[update: 03.11.17 – analogie s optickým klamem] Přirozená lidská potřeba zjednodušování a

potřeba kulturních vzorů, přesvědčení a formy víry, jež nebezpečně pronikají v propojeném světě internetu do všech oblastí vědy aneb různé myšlenky z rozhovorů => nutnost zavést výuku kritického myšlení již od ZŠ, jak rozpoznat logické klamy, interpretovat jakákoliv fakta bez logických klamů, jimiž si podporujeme svá přesvědčení a kulturní vzory, kdy tak klameme zpravidla nevědomky sebe, ostatní a druzí tak klamou nás ať už spíše nevědomky či již účelově formou manipulace k dosáhnutí nejrůznějších cílů. Okrajově existují manipulátoři, jež dokáží vložit do podvědomí lidí v podstatě jakoukoliv myšlenku, ať již reverzní psychologií, podstrčeným argumentem  atd. Variabilita technik, kdy se poté společnost domnívá, že to, na co se dívá, je skutečné, je rozsáhlá.

Témata podobná:

 


Velmi hrubý nástin problémů či nástřel myšlenek, jež přináší v dnešní době nízká míra kritického myšlení nejen široké veřejnosti atd.

( bude nějak možná časem upraveno a verifikováno (dle energie) a hlavně doplňováno …nikdy nejsem spokojen s výsledkem a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl zavádějící formulací.) Nakonec se budu snažit vytvořit a jednoduše formulovat souhrn kauzalit, kdy jsou lidi obětí logických klamů na podporu vlastních kulturních vzorů, přesvědčení, víry a přirozené potřeby mozku zjednodušeních na základě formální logiky a „dedukce“ (jednoduchého úsudku). 


…zprvu je třeba mít na paměti, že argumentační klamy (logické klamy) lidé používali a používají zcela běžně dennodenně nevědomky na podporu svých jakýchkoliv přesvědčení, kulturních vzorů atd., kdy tak často uvádí sebe a ostatní v omyl od nepaměti. Jedná se  však o zcela přirozenou vlastnost druhu, kdy je mozek již od mala vystavován vlivům okolí, přejímá názory, kulturní vzory a následně používá na jejich podporu logické klamy.

Mozek je také v mnoha ohledech stále pomalý a velmi energeticky náročný a přirozeně nelze nést všechny znalosti, chápat kauzality či neustále důsledně ověřovat relevantnost přijímaných dat je nemožné a díky mnoha kauzalitám by to bylo i ku škodě. Mozek si navíc umí vytvářet i falešné vzpomínky bez našeho vědomí.

[[ update: 03.08.17 – analogie ] Je to podobné jako optické klamy. Diváme se na nějaký objekt a mozek mu přiřadí retrospektivně takový tvar a barvu dle jeho pozorování z minula, avšak to se může rozcházet s realitou či relevancí toho, jaký objekt skutečně pozorujeme, což se děje třeba při zhoršené viditelnosti, na rozhraní různých barev  apod. (vlnových délek světla vs vícero informací), kdy mozek přiřadí nejpravděpodobnější variantu toho, co vidí (zkráceno).

U informací pak  mozek může a velmi často i vychází ze zkrácených, velmi často nevědomky upravených (díky vlastnostem mozku, ať již paměti či nedostatku kritického myšelní atd. apod.) či vychází ze špatně interpretovaných informací, z nejrůzněšjích kulturních vzorů, kdy se navíc nejen naše pamět nějak mění, tudíž jsou naše podklady či informace prodchnuty často nevevědomostí, logickými kamy atd.  apod., kdy poté, dle nejrůznějších kauzalit, tak velmi často můžeme a a klameme sebe i ostatní a docházíme k irelevantním či iracionálním závěrům, jak chcete, ať už se jedná o jakékoliv téma.

Nikdo nemá a pravděpodobně nebude mít tolik času, kapacity, energie, možností mozku, aby vše verifikoval. Pravděpodobně by se nejednalo poté ani o Homo sapiens sapiens. Je velmi náročené po sobě verifikovat jakékoliv své výroky a cizí výroky.

Obsáhnout tak široké pole vědomostí nikdo pravděpodobně nedokáže a ať již jeho vědomosti jsou obsáhlé jakkoliv, stále může a bývá obětí svých kulturních vzorů a přesvědčení, kdy se nevědomky mozek pouze stotožní s obrazem při přiřazování kauzalit toho, o čem si utváří názor atd. Samozřejmě, že i by to bylo a je ku škodě při rychlých rozhodnutích a neříkám tím či to nutně neznamená, že se jedná o něco špatného, ale prostě o vlastnosti, jež mohou být a jsou v různých kauzalitách nutné či nezbytné.

Posuzovat tak přijímané informace pouze nezávisle na kulturních vzorech a vlastních přesvědčení, abychom se nevědomky neuvedli v omyl, je v podstatě nemožné. Omylům se tak dá vyhnout do nějaké míry pouze kritickým myšlením, kdy se dokážeme vyhnout přijímání názorů pouze na základě víry v cokoliv, kdy si pomocí logických klamů zdůvodňujeme, proč by něco mělo být pravdivé či často taktéž nechceme, aby bylo něco pravdivé atd., kdy si nevědomky podporujeme svá přesvědčení.]]

(opakování – formulce) Vsuvka 15/07/2016: (Stěží se dá zabránit jakémukoliv šíření manipulace na podporu svého přesvědčení, ať už tak činí lidé vědomě či nevědomky. Každodenně přirozeně klameme nevědomky sebe, druhé a druzí takto nás, kdy s námi manipulují ať již vědomě či velmi často nevědomky.

Lidé přirozeně a nevědomky užívají logické klamy každý den a chybně interpretují jakákoliv fakta (ať již relevantní či irelevantní) k obrazu svému. Jedná se do značné míry o přirozenou vlastnost mozku, jež od narození přejímá informace z okolí a vytváří si nějaký svůj obraz, se kterým se ztotožňuje a zapadá do formální „dedukce“ (jednoduchého úsudku), která není nutně špatná, ale mnohdy klamná, kdy se nevědomky chceme ztotožnit se svým přesvědčením podporou logickými klamy. Mozek tak ulehčuje své energetické náročnosti.

či lépe: Lidé přirozeně nevědomky přijímají a vytváří logické klamy na jakékoliv téma jednoduchou „dedukcí“ (úsudkem) mozku, která často nutně nemusí znamenat kauzality, kdy si tak nevědomky podporujeme obraz v mozku, jež se utváří přijímáním informací a vzorů z okolí již od narození, a kdy tak vytváří i jednoduché úsudky na základě podnětů z minula.

Kritické myšlení tak obnáší často velké sebezapření, kdy relevance odporuje našemu přesvědčení a kulturním vzorům)

Stále se jedná o stejné identické logické klamy. Rozdíl je v počtu lidí, kteří jim podléhají na podporu svých přesvědčeních neb se kritické myšlení nevyučuje a informační a mediální provázanost, tedy i šíření, narůstá.
Kritické myšlení a ověřování cizí i své relevantnosti, interpretace a logických klamů, vyžaduje velmi často sebezapření, protože relevance odporuje našemu přesvědčení. Navíc se ani nevyučuje, takže lidé ani nevědí, o čem je řeč.

Kritické myšlení je do nějaké míry důsledná forma verifikace vlastní i cizí argumentace čí předkládaných informací, kdy se snažíme rozpoznat logické klamy a vyhnout se jim. Snaha se vyhnout posuzování přijímaných informací na základě vlastního kulturního vzoru a přesvědčení.  Snaha chybně neinterpretovat jakákoliv data na podporu svého přesvědčení, ale pouze nezávisle vyhodnotit jakékoliv informace na jejich relevantnost.

Schopnost se vyhnout logickým klamům a nebýt obětí klamné argumentace na podporu čehokoliv, je však v populaci velmi nízká a do značné míry plyne z faktu, že neexistuje de facto ve školní výuce již od ZŠ obor, jež by se věnoval rozvoji kritického myšlení a rozpoznávání logických klamů.

V dnešní době internetu, jež přináší obrovský objem dat, pak roste do nebývalých rozměrů chybná interpretace pomocí logických klamů a to jakýchkoliv faktů (studií, výzkumů, osobních zkušeností atd.) na podporu svých přesvědčeních.

