem nevíme, které vzniknou. Povinné očkování dětí a přeočkovávání dospělých tato rizika snižují a zvyšují účinnost a bezpečnost. Procentuální rizika jsou různá u jednotlivých nemocí a mezi různými subjekty.Čím lepší plošná proočkovanost tím rizika snížíme jak dokazuje historie, kde se antivax trendy již objevily v 70tých a 80tých letech. Dnešní trend antivax způsobil, že lidé, co dříve podstupovali přeočkování dospělých a očkování dětí běžně, během desítek let postupně přestali s očkováním od Wakefieldovy studie přesně tak, jak tento trend sílil. Začali se nám tu opět šířit epidemie černého kašle, spalniček atd., které odpovídají letům sedmdesátým, jak varuje i SZU a další zdravotní organizace ve světě.

Lidé by si měli dát zejména pozor na pochopení pojmů. Kontraindikace je velice často projevem predispozice daného člověka, nikoliv, že díky podávané látce vzniká daná predispozice či nemoc, autismus či alergie atd. Pokud se, díky metaanalýzám a sběru dat z celého světa, na něco takového přijde, ověřování provádí celosvětová vědecká obec z nejrůznějších stran, lék se z trhu stáhne a nebo se ponechá, jakmile se vyváží rizika + jiné možné medikamenty atd. Například podávaná imunosuprese po transplantaci orgánu může docela neblahému procentu pacientů způsobit diabetes a odkázat pacienty na inzulín. Po jakýchkoliv léčivech tak může nastat nějaký projev, v nějaké procentuální míře, dle daného projevu, který je dle predispozice různě vážný, avšak zřídka obráceně, že léčiva zapřičiní vznik náchylnosti či nemoci a pokud ano, vždy se musí vyvážit rizika nepodání dané terapie. Nicméně u autismu, dle dosavadních studií, vyplývá, že je autismus predispozice, kdy se očkováním projeví kontraindikace.


 

upravit, kontraindikace etc.: 

kontraindikace máte u každé léčebné terapie a vždy přiložené ke každému léčivu v letáku a zpětně se vždy doplňují na základě sběru dat z celého světa. Perpeetum mobile neexistuje. Těžké postižení Vám může způsobit jakákoliv podávaná látka. Záleží na predispozicích daného jedince. V medicíně tedy vždy mluvíme o procentuální účinnosti a bezpečnosti, která by měla být pro danou nemoc odpovídající a vyvážit rizika. Individuální očkovací plány dávno existují, avšak je právě nutné velmi zvážit rizika pro a proti. Neočkovat může mít vážné důsledky (bohužel právě často i pro druhé), jenž rizikem dalece převyšují kontraindikace a tak indikace pro individuální očkovací plán by měla aspoň vycházet z rodové anamnézy či dalších komplikací jako předčasně narození jedinci atd., avšak i toto spadá do teoretických rizik, díky mnoha kauzalitám. Diagnostika je složitá.

Lidé by si měli dát zejména pozor na pochopení pojmů. Kontraindikace je velice často projevem predispozice daného člověka, nikoliv, že díky podávané látce vzniká daná predispozice či nemoc, autismus či alergie atd. Pokud se, díky metaanalýzám a sběru dat z celého světa, na něco takového přijde, ověřování provádí celosvětová vědecká obec z nejrůznějších stran, lék se z trhu stáhne a nebo se ponechá, jakmile se vyváží rizika + jiné možné medikamenty atd. Například podávaná imunosuprese po transplantaci orgánu může docela neblahému procentu pacientů způsobit diabetes a odkázat pacienty na inzulín. Po jakýchkoliv léčivech tak může nastat nějaký projev, v nějaké procentuální míře, dle daného projevu, který je dle predispozice různě vážný, avšak zřídka obráceně, že léčiva zapřičiní vznik náchylnosti či nemoci a pokud ano, vždy se musí vyvážit rizika nepodání dané terapie. Nicméně u autismu, dle dosavadních studií, vyplývá, že je autismus predispozice, kdy se očkováním projeví kontraindikace.


upravit diagnostika

Různé nemoci v minulosti spadaly pod jednu diagnozu. Třeba autismus byl diagnostikován jako forma debility a autismus jsme neznali apod. Takto se začala diagnostikovat a kouskovat celá škála nemocí. Neustále přibývající poznatky z genetiky a jiných oborů medicíny, které nám přináší stále nové diagnózy. Také přesná evidence a zápis dat nemocí způsobuje, že se lidé klamně domnívají, že tyto nemoci se dříve nevyskytovaly a až poslední dobou dochází ke stále většímu nárůstu a díky této chybně určené kauzalitě, vytváří chybné irelevantní závěry a přisuzují tento domnělý nárůst nemocí různým chybně určeným příčinám od očkování, různým „chemickým“ potravinám, po prostředí atd., ale přitom se lidé dožívají mnohem většího věku, který se stále zvyšuje.


upravit epidemie H1N1,  epeidemie.

Představa, že se na trh dostane lék snadno jen kvůli nějaké epidemii, je úsměvná a lze hovořit o štěstí, když jej máme a o štěstí, když epidemie sama odezní a nezmutuje do formy, pro kterou už lék nebude.

je nebezpečné brát státy jako zcela uzavřené množiny s lokálními ohnisky epidemie, ale jako součást velkého demografického celku, kdy díky moderní době a infrastruktuře vzniká globální provázanost.


