Stát chce učit kritickému myšlení. V Domě demokracie za 100 milionů ročně

sysifosviz. http://zpravy.idnes.cz/obcanske-vzdelavani-aktivni-obcanstvi-ministerstvo-skolstvi-katerina-valachova-dum-demokracie-a-ino-/domaci.aspx?c=A160823_115855_domaci_fer

[upd. 24.8.06] Kritické myšlení by nemělo být spojováno s nějakým domem demokracie a tedy kulturním vzorem. Celý projekt MŠMT budí pochyby. Výuka kritického myšlení by měla být vhodnou formou zavedena do osnov již od ZŠ, aby se dostala do podvědomí i povědomí veřejnosti stejně jako jiné obory. (což obnáší i školení učitelů)**

Učit se, co obnáší kritické myšlení, co znamenají logické klamy, jak interpretovat fakta bez logických klamů (ať již relevantní či irelevantní), kdy tak často podvědomě (nevědomky) užíváme logických klamů pro doložení pravdivosti svých přesvědčení, na obhajobu svých předpokladů, kulturních vzorů atd., jež vyznáváme.

Výuka metodiky ověřování by měla být u ZŠ co možná nejjednodušší s postupným rozšířením až po VŠ, kde by měla již obsahovat přímo metodiky užívané ve výzkumu pro ověření relevance čehokoliv.

Kritické myšlení nám naopak právě umožňuje, abychom nejednali, nepřejímali a neinterpretovali si názory a fakta pomocí logický klamů k obhájení svých kulturních vzorů (politických, náboženských, ideových atd.), které odpovídají našemu přesvědčení.

Kritické myšlení naopak obnáší často velké sebezapření, kdy relevance odporuje našemu přesvědčení a kulturním vzorům.

Nějak se začít musí, ale není vůbec šťastná volba spojovat kritické myšlení s kulturním vzorem.

Bude tak pravděpodobně docházet do nějaké míry ke střetu kulturních vzorů lidí, kdy lidé budou odmítat takové učení, instituci, jež ho předkládá pod záštitou kulturního vzoru (demokracie) a do nějaké míry tak bude zpochybňováno a budou se vytvářet nejrůznější negativní asociace.

Účinnost výuky kritického myšlení skrze dům demokracie je pochybná. Výuka by měla probíhat přímo ve školních lavicích stejně jako jiné obory, protože kritické myšlení se naopak snaží o to, aby naše závěry nebyly ovlivněny kulturními vzory, přesvědčeními atd, jež si podporujeme logickými klamy, ale co nejrelevantnější důkazní rovinou.

Kritické myšlení tak slouží vědě a skepticismu, komukoliv k ověřování relevance předkládaných a vlastních tvrzení, dat atd. bez logických klamů, abychom sebe a druhé neuváděli v omyl či se mohli vyhnout manipulaci a hledat racionální řešení.

Přesněji – umožňuje nám vyvozovat závěry a přiklánět se k pravděpodobnosti na základě relevance a nikoliv svého přesvědčení a to neustálou verifikací jakýchkoliv faktů, výroků a dat bez logický klamů, abychom sebe a tím i ostatní neuváděli nevědomky v omyl a druzí měli znesnadněnou možnost s námi i jakkoliv manipulovat.

◘ Lidé přirozeně a nevědomky užívají logické klamy každý den a chybně si interpretují jakákoliv fakta (ať již relevantní či irelevantní) pomocí logických klamů k obrazu svému. Jedná se do značné míry o přirozenou vlastnost mozku, jež od narození přejímá informace z okolí a vytváří si nějaký svůj obraz, se kterým se i retrospektivně ztotožňuje při utváření a přijímání informací a zapadá do jeho formální dedukce (jednoduchého úsudku), která není nutně špatná, ale mnohdy klamná či neznamená nutně kauzality a nemá vypovídací hodnotu o tom, co je a není dobré. Nemůžeme znát logicky vše a ani znalost všeho neznamená, že nebudeme vytvářet logické klamy.

◘ Nevědomky se často ztotožňujeme s tímto obrazem a obhajujeme či tvoříme svá přesvědčení o čemkoliv skrze logické klamy, při vytváření úsudků na cokoliv, což si neuvědomujeme (ani logické klamy neznáme a i když znalostí oplýváme, ne nutně se jim umíme vyhnout díky mnoha kauzalitám, nejen vědomostním, ale i předešle definovaným atd). Mozek si i vyrábí falešné vzpomínky či ulehčuje své energetické náročnosti. Nemůžeme ani nelze vše neustále verifikovat, jakékoliv přijímané informace, hlavně tehdy, kdy ani v nich neumíme rozpoznat logické klamy či falešnou interpretaci relevantních fakt, což činíme i sami při vytváření úsudku na cokoliv.

◘ update: Či lépe: lidé přirozeně nevědomky přijímají a vytváří logické klamy na jakékoliv téma jednoduchou „dedukcí“ (úsudkem) mozku, která často nutně nemusí znamenat kauzality, kdy si tak nevědomky podporujeme obraz v mozku, jež se utváří přijímáním informací a vzorů z okolí již od narození, a kdy tak vytváří i jednoduché úsudky na základě podnětů z minula.

Kritické myšlení tak obnáší často velké sebezapření, kdy relevance odporuje našemu přesvědčení a kulturním vzorům.

**Nevýhodou je, že mnoho učitelů neví, co obnáší kritické myšlení a bude docházet ke střetům kulturních vzorů, kdy relevance bude odporovat jejich přesvědčením. Následně by to pravděpodobně též znamenalo do značné míry i střety mezi dětmi a rodiči, kdy by děti začaly zjišťovat, že jejich rodiče jsou často obětí mýtů, bludů a logických klamů, což by jistě vyvolávalo vlnu nevole u mnohých rodičů s touto výukou. Na druhou stranu by mohli samovolně vznikat skupiny skeptiků a rozšířit se tak skepticismu v ČR i klubu Sisyfos.

Téma související: