update) Co je a není přírodní, chemie, zdravé, zdravější, přírodní léčba, co je a není přírodnější, kde je hranice? /upd.

petriho miskaOpět hrubý nástin. Bude, dle energie, dále aktualizováno. Rozšířená část původního textu: http://www.wall-street.cz/?page_id=4363


Reakce na titulek z Lidových Novin: Skeptici se v neděli předávkují homeopatiky. Přírodní léčiva dají i dětem a psům

Nebudu se nyní zabývat tím, že ve studiích, mnoha stranami po celém světě ověřovaných, je daná terapie neúčinná, ale samotnou částí nadpisu „Přírodní léčiva…“, který je nevědomky klamný.

Co vlastně je a není přírodní, chemie, zdravé, zdravější, přírodní léčba, kde je hranice? Žijeme v souladu s přírodou a nebo s prostředím? Existuje vůbec např. něco přírodnějšího? Co je a není přírodnější?

Jedná se o často užívaný a zažitý klam nejen v medicíně, kdy slovo přírodní přidělujeme různým věcem a budí se tím významově zdání něčeho zdravějšího, přirozenějšího, přírodnějšího atd. Co je ale ve skutečnosti přírodní, a co je chemie?

Vše je chemie a zároveň přírodní, ať už látka organického či anorganického původu, syntetického atd. Je vše tvořeno z prvků a jevů prostředím danými, v univerzu se vyskytujíc? Ano.

Např.: Bude maso vyrobené člověkem v Petriho misce méně přírodní? Nebude. Bude to pro nás méně přirozené, protože to není zažité a lidé mají předsudky? Ano. Bude to nepřirozené z pohledu přírodních zákonů? Ne. Musí být méně zdravé a škodlivé? Ne, nemusí. Může nám to méně chutnat? Ano. Proč? Na čem záleží?

Ve výsledku závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti jakékoliv látky, v daném složení a skupenství, na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jejím odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a dále v závislosti na predispozicích a fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť a nikoliv, kým byla látka stvořena, kde a v čem se nalézá, kdy účinnost a bezpečnost jakékoliv látky zjistíme zaslepenými ajn. studiemi na mnoha respondentech, jež dále ověřujeme a přehodnocujeme všemi stranami. Můžeme pak různě pokračovat studiem vlivů jakékoliv dané látky na cokoliv a v jakémkoliv prostředí atd.

Hranice tam je tedy tehdy, pokud chceme významově rozdělit, co vyrobil různými procesy člověk a co ne, avšak obojí je přírodní látka, kterou vyrobil druh homo sapiens sapiens z jevů a prvků prostředím danými stejně jako živočišné druhy jiné a nejen živočišné druhy, která má pak svou účinnost a bezpečnost stejně jako ostatní a je úplně jedno tedy, jaký jev a proces k vyrobení látky užijeme, kdy výsledná účinnost a bezpečnost dané látky se zjistí studiemi.

Jistě lze významově pochopit třeba „jdu do přírody“, byť v přírodě jsem pořád a nikdy jsem z ní neodešel. Může být panelák méně příjemnější pro oko než rozkvetlá louka, ledopády, vulkán či dřevěná chaloupka? Určitě. Bude méně přírodnější? Ne nebude.

Lze však jistě významově chápat jdu do přírody, byť objekty druhu homo sapiens sapiens, jež si tvoří z prvků a jevů prostředím danými, jsou stejně přírodní, jako jakékoliv jiné objekty tvořené ostatními druhy či jevy.

Popisoval by tedy jiný vyspělejší druh z oběžné dráhy, pro lepší představu, interakce na planetě, jako přírodní interakce druhů a tedy jejich činnosti v daném prostředí, jaké si tvoří pro své možné přežití atd.? Ano.

Mohl by pak i popisovat, jaké všechny interakce různé druhy i jevy na prostředí a mezi sebou mají, kdy se v průběhu času desítek i miliónů let různě vzájemně ovlivňují, což vede k jejich vyhynutí, adaptaci, zrodu jiných atd. apod.? Ano.

Např. léčba bez využití jakýchkoliv syntetických látek je stejně přírodní jako léčba s jakoukoliv syntetickou látkou a je chybnou a zažitou definicí to rozdělovat. Zbytečné to není a není to slovíčkaření, protože z toho vznikají právě klamy, kdy se lidé dovolávají přírodních látek, přírodní léčby, přírody atd., byť jsou paradoxně všechny přírodní a o účinnosti a bezpečnosti to nemá vypovídací hodnotu.

Činí tak při představě, že jsou zdravější a bezpečnější, jelikož ostatní dle nich nejsou přírodní a tudíž jsou nezdravé či méně zdravé, nejsou přirozené, jsou v rozporu s přírodou, jsou více zatěžující atd. apod.

Nálepka přírodní se poté uděluje dnes všude a významově je chápána jako něco, co je zdravější. De facto se tento klam poté stává alfou omegou pro všechny další možné klamy, homeopatií počínaje, rafinovaným cukrem, TČM, éčky atd., třeba pokračujíc a např. genetickým inženýrstvím konče apod.

Používá se tak často vágní, ale zažitá formulace, která klamnou logikou vede k mýtům o tom, co je přirozenější, účinnější, bezpečnější, přírodní, chemické atd. I člověk je živočišný druh, jež pomocí jevů a prvků prostředím danými vytváří, tak jako jiné druhy, látky různě procentuálně účinné a bezpečné.