2015 červen, doplnit roztřídit, odstranit znova použité, ozdrojovat atd. kontraindikace, diagnostika a tak různě

kontraindikace, postižení, individuální plán, diagnostika, ověřování a povinnost) Jiří, kontraindikace máš u každé léčebné terapie a vždy přiložené ke každému léčivu v letáku a zpětně se vždy doplňují na základě sběru dat z celého světa. Perpeetum mobile neexistuje. Těžké postižení ti může způsobit jakákoliv podávaná látka. Záleží na predispozicích daného jedince. V medicíně tedy vždy mluvíme o procentuální účinnosti a bezpečnosti, která by měla být pro danou nemoc odpovídající a vyvážit rizika. Zatím bohužel nežijeme ve StarTreku a neumíme předem určit valnou většinu kontraindikací, které u pacienta nastanou a to u jakýchkoliv léčiv. Alergika také nepoznáme, dokud jej nevystavíme dané látce a nemůžeme např. tvrdit, že za alergii na vodu, může pití vody, protože na ní má kontraindikaci. Např. autisté jsou náchylní na různé vakcíny a trpí často zvláště vážnými gastrointestinálními obtížemi, jenž doprovází různé těžké symptomy atd. Individuální očkovací plány dávno existují, avšak je právě nutné velmi zvážit rizika pro a proti. Neočkovat může mít vážné důsledky (bohužel právě často i pro druhé), jenž rizikem dalece převyšují kontraindikace a tak indikace pro individuální očkovací plán by měla aspoň vycházet z rodové anamnézy či dalších komplikací jako předčasně narození jedinci atd., avšak i toto spadá do teoretických rizik, díky mnoha kauzalitám. Diagnostika je složitá a předem cokoliv anticipovat a rozhodovat se je těžké a tak se vychází se sběru všech dat a nejlepších dosavadních postupů, které se aktualizují. Lidé by si měli dát zejména pozor na pochopení pojmů. Kontraindikace je velice často projevem predispozice daného člověka, nikoliv, že díky podávané látce vzniká daná predispozice či nemoc, autismus či alergie atd. Pokud se, díky metaanalýzám a sběru dat z celého světa, na něco takového přijde, ověřování provádí celosvětová vědecká obec z nejrůznějších stran, lék se z trhu stáhne a nebo se ponechá, jakmile se vyváží rizika + jiné možné medikamenty atd. Například podávaná imunosuprese po transplantaci orgánu může docela neblahému procentu pacientů způsobit diabetes a odkázat pacienty na inzulín. Po jakýchkoliv léčivech tak může nastat nějaký projev, v nějaké procentuální míře, dle daného projevu, který je dle predispozice různě vážný, avšak zřídka obráceně, že léčiva zapřičiní vznik náchylnosti či nemoci a pokud ano, vždy se musí vyvážit rizika nepodání dané terapie. Nicméně u autismu, dle dosavadních studií, vyplývá, že je autismus predispozice, kdy se očkováním projeví kontraindikace. U hexavakcín či obecně očkování je účinnost a bezpečnost velmi vysoká. Vážnost kontraindikací tak určuje poměr k počtu pacientů, kdy na velmi vážné připadá např.: 1 člověk z milionu. Ty časté kontraindikace a nijak vážné, často samy odezní bez potřeby léčby, tak začínají na 3:10, pokračují mírou vážnosti dál 5:25, 5:100, 1:1000 atd, různé poměry u různých léčiv. Léčebné terapie tak musí odpovídat těmto poměrům a vážné kontraindikace nespadají pod nízké poměry a vždy to musí vyvážit rizika, aby se léčivo mohlo uvést na trh. Hlášení kontraindikací se provádí zcela běžně, dlouhodobě a velice propracovaně, hlavně v západních zemí. USA má systém sběru dat výjimečný, následuje UK, Německo, další státy. ČR v tomto byla ještě do roku 2012 celkem pozadu (SUKL proto zavedl různá opatření, platná i pro EU a zaměřil se více na osvětu). USA se skládá z 50 států. Nicméně samotný New York se blíží počtem obyvatel ČR. Pro představu, jak velké množství dat to znamená z celého USA, kde se to opravdu důsledně hlídá. Z hlášených kontraindikací, sběrem dat ze všech nemocnic světa, se provádí nejrůznější studie, kde se vyhodnocuje účinnost a bezpečnost léčebných terapií na trhu (vakcín, léků apod.). Tyto studie provádí nejrůznější nezávislé výzkumné týmy, univerzitní, farmaceutické i samotní výrobci často ve spolupráci s FDA a EMA (úřady pro kontrolu léčiv). Následně se provádí metaanalýzy, které vyhodnocují tyto studie z celého světa, sběr dat, zanalyzují všechny studie a doberou se přesnějšího výsledku účinnosti a bezpečnosti a tyto metaanalýzy se opět ověřují celosvětovou vědeckou obcí. Ověřovacích metod je tedy spousta a konečným schválením *PH3 (fáze testování 3 u výzkumu nových léčiv, fáze jsou „tři“ a každá trvá min. 2 roky)* po, které se uvádí léčebná terapie na trh, tak vše rozhodně nekončí, ale de facto veškeré ověřování opět začíná. Největší ověřovací skupina respondentů je celý trh lidí. Část léků tak někdy končí i po uvedení na trh, kdy se na velkém počtu respondentů zjistí konečná účinnost a bezpečnost, které by se nemohli zjistit za deset let v postupných fázích PhaseI,II, III na malém počtu respondentů. V poslední výzkumné fázi testů to bývá 1000+ pacientů a počet tedy s trhem nesrovnatelný. Zpětně dochází i k úpravám medikace či standardů podávání atd. nebo se dokonce některé léky stáhnou z trhu. Ověřování probíhá z mnoha stran. Skrýt jakoukoliv špatnou terapii je téměř nereálné, nepravděpodobné a na slabou bezpečnost, která se zjistí trhem, se přijde. Různá historická data jsou tomu důkazem. Léčebné terapie užívají i rodiny samotných výzkumníků a jejich přátelé. Nikdo nechce ohrozit své bližní. Nicméně povinné očkování je pouze důsledkem antivaxinačního hnutí, jenž se díky mediální dálnici od roku 2000 rozšířilo po celém světě. Vznikají nám tak dle proočkovanosti regionů různé lokální epidemie. Např. v Německu, kde přemýšlí již také o povinném očkování a valná část obyvatel se vyslovila pro v průzkumu, se proočkovanost pohybuje dle regionů od 50 procent, po 98 procent. Historie dokládá, že tyto trendy nejsou nic nového a např nejen UK tak prodělalo rozsáhlou epidemii se značnými následky. V dnešní mediální době tyto rizika jsou již globální. Je nebezpečné brát státy jako zcela uzavřené množiny s lokálními ohnisky epidemie, ale jako součást velkého demografického celku, kdy díky moderní době a infrastruktuře vzniká globální provázanost


