FB čl./zal.01 dez. / Reakce na: Alternativní média jsou projevem nemocné společnosti

související téma:

Reakce na: http://stisk.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=601264
(časem bude opět lépe formulováno a doplněno /upd. 8:26)
◘ Zprvu: ad diskuze) Nejedná se o názory, cenzuru, postih či patent na pravdu u úřadu pro potírání dezinformací či (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám), ale o rozporování desinformací. Názor můžeme mít na cokoliv jakýkoliv, ale jde o to, co používáme na jeho podporu.

Lidé často zcela přirozeně (vlastnost mozku, nikoliv projevy nemocné společnosti) nevědomky užívají logických klamů na podporu svých přesvědčení či již samotná fakta si interpretujeme pomocí logických klamů odnepaměti tak, že docházíme k irelevantním závěrům či vyloženě užíváme lživá tvrzení, byť si to často neuvědomujeme a nemusí se tedy vždy, a často nutně nejedná, o záměr, byť různé hybridní hrozby existují, jež této vlastnosti i využívají ve svůj prospěch.

Nejde tedy o hlásání pravdy, cenzuru, ale o rozporování desinformací předloženou důkazní rovinou.
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
◘ ad autor článku) Nicméně:

► Úřad na rozporování desinformací či již jejich postih (postih není účelem centra http://www.mvcr.cz/…/centrum-proti-terorismu-a-hybridnim-hr…), je však pro mě do nějaké větší míry nesmyslným řešením, pochybným či by měl fungovat v součinnosti se školní výukou kritického myšlení a tedy uměním rozpoznat své i cizí logické klamy, verifikovat informace a samotný autor se dopouští též některých logických klamů na podporu jeho řešení.

Místo, aby se děti učily vhodnou formou, co znamenají logické klamy, jak se jim vyhnout, jak nevědomky neklamat sebe a tím i ostatní, jak verifikovat informace své i ostatních, protože kritické myšlení nás může do nějaké míry lépe ochránit před tím, abychom si nevědomky podporovali své jakékoliv kulturní vzory (náboženské, politické, aj.) logickými klamy, na nichž jsou často desinformace stavěné, zavádí se ve světě ministerstva pro desinformace.

Přitom se jedná ale o přirozenou vlastnost mozku, kdy se nevědomky ztotožňujeme se svým přesvědčením, jež se utváří během života již od narození, kdy přisuzuje vlastnosti prostředí dle přijímaných informací z okolí, zkušeností a následně utváříme i přijímáme nevědomky logické klamy na jeho podporu, byť relevance může ležet úplně jinde.

Nejedná se tedy o projevy nemocné společnosti a důsledky změny ve společnosti, ale o přirozenou vlastnost druhu Homo Sapiens Sapiens od nepaměti, která se pouze v informační dálnici a tedy v moderní době, kdy je svět propojený, mnohonásobně zvýraznila, kdy Vás může internet pohltit a vyplivnout jako vyznavače čehokoliv a zneužívá se jí i k manipulaci v hybridní válce za nejrůznější cíle.

►► Politici, kdokoliv z nás, jež pak z této společnosti, či ze současných školních lavic, vzejdou, nebyli a nebudou tedy jiní při vytváření i přijímání desinformací a logických klamů na podporu jakéhokoliv směru či čehokoliv a budou desinformace vytvářet, ať již často nevědomky či vědomě.

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
◘ Je tedy mylné se domnívat, že nějaký úřad tuto lidskou vlastnost mozku napraví.

Kritickému myšlení, co obnáší, jak verifikovat informace své i cizí na logické klamy, bychom se tedy vhodnou formou měli učit již od základní školy. Takto se můžeme vyhnout do nějaké míry vlastní i cizí, často nevědomé, ale i vědomé manipulaci.

Úřady ve světě tak budí oprávněné pochyby, nejen z nevědomosti toho, co obnáší kritické myšlení a kolika kauzalitami dochází k dezinformacím, ale i z možného zneužití, kdy se mohou vybírat jen ty desinformace, které se hodí té či oné straně na podporu jejich kulturního vzoru (jakéhokoliv politického či náboženského směru apod.).

Navýše to tedy evidentně není řešení samotné příčiny, proč lidé desinformace utváří či si jimi podporují svá jakákoliv přesvědčení každý den a na jakékoliv téma v běžném každodenním životě.

Je-li vše o procentuální účinnosti, tak takovému řešení skrze úřady, díky mnoha kauzalitám, přičítám malou účinnost či více negativních vlivů, kdy se spíše budou utvářet negativní asociace vůči úřadu, jak jsem psal již před rokem na toto téma a jež se i utváří.

Nicméně je dobře, že se o celé problematice a terminologii nějak mluví atd.

http://www.wall-street.cz/?p=6832

https://www.facebook.com/WallSTcz/posts/661180577387122
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
►►Vlastně už to, že se ministerstva pro desinformace zavádí v různých kulturních prostředích či je snahou je zavádět, můžeme to pravděpodobně považovat do nějaké míry za důkaz snahy obrany těchto kulturních vzorů, a tedy že budou či mohou být úřady obětí výběru desinformací na podporu těchto kulturních prostředí či podléhat jejich přímému ovlivňování vládnoucími politiky. Např.: http://www.kommersant.ru/doc/3131019

►► Kritické myšlení a tedy verifikace informací a znalost logických klamů, abychom neklamali nevědomky sebe či ostatní nás, při přijímání i utváření informací atd., by tedy nemělo být spojováno s kulturními vzory formou úřadů, ale příslušet žákům ve školních lavicích, ze kterých poté politici či společnost vzejde.

I ve výzkumu či ve studiích je snahou se vyhnout tomu, aby studie nebyla ovlivněna kulturním vzorem a následně je na toto i různými stranami ve světě verifikována.

atd.
▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
Související pojednání na dané téma: https://www.facebook.com/WallSTcz/posts/661180577387122

▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬
pozn.: je přirozené, že si v každodením běžném životě denně lidé podporují logickými klamy své kulturní vzory (politické, náboženské ajn.) a mají na každého jiný metr, ať už tak činí vědomě (manipulace) či velmi často spíše nevědomky. Nikdo se tomu nevyhne, jelikož je to vlastnost mozku, kdy si od narození vytváří nějaký obraz přijímáním informací, se kterým se retrospektivně něvědomky stotožňujeme a verifkovat své výroky umí poté málokdo.

Proto se třeba i musí dělat ve vědě zaslepené studie, abychom nebyli ovlivnění vlastními kulturními vzory, při posuzování výsledků či zkoumání daného.

Kritické myšlení (vědecký skepticismus bez ovlivnění kutlruními vzory) či nadhled tak vyžaduje velké sebezapření, protože právě relevance často odporuje našim kulturním vzorům, kdy si i jakákoliv fakta intepretujeme k obrazu svému (často nevědomky) a docházíme k irelevnatním závěrům, abychom si podpořili jákoliv svá přesvědčení.