Setkáváme se tak stále s vágními přívlastky „přírodní“ lék, „přírodní“ léčba, „přírodní“ potravina, přirozenější či přírodnější postup, atd., apod., což nemá ale vypovídací hodnotu o tom, co je zdravější, bezpečnější či účinnější apod.
————————————————————————————–
[update 18.11.16]

Příklad z diskuze ohledně modifikace komárů:

„Poručíme větru, dešti… pápá přírodo… Evoluce je tu miliardy let a člověk si na ni bude hrát? Hodně štěstí…“

Chyba. Člověk si na nic nehraje, ale jako živočišný druh má své interakce v prostředí jako jiné druhy a to je příroda. Homo sapiens sapiens činní pouze to, co jiné druhy v daném prostředí.

Člověk je živočišný druh a tak jako každý jiný druh bojuje s dalšími svými možnostmi, které získal adaptací, což vede v prostředí mezi druhy k neustálému zániku i vzniku druhů nových. Je chybou oddělovat druh homo sapiens sapiens.

„Tímto způsobem jsem nad tím nikdy nepřemýšlel… Ale jedna věc – člověk dělá chyby… takže pokud ho tyto hrátky s genetikou začnou bavit, může udělat chybu, která ohrozí nebo dokonce vyhubí celé lidstvo… Ano, mám hodně rád sci-fi.“

Samozřejmě a o tom se můžeme bavit, jaký to bude mít vliv. Každý druh tedy dělá chyby či vytváří nehostinné prostředí pro jiné druhy, ať už vědomě či nevědomky. Budou např. sarančata méně spadat do přírody či jsou proti přírodě? Stěží. Takto bychom mohli pokračovat mnoha příklady dál.

Interakce homo sapiens sapiens s daným prostředím mají na něj nějaký vliv, který si často zprvu neuvědomuje. Má však tu adaptační výhodu vyvinutého mozku, že může adekvátněji a rychleji reagovat na změny ve svém prostředí, ať již je zapříčinil vědomě či nevědomky nebo jejich příčinou nebyl.

Otázkou jistě je, zda-li to bude stačit a pokud ne, tak jako každý jiný druh vyhyneme :)
————————————-
[update 23.11.16]

Co je a není přírodnější?

Žijeme tedy v souladu s přírodou a nebo s prostředím? Homo sapiens sapiens je příroda, živočišný druh a tak se pokouší žít v daném prostředí a vytváří podmínky pro své přežití v daném prostředí. Můžeme být méně přírodnější či více přírodnější? Stěží.

Významově to lze jistě opět chápat jako být ohleduplný k ostatním druhům, byť jsme se od přírody nikdy neoddělili a nejsme méně přírodnější a naše interakce stejně jako interakce jiných druhů mají své dopady na prostředí. Budou, opět použiji pro lepší představu, sarančata např. méně přírodnější? Nebudou. Mohou tak vytvářet horší podmínky pro přežití ostatních druhů a někdy i svého druhu? Ano.

Představy některých lidí, kdy si např. i myslí, že žijí v souladu s přírodou, pokud si třeba pěstují vše sami, chodí bosy atd. apod., jsou mylné. To je podobné jako bych řekl, žiji sám se sebou. Jsme živočišný druh homo sapiens sapiens a máme své interakce v daném prostředí, jsme přírodou. Živočišný druh homo sapiens sapiens tak vytváří díky spolupráci prostředky pro přežití v daném prostředí.

Všechny výdobytky homo sapiens sapiens jsou výdobytky živočišného druhu a jsou přírodou, kdy je vytváří pro své přežití v daném prostředí.

Pokud si sundáte boty, sundáte pouze výrobek živočišného druhu homo sapiens sapiens, jež užívá pro lepší přežití v daném prostředí.

Nesundaváte nic nepřírodního a nesblížili jste se více s přírodou, jste pořád její součástí. Jediné, co se stalo, že Vaše smysly na plosce nohy jsou citlivější vůči povrchu, který nemusí být vždy dobrý pro chodidlo druhu homo sapiens sapiens a proto si díky adaptaci vyvinutém mozku mohl vyrobit předmět pro lepší pohyb v daném prostředí pomocí jevů a prvků prostředím danými.

Dokonce snad existují lidé, sekta, jež se domnívá, že pokud budou chodit nazí, žijí v souladu s přírodou…

a…příště? Příště možná pokračování o personifikaci prostředí, kdy se vytváří další klamy.

http://www.lidovky.cz/skeptici-se-v-nedeli-predavkuji-homeopatiky-prirodni-leciva-daji-i-detem-a-psum-19u-/zpravy-domov.aspx?c=A161020_150050_ln_domov_jko

————————————-
[update 28.01.17]

z jedné diskuze: „Více bys měl rozvést vstřebatelnost vitamínů z přirozených zdrojů vs. syntetických.“ Právě další látky obsažené v přirozených zdrojích zvyšuje vstřebatelnost i více než desetinásobně (vitamín od vitamínu to má jinak)… pak platí, že při daném množství budou syntetické vitamíny fungovat s nižším účinkem.“

Neznám nepřirozený zdroj. Nepřirozený zdroj i syntetický je nevědomý klam a „vs“ je oxymóron, jež vedou k dojmologii i tom, co je účinnější a bezpečnější. Můžeme hovořit jen o tom, že různé složení a množství může vykazovat různou účinnost a bezpečnost, která by se měla prokázat ve studii, jež by se ověřila všemi stranami a následně v dalších studiích přehodnocovala v dlouhodobém horizontu.

Samozřejmě doplňky stravy a vitamíny, jež pod ně spadají, jsou obsahem, množstvím, nutností je užívat a indikací toho, na co by měly pomáhat, velmi často klamné a mnohdy je nevědomky hodně prodejců a strávníků obětí vlastní víry tom, co je dobré a zdravé, kdy se tak nejedná jen o vitamíny, jež pod doplňky stravy spadají též. (bude více upřesněno níže)