(Téma bude postupně aktualizováno a zpřehledňováno do konkrétní účelné komplexní podoby, příklady z praxe atd. do kauzálního schématu a  infografiky)


Zdroje: (hrubý nástin)

SZU očkování – mýty, historie, konkrétní nemoci

http://tinyurl.com/qgkdkcb, mýty:  http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2015_05.htm


Mýty a omyly v očkování, prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.
Katedra epidemiologie, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové

http://mudrbelorova.euweb.cz/mytyomyly.html


Černý kašel, důkaz o nezvýšení projevu alergií a ekzémů studie:

Zajímavá zaslepená studie s vakc. černého kašle, placebo bylo vakc. záškrtu a tetanu. Respondentů bylo 661 ve věku 2 měsíců až 2,5 let, která neprokázala zvýšenou reakci „s“ i bez anamnézy. http://archpedi.jamanetwork.com/article.aspx?articleid=189740


Vakcíny, mýty, historie, současnost – aktualizované informace (rtuť)
http://www.vakciny.net/ kauza rtuti http://www.vakciny.net/AKTUALITY/akt_2008_20.htm


prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. mýty a omyly v očkování (hliník)

http://mudrbelorova.euweb.cz/mytyomyly.html


SZU (Státní zdravotní ústav ČR) černý kašel – prevence, historie

http://tinyurl.com/km4umqq


Studie očkování vs ASD (autismus)
http://www.ovg.ox.ac.uk/no-link-MMR-and-autism
ttp://www.nature.com/nature/journal/v515/n7526/full/nature13908.html.


Kompletní rozbor (vakcíny, historie, současnost) June 2014 –The Complexity of the Resurgence of Childhood Vaccine-Preventable Diseases in the USA / Minnesota Department of Health – Section of Infectious Diseases, Department of Pediatrics, University of Chicago
http://tinyurl.com/pyusm48


Oxford University Press (historie, „zámková dlažba“ imunizace spalniček v USA)
The Americas: Paving the Road Toward Global Measles Eradication:
http://tinyurl.com/kd4uyzw


Infografika o kolektivní imunitě
http://tinyurl.com/lxo5j3e


Department of Infectious Disease Epidemiology, London School of Hygiene and Tropical Medicine
“Herd Immunity”: A Rough Guide:
http://tinyurl.com/ptdbtwb


Immunization Rates at the School Entry in 2012
Nationwide German Data With Regional and Local Breakdown
http://tinyurl.com/pv7aaob


Jak se očkuje v EU?
(viz. také příloha PDF pro kompletní rozbor)
http://tinyurl.com/nv4e7at


Vaccination and All Cause Child Mortality 1985-2011: Global Evidence from the Demographic and Health Surveys
Mark E. McGovern Postdoctoral Fellow, Harvard Center for Population and Development Studies
Keywords: Vaccinations, Child Mortality, Missing Data, Measles, Bacille Calmette-Gu´erin, DiphtheriaPertussis-Tetanus,
Polio, Tetanus JEL Classification: J10, I10
http://tinyurl.com/mky4xy6


Problém černého kašle v USA „California battles whooping cough epidemic“ 
http://tinyurl.com/nb6b7xs


Zdravotnický deník : „V nejlepší hokejové lize světa řádí příušnice, jak je to možné?“
http://tinyurl.com/p7daocr


Zdravotnický deník : „Celebrity v čele odmítačů očkování v USA: přes šest tisíc úmrtí za sedm let“
http://tinyurl.com/lf8gges


Imunizace v Německu: Immunization Rates at the School Entry in 2012
Nationwide German Data With Regional and Local Breakdown
http://tinyurl.com/pv7aaob


Nežádoucí účinky léčiv – informační zpravodaj
http://tinyurl.com/qx2fm7e (7. ročník zpravodaje 2014)
http://tinyurl.com/lpxavcj (8. ročník zpravodaje 2015)


Hlášení nežádoucích účinků
http://tinyurl.com/omhx8hu

Co jsou nežádoucí účinky léčiv
http://tinyurl.com/nar626c

Podklady k farmakovigilanční oblasti
http://tinyurl.com/ok5sf9h

Postup hlášení podezření na nežádoucí účinky
http://tinyurl.com/m5jm3zt

Co je farmakovigilance
http://tinyurl.com/k4bbtgr


 Témata (hrubý nástin)

Případ údajné podvodné Thorsenovi studie, že MMR vakcíny nezpůsobují autismus – ve zkratce

Ta studie zcela nepochybně patří Kreesten M. Madsen, MD., a byla financována grantem z národního výzkumného centra. Pokud si někdo myslí, že studie je podvodná, ať podá žalobu.

http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa021134 

Podílnictví Thorsena na té studii je opravdu naprosto marginální a navíc jeho podvod nemá souvislost se samotnou studií, která nikdy nebyla stažena a naopak byla ověřena a je relevantní.

Jinak proč by mělo vadit, že farmaceutické firmy dělají klinické studie, metaanalýzy, které ověřují funkčnost a bezpečnost jejich vakcín?

Dělají to neustále a zcela běžně, aby ověřili bezpečnost na velkém počtu respondentů a široké populaci trhu, když je uveden lék na trh, protože v randomizovaných studiích operují s cca max 5000 pacienty z celého světa.

Jiný počet se nedá finančně a časově zvládnout, když už samotné studie trvají od 6 do deseti let a 4x celkem podléhají během těchto let schválení, aby se vůbec mohli dostat do další fáze preklinická, P1, P2, P3.

Takže musí kontrolovat, zda-li na velkém počtu se nevyskytly další kontraindikace, o kterých by nevěděli a spolupracovat s kontrolními úřady. Dále tak činí proto, aby mohli lépe ověřovat další postupy při zlepšování bezpečnosti a účinnosti vakcín, léků apod.

Nemohou si dovolit mít na trhu vědomě něco, co škodí, protože vědecká, lékařská obec a konkurence to zjistí, což vždy vede k citelným ztrátám a bankrotu a k soudu, pokud by se prokázalo, že tomu tak opravdu bylo.

Zamlčováním  by si opravdu nepomohli, naopak se snaží tomu předcházet a FDA či EMA, trh, lékařská a vědecká obec slouží ke zpětné kontrole. Hlavně mají taky své děti a příbuzné a sami jsou očkováni svými vakcínami. Pokud se objeví tedy podezření z jakékoliv neblahé kontraindikace, ihned týmy zahájí kontroly v podobě metaanlýz a jiných studií

Korupce, která připadá v úvahu je na vládní či konkurenční úrovni boje o koláč trhu, kdy chtějí prosadit vlastní léčiva od konkurenčních. Klasické tržní mechanismy, neříkající nic o očkování.

U registrovaných léků probíhají randomizované, dvojitě zaslepené studie následujícím způsobem:

Preklinická část, poté fáze 1, 2, 3. Preklinická: zahrnuje testy na zvířatech (většinou myši, krysy) – trvá min. 2 roky max 5 let., testuje se účinnost a bezpečnost + další výzkum. Potřebují schválení na bezpečnost a účinnost, aby se mohl výzkum dostat do fáze 1 na lidech.

Fáze 1 – testování na lidech (trvá opět min. 2 až pět let), zahrnuje další výzkum a randomizovanou studii na +- 75 pacientech – testuje se účinnost a bezpečnost. Opět potřebuje schválení EMA(eu) či FDA(usa) (úřady pro kontrolu léčiv), aby se mohli dostat do další fáze 2.

Fáze 2 – tady již probíhá dvojitě zaslepená studie na cca 135+ respondentech a opět se testuje účinnost a bezpečnost (2-5let), opět schávlení EMA či FDA na bězpečnost a účinnost

Fáze 3 – to samé ale už na 500+ až 1000+ respondentech, opět potřebují schválení FDA či EMA, aby se dostaly léky na trh. Avšak musí mít i schválení na bezpečnou výrobu a kvalitní distribuci.

Tyto fáze se dále mohou dělit na 2a, 2b, atd. Vše stojí stovky milionů dolarů a neprojde schválením v některé části fáze 95 procent všech léčebných terapií či léků. Za rok 2014 schválil FDA pouze 44 nových léků na všechny možné nemoci a to byl velice neobvykle úspěšný rok.

Proto jsou výzkumy i samotné registrované léky, co jsou již na trhu, pod kontrolou samotných investorů, kteří do společností investují a pod kontrolou investorských magazínů, kdy se všichni vzájemně skepticky varují před jakýmikoliv nesrovnalostmi, jinak jsou ztrátoví či bankrotují, jakmile je lék v některé fázi zamítnut či se na trhu prokáže vážná kontraindikace, nezjistitelná na vzorku respondentů ve fázi III. Neexistuje jeden investor do vyvíjeného léku ani do již registrovaného léku, ale jsou jich desítky tisíc, od drobných až po velké z celého světa.

– ochrana na trhu – Další ochrana je pak na trhu. Když přeci jenom projde něco, u čeho se zjistí vážná kontraindikace na velkém tržním vzorku populace, který si nemohou v testovacích fázích dovolit (stálo by to stovky miliard a bezpečnost by nemohla být uhlídána) a nebo se neprojeví účinnost, ihned to lékaři nahlásí a nechtějí lék předepisovat. Bývá to velmi zřídka.

Tudíž všechny léky prochází zpětně na trhu opětovným kontrolám a metaanalýzám od široké vědecké obce, aby se mohla zjistit účinnost a bezpečnost na světové populaci i u různých etnik a skupin, národností, dle demografie, prostředí, společenských podmínek atd., podchytila se všechna rizika a mohli se následně vyvíjet lepší léky či upravovat způsoby medikace atd.

Zamlčování jakékoliv kontraindikace by bylo značně kontraproduktivní a hlavně dosti nereálné vzhledem k tomu, že ověřování probíhá ze všech možných zdrojů, konkurenčních, úřadů, různých vědeckých týmu, univerzitních, nemocničních, samotných pacientů, lékařů ajn. po celém světě. Léky farmaceutických firem užívají jak rodiny farmaceutických výzkumníků, tak nezávislých výzkumníků atd. a nikdo nechce mít na trhu něco, co škodí či je neúčinné. Pokud by došlo k zamlčení vážné kontraindikace samotnou farmaceutickou firmou, mělo by to pro ní katastrofální dopady. Vždy se na to přijde, ať už jsou chyby vědomé či nevědomé nebo až zjištěním nedostatků na celosvětovém tržním vzorku respondentů. Tisíce nemocnic neustále podává zpětné vazby v podobě hlášených dat atd.

Moderní medicína je stále propracovanější a zpětné ověřování důkladnější. Ověřování probíhá de facto permanentně bez přestání. Úřady, vědci, nemocnice, lékaři, pacienti, farmaceutické firmy neustále ověřují. Jakákoliv hlášená podezření i ta vynucená alternou, jsou ověřována a ten řetěz má vzájemné kauzality.

Farmaceutický byznys, který se děje, je pak o lécích s určitou účinností a bezpečností, kdy se snaží firmy prosadit svůj lék na daný trh. Každý trh jednotlivých zemích pak má nějakou ekonomickou sílu a tak ne všude si mohou dovolit ty poslední nejlepší léky, s nejlepší účinností a bezpečností. Tady vidím problém, ale je iluzí si myslet, že všichni budou mít vše. Další byznys je poté z neregistrovanými „léky“, které neprošly schvalovacími procesy a tam vidím největší problém.

Největší paradox spočívá v tom, že tak, jaké lidé mají laické představy o farmabyznysu, tak to přesně funguje u alternativní léčby jako je MDM, homeopatika atd., která všechny tyto postupy vynechává, protože by se samozřejmě ihned zjistilo, že jejich léčba nefunguje či je nebezpečná a také proto, že nechtějí platit stovky milionů dolarů za testování a výzkum. Chtějí prostě maximalizovat zisky s minimálními náklady a snaží se obejít systém takovým způsobem, aby jejich lék nemusel projít registrací u EMA či FDA a obešel zdravotní vyhlášky jednotlivých zemí a oni mohli přesto využít návyk lidí na snadnou léčbu polykání tabletek atd. a tak např. homeopatika produkují tisíce cukrových tabletek na všechno atd.


Podvodník John Virapen vymyslel další podvod a svezl se na vlně antivax
http://tinyurl.com/kloezky
Virapen je bývalý manažer a stratég, který vymýšlel a rozvíjel agresivní marketingové strategie, které často zahrnovaly korupci. Takže podtrženo sečteno udělal zase to, co umí nejlépe, vymyslel další marketingový trik a podvod, jak z lidí vytáhnout další prachy a využil trendu antivax – neočkování a svezl se na té vlně a ještě to učinil tak brilantně, že přitom vypadá jako vlk v rouše beránčím a na své knize vydělal desítky milionů. Co myslíte, bude podvodník on a nebo ten zbytek miliónů lékařů, farmaceutů a výzkumníků, vědců apod. v celé historii dějin očkování po celém světě?

Myslí si antivax, že by  vědci, farmaceutické firmy, výzkumníci, lékaři a další, chtěli ohrozit i své děti nebo ty tisíce a tisíce výzkumníků, opravdových kapacit v oboru a dalších v celé historii až do dneška? Proč bychom to dělali? Tím vlastně antivax tvrdí,  že se tato vědecká obec neočkuje a chce to po nás? Takže antivax hnutí a laická veřejnost přesvědčuje  vědeckou obeco tom, že vlastním dětem ubližují očkováním a nebo že vlastní děti neočkují a chtějí to po nás, a že by se takové spiknutí miliónů odborníků utajilo? Nepřipadne Vám to směšné?“ Veškeré poznatky, data z praxe, z celého světa se neustále ověřují, zkoumají a zpětně vyhodnocují s historickými daty a dělají to týmy po celém světě, celá vědecká obec. Na jakýkoliv podvod se  proto vždy přijde  a má to fatální důsledky pro podvodníka.


Aktivity odpůrců v ČR, historie, mýty, důsledky atd.

– stránky pracovní skupiny pro dětské očkování při České pediatrické společnosti ČLS JEP a I. dětské kliniky 2. lékařské fakulty Karlovy University a Fakultní nemocnice v Motole.
http://tinyurl.com/pw3ucfy


Edukace lékařů a pacientů, vše kolem očkování (rady, aktuality, očkovací dny atd.)

stránky pracovní skupiny pro dětské očkování při České pediatrické společnosti ČLS JEP a I. dětské kliniky 2. lékařské fakulty Karlovy University a Fakultní nemocnice v Motole.
http://www.ockovanideti.cz/index.htm


Mimo téma:  MMS a léčba malárie – Červený kříž se distancuje http://cervenykriz.eu/cz/427.aspx


Mýtus: „Očkování člověku škodí a způsobuje autismus…“

(Hrubý nástin bude aktualizováno, doplněno o studie, stylizace a řádnou důkazní rovinu bez falešné argumentace)

Ještě do poloviny minulého století, kdy nebylo očkování povinné a rozšířené, se běžně na tyto nemoci, proti kterým očkujeme, umíralo. Do roku 1958, kdy se v bývalém Československu zahájilo plošné očkování proti dětské přenosné obrně, tehdy ještě inaktivovanou poliovakcínou, se běžně ve 3-5letých intervalech objevovaly velké epidemie.

Taktéž je statisticky dokázáno, že autismus začal narůstat až po té, kdy tato diagnóza začala být všeobecně uznávanou. Jednoduše místo diagnostikované debility, začali lékaři mluvit o autismu, jelikož věda, o těchto poruchách a poznatky, značně pokročili.

Tudíž pokud bychom zpětně do minulosti upravili diagnostiku dětí, kterým byla diagnostikována nějaká forma debility

etc. na autismus, zjistilo by se, že vzhledem k narůstající populaci, procento autistických dětí v populaci nenarůstá, ale pouze se začal diagnostikovat. Více pod čarou aktualizováno.

Dříve se autismus diagnostikoval jako určitá forma debility. Až s moderní medicínou a osvětou začala rapidně narůstat diagnostika autismu.

Navíc už na začátku 19. století Bleuler popisoval něco jako autismus ale nemluvil v této terminologii ale o formě schizofrenie a kolem roku 1940 Kanner také popisoval něco podobné. Ve Vídni pak Asperger. Až moderní medicína rozlišila 4 druhy autismu od Aspergerova, atypického až po jiné pervazivní vývojové poruchy.

Takže indikace byla už v historii, kdy očkování de facto nebylo a diagnostika začala až s moderní medicínou. Ještě do devadesátých let byla dost pochybná a čím více je systém diagnostiky propracovaný, tím více a lépe se diagnostikuje.

Samozřejmě je očkování jako každý jiný lékařský zákrok, zásahem do těla a můžou se vždy vyskytnou komplikace i když jsou zákroky osvědčené a statisticky většině lidem pomáhají, přesto dle fyziologie člověka a jeho predisposic, může dojít k nestandardní reakci, nikoliv však k autismu, jak dokazují i klinické studie http://www.ovg.ox.ac.uk/no-link-MMR-and-autism. Podobnych studií existuje mnoho http://www.nature.com/nature/journal/v515/n7526/full/nature13908.html. Další podrobnosti o vzniku mýtu pod čarou.

V medicíně se vždy mluví o statistické účinnosti, která přesahuje u očkování 90ti procentní hranici a je vyzkoušena praxí na stamiliónech lidí a samozřejmě taktéž randomizovanými dvojitě zaslepenými studiemi. Například penicilin, také pomáhá, ale za určitých podmínek může pacienta i zabít a tak je to u všeho. Perpetuum mobile neexistuje, i když někteří léčitelé dokáží, jak sami tvrdí, vyléčit vše.


(aktualizováno)


Hlavně je problém v nově vzniklých epidemií černého kašle a spalniček, jenž byly již pokládány za vymýcené, ale k jejich znovuobjevení stačilo 5-10 procent trendu neočkovanosti, jenž vznikl právě ze strany alternativců.

Tyto trendy se dotkly i USA, například Washington či Californie, kde mají i zákony umožňující výjimku pro neočkování dětí a tak v tamních školkách začaly propukat epidemie spalniček a černého kašle, dle výskytu většího množství neočkovaných ve třídách.

Celý trend vznikl ale v Británii na základě podvodné studie A. Wakefielda o autismu, kterou provedl jen na 12 pacientech!, kdy na 100 000 matek přestalo očkovat a kde se začali právě potýkat s obrovskými problémy černého kašle jako první. Hodně o Wakefieldově motivaci vypovídá fakt, že dostal statisíce liber od právníka Richarda Barra, který zastupoval pět rodičů postižených dětí a chystal soudní proces s výrobcem vakcíny.

A. Wakefield nakonec utekl do USA, kde ve své podvodné činnosti ale nepřestal. České laické obci o této podvodné studii napsal nejlépe asi Josef Pazdera roku 2011. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5464

Nicméně ani ČR nevyjímaje, takřka proběhla epidemie celým světem. V dnešní hromadné infrastruktuře, kdy se odkudkoliv ze světa přemístí kvanta lidí během pár hodin, je to velký problém.

Ten problém je obrovský i bez očkování, takže neočkovanost ho fakticky mnoho-násobí do neúměrných hodnot. Lidé si neuvědomují, že svým jednáním přebírají odpovědnost i za druhé.

To je to samé, jako by se část lidí rozhodla nerespektovat pravidla silničního provozu. Důsledky, které se tak objevily s trendem neočkování jak v USA, tak v Evropě, mající za následek epidemie černého kašle, mají už své objeti v četných úmrtí pacientů s oslabenou imunitou, ČR nevyjímaje.

Český státní zdravotní ústav tak například zaznamenal již v roce 2013 rekordní výskyt této choroby. Od začátku roku to bylo přes 880 nemocných, což odpovídá stavu z šedesátých let minulého století!

Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě nebo chronicky nemocní pacienti a dále pacienti po transplantaci na imunosupressivech apod. a nejen tito. Zdravotnický deník třeba píše: „V nejlepší hokejové lize světa řádí příušnice, jak je to možné?“ http://tinyurl.com/p7daocr, „Celebrity v čele odmítačů očkování v USA: přes šest tisíc úmrtí za sedm let“ http://tinyurl.com/lf8gges . Problém černého kašle v USA „California battles whooping cough epidemic“: http://tinyurl.com/nb6b7xs

Doufejme jen, že se tento trend zastaví s větší osvětou, ale mám o tom své pochyby. Možná, až když problém zcela vygraduje, začne se něco dít. Nový zákon o očkování považuji zákonem proti nevědomosti.

Chtělo by to ale větší osvětu ze strany státu, mnohem větší edukaci. Takto bohužel dávají větší prostor všem fanatickým bojovníkům proti systému, kteří se nebojí podpořit své argumenty logickými klamy bez důkazní roviny.

Největším fanatikem je pak u nás „praktický lékař“ Eleková, která i od skupiny Sysifos obdržela zlatý bludný balvan za rok 2013 http://sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1396030087 . Osobně ji pokládám ale za nemocného paranoidního člověka, který inklinuje ke všem možným alternativním hloupostem, logickým klamům na podporu své pravdy apod. Zcela tak ignoruje klinické randomizované studie, všechny statistiky, veškerou historii a dlouhodobý horizont, které jsou pro výzkumníky a vědce zcela podstatné a jejich nerespektování vede právě k četným omylům, mýtům a v konečném důsledku i úmrtím pacientů či poškození jejich zdraví.

Možná s  novým zákonem o očkování se konečně něco pohne, protože svým jednáním ohrožuje zdraví mnoha lidí.

Nicméně s tímto zákonem musí jít i v ruku v ruce dodržování zákona o právech pacientů, kdy lékař musí poučit pacienta o léčbě a jejich negativních kontraindikacích, protože nic není nikdy stoprocentní a vždy se kontraindikace budou vyskytovat a proto mluvíme v medicíně o účinnosti a bezpečnosti, která u vakcín přesahuje 90 procent. Bohužel se vždy někdo najde.

Zde tento zákon má ale své opodstatnění, zde nepreferuji možnost výběru, která je definována i zákonem o Zdraví lidu, protože neočkovanost ohrožuje na životě právě i ostatní pacienty, jak jsem předeslal výše.

Kontraindikace jsou ale u všech léků, třeba u imunosupressiv jsou ty kontraindikace spíše pravidlem a záleží jen na míře závažnosti, tam ty procenta bezpečnosti nejsou příliš vysoká. Bohužel, zatím, neexistuje lepší po-transplantační léčba. Všechny léky a terapie tak mají svou procentní bezpečnost a účinnost a vždy může dojít k vážným kontraindikacím, končících i smrtí.

Bohužel je ještě neumíme předem odhalit, ale zrovna u očkování nesouhlasím s možností výběru, jak je stanoveno zákonem, protože tím ohrozíme dalece více pacientů než bohužel jen jednoho jedince s kontraindikací, o které předem nevíme a nelze ji nijak určit, i když je to vždy smutné, zvláště, protože se jedná o naše děti.

To, že byli v Německu či Rakousku lidé lépe edukováni a je tam lepší přístup lékařů k pacientům a rodičů k zodpovědnosti a očkování, není důkazem proto, že tam matky své děti neočkovaly a taktéž to neznamená, že se jich tento trend neočkovanosti také nedotkne a budou ho muset začít řešit tak, jako se stalo v UK, děje v USA či u nás nebo jinde.

U nás s očkováním také nebyl problém až do nedávné doby epidemie černého kašle, která započala právě v UK a rozrůstala se dál díky Wakefieldovým fanatickým následovníkům bez odborných znalostí, bojujících proti systému, jejichž heslem jsou zlé farma firmy, vydělávající na lidech atd. apod. Díky jednomu podvodníkovi tak vzniklo celé antivax hnutí.

Není se ale čemu divit, těchto vykuků, zneužívající nemocné, je i u nás celá řada, využívajíc placebo efektu a inkasujíc za to horentní sumy, doktory bohužel nevyjímaje. http://zpravy.idnes.cz/mdm-lecba-c6e-/domaci.aspx?c=A140401_181000_domaci_hv

Jsou pak dva typy lidí, jedni tak činí kvůli tomu, že si myslí, že opravdu pomáhají a ti další, kteří ví, o co opravdu jde, na naději nemocných lidí nehorázně vydělávají, což je jen další forma hyenismu, jako jsou například „šmejdi“ u starých lidí. Jedná se pak vždy pouze o obchod s nadějí a placebo efektem.

Nejlepší je to pak zabalit do hávu ublíženého mesiáše, který bojuje proti nespravedlivému systému. Ten systém je v mnoha směrech opravdu nedokonalý a někteří lidé jen přišli na způsob, jak využít naštvanosti a naděje v nějakou novou cestu nemocných lidí.

Paradoxem tak zůstává, že kdyby si ti lidé raději za ty peníze zaplatili nějakou specializovanou kliniku v Německu, měli by se mnohem lépe a ještě by jim 25 procent proplatila naše pojišťovna…

Málokdo, totiž ví, jak opravdu fungují klinické zkoušky a dvojitě zaslepené studie na tisíce pacientech, které opravdu prokážou účinnost a bezpečnost a tak se stále budou vynořovat noví mesiášové, bojující proti systému a inkasující peníze od nemocných a jednat se bude pouze o obchod s nadějí.

Investoři naopak přijdou o všechny své peníze, pokud se prokáže, že lék či vakcína jsou nebezpečné a tak se i často stává, že i když lék projde všemi fázemi výzkumu klinických zkoušek fáze 1,2,3, kdy každá z nich trvá minimálně dva roky a stojí desítky či stovky milionů, jak by Vám potvrdil náš nejvýznamnější zesnulý úspěšný vědec Antonín Holý, který takový výzkum u nás prováděl a povedla se mu zlepšit prevence proti HIV ve spolupráci a finančním zázemím velké americké farmaceutické společnosti Gilead.

Každá z těchto fází musí prokázat bezpečnost a účinnost na zvířatech a poté na lidech, jinak výzkum končí. Mimochodem existuje 95% neschválených léků, úmrtnost výzkumů je tedy obrovská a tak každý investor naopak hledá účinný a bezpečný lék, protože jiné nemají prostě šanci se na trh dostat. Ano, také se stává, že i když lék projde těmito schvalovacími fázemi a zpětně se zjistí na velkém počtu lidí v trhu nebezpečnost léku, lék je okamžitě stažen z trhu a opět investoři přijdou o peníze.

Nic není ale dokonalé, vše má své kontraindikace a tak vždy musí léky prokazovat lepší procentuální účinnost a bezpečnost než léky na trhu stávající. Vždy tedy zůstane procento lidí, kteří na léky mohou zareagovat velmi negativně a jejich stav skončit i úmrtím.

Perpetuum mobile neexistuje, i když někteří léčitelé či odborníci na výživu dokáží, jak sami tvrdí, vyléčit vše…

Přál bych si i, aby nějaký vědec ještě přišel s něčím novým u sebe doma na koleni, ale vždy se nakonec přijde na to, že se jedná o placebo efekt a nebo podvod.

Nicméně stále tu zůstává otázka, zda-li je nový zákon u očkování nutný či ne?

Domnívám se, vzhledem k okolnostem a narůstajícím epidemiím, které ohrožují i všechny ostatní, že tuto otázku budou postupně muset řešit i další státy, kde doposud rodiče měli na výběr, ale byli natolik uvědomělí, že proočkovanost byla vysoká.

Nicméně alternativní trendy nabírají obrátek a s nimi i narůstají problémy, které doposud, lékařská obec ani státy, nemusely řešit.

Nic tedy není tajemné, to je jen naše nevědomost, co nás děsí a děsy vytváří.


Opět trocha historie aneb opakování je matka moudrosti:

Ještě do poloviny minulého století, kdy nebylo očkování povinné a rozšířené, se běžně na tyto nemoci, proti kterým očkujeme, umíralo. Do roku 1958, kdy se v bývalém Československu zahájilo plošné očkování proti dětské přenosné obrně, tehdy ještě inaktivovanou poliovakcínou, se běžně ve 3-5letých intervalech objevovaly velké epidemie.

Nelze vždy za každých okolností jednat svobodně na základě vlastní zodpovědnosti za své rozhodnutí, ale řídit se pravidly, protože ohrožujeme i ostatní. Na silnici také nemůžeme jednat, jak se nám zachce, na vlastní zodpovědnost, protože přebíráme odpovědnost i za druhé.


Přítomnost? To, že naše matky v ČR již tyto nemoci neznají, neznamená, že neexistují a nevrátí se. Už tu máme díky antivax hnutí, a potažmo Wakefieldovi, zpět černý kašel. Co bude dál?

Například v Africe, ujdou matky s dítětem v náručí mnohdy i desítky kilometrů, jenom proto, aby mohly své dítě v záchranných stanicích očkovat, protože se rychle mezi nimi rozšířilo poznání, že tyto děti neumírají na časté nemoci, na které se u nás před očkováním běžně umíralo.


U nás o statistikách a historii černého kašle a současnosti píše celkem přehledně formou edukace Státní zdravotní ústav. V ČR se jednalo, zatím, o úmrtí 4 kojenců v posledních letech. Nicméně SZU dále varuje:

epidemiolog Státního zdravotního ústavu v Praze MUDr. Kateřina Fabiánová:

Český státní zdravotní ústav zaznamenal již v roce 2013 rekordní výskyt této choroby. Od začátku roku to bylo přes 880 nemocných, což odpovídá stavu z šedesátých let minulého století.

Rizikovou skupinou jsou novorozenci a staří lidé, které může černý kašel ohrozit na životě nebo chronicky nemocní pacienti (má poznámka jedná se zvláště o pacienty po transplantaci na imunosupresi apod.)

dále SZU ČR (MUDr. Zuzana Blechová nemocnice na Bulovce):

V posledních letech u nás černý kašel zapříčinil čtyři úmrtí. Ve všech případech nemoci podlehli dosud neočkovaní kojenci, kteří se nakazili od členů rodiny. Pacienti neumírají na samotný černý kašel, ale na sekundární komplikace, které nemoc přinese – nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi vyvolanou těžkým zápalem plic.

Vracející se černý kašel netrápí jen obyvatele České republiky, v sousedním Rakousku a Německu se v reakci na návrat nemoci rozhodli proti černému kašli přeočkovávat plošně dospělé. Ve Spojených státech amerických, kde prevence zdraví hraje významnou roli, dokonce zavedli plošné očkování pro budoucí maminky, aby tak chránili novorozence.

Kvůli nutnosti pravidelně přeočkovávat doporučují obnovovat ochranu před každým porodem. I zde se totiž objevilo alarmující zvýšení úmrtnosti u dětí do jednoho roku, stejně jako například v Kanadě, Austrálii či Velké Británii.

Podobně jako u nás i v těchto vyspělých zemích dochází k nákaze od nejbližších rodinných příslušníků a umírají nejmenší děti, které ještě nejsou chráněny očkováním.

dále krátký výňatek z historie černého kašle SZU (MUDr. Kateřina Fabiánová):

O důležitosti očkování hovoří některá dostupná a ověřená data. Například v Anglii a Wallesu byl po zavedení očkování v roce 1950 zaznamenán pokles ze 100 000 každoročně hlášených případů černého kašle na 2069 případů v roce 1972. Díky negativní očkovací kampani postupně klesala proočkovanost vakcínou proti černému kašli v dětské populaci z 80 % v roce 1972 na 30 % v roce 1975. Během dvou až tří let se nahromadil dostatečný počet vnímavých jedinců a došlo ke dvěma rozsáhlým epidemiím černého kašle (v letech 1974 – 1975 a v roce 1977 – 1979). Prudce narostl počet onemocnění, počty nemocných dosahovaly tisíců případů, stovky osob vyžadovaly hospitalizaci a desítky nejmenších dětí zemřely, a to navzdory dostupné lékařské péči.

V obou epidemiích bylo hlášeno kolem 200 000 případů a bylo potvrzeno 100 úmrtí.

Neočkovat znamená vrátit se do období velkých epidemií.