Oběti vlastní formální logiky a interpretace, deduktivních, kauzálních a jiných klamů, bývá kdokoliv, vzdělané lidi nevyjímaje. Do značné míry to plyne z přirozeného zjednodušování přijímaných dat mozkem a tedy z formální logiky, jež je přirozená, ale neznamená často kauzality, kdy předem něco předpokládáme, což se i bez důkazu snažíme dokázat „námitkami“, které byť mohou obsahovat relevantní data, nemusí dokazovat výsledný závěr.

Taktéž relevance často odporuje naším přesvědčením a kulturním vzorům a tak potřeba interpretovat si data k obrazu svému roste (zlý systém, potřeba se zastavit, jiný náhled, atd. apod. nemají vypovídací hodnotu o účinnosti a bezpečnosti terapií . o čemkoli).

Vedle toho samozřejmě existuje potřeba vlastní účelové interpretace pomocí logický klamů na podpoření jakýchkoliv vlastních cílů atd. Paradox těchto účelových interpretací bývá ten, že snadno nacházejí své vyznavače, což je účel manipulací, kteří je dále šíří a užívají zcela nevědomky ve své víře. Na podporu této víry, jež vznikla z manipulace pak vytváří nevědomky další logické klamy, jimiž přesvědčují dále sebe a ostatní atd.

Nutnost ověřování i samotných metaanalýz ve výzkumu, všech dat i zpětně a permanentně, v dnešní době internetu a propojeném světě, kdy se „každý“ vyjadřuje ke všemu a má potřeby prosadit svá přesvědčení nezávisle na kritickém myšlení,  roste každým dnem.

Chybná interpretace, logické klamy atd., tu byly do nějaké míry vždy a např. jako průkazných se ukazuje je velmi mizivé množství ze všech výzkumů. Přelomové studie nerostou na stromech a obecně se uvádí, že do 5% ze všech výzkumů je do nějaké míry průkazných.

Nicméně v dnešním propojeném světě, kdy se střetávají kulturní vzory, přesvědčení a k jakýmkoliv poznatkům má možnost se vyjadřovat kdokoliv, geometrickou řadou rostou klamné interpretace jakýchkoliv dat a tedy i počet studií zavádějících či zcela mylných již v základní premise atd…


„Kdo má zodpovědnost za mé zdraví? LÉKAŘI, STÁT, NEBO JÁ SÁM?“ Miroslav

Ta otázka je víceméně také zavádějící. Je to Vaše zdraví a Vaše rozhodnutí, co podstoupit, nicméně některá naše rozhodnutí, co podstoupíme a co ne, mohou u řady chorob ovlivnit i druhé. Dále pokud Vás někdo léčí a nebo Vám radí, měl by za svou léčbu i radu přebrat zodpovědnost. Často lidem říkám, až budou ostatním tvrdit, co je a není pro druhé dobré a šířit svá jakákoliv tvrzení, aby nad nimi přebrali zodpovědnost, a zda-li jsou si opravdu jisti, jestli tím někomu neublíží, pokud se tím bude někdo řídit a nepomáhají rozšiřovat klamné tvrzení či zavádějící.


…je to stále horší. Balvan, jež skeptici valí, když rozporují mýty, konspirace, logické klamy a bludy, už je příliš těžký a narůstá do bizarních rozměrů.

Dnešní informační dálnice vyplivne každou vteřinu nějakého vyznavače a guru čehokoli, rostou nám pochybné kliniky a studie na cokoliv a hlavně na doplňky léčby úlev od bolesti, hojení ran atd. bez prokázaného mechanismu, detoxikujeme se v lékárnách a v médiích, VZP přemýšlí nad hrazením TČM již od počátku, seznam je nekončící a pokud vyhraje Trump volby, tak nejmocnější mužem světa bude antivaxer.

Valíš ho znovu pořád nahoru a vzniká pocit bezmoci, že tě každou chvíli rozdrtí a zároveň se přirozeně bojíš paranoie. Když se něčím hodně zabýváš, nějak to člověka ovlivní a moc dobře si to uvědomuješ.

Reakce bývá přirozená bagatelizace do snesitelné roviny, často sarkasmem, aby si člověk zachoval zdravý rozum, což je přirozená psychická obrana a do nějaké míry vědomá i nevědomá. Prostě si říkáš furt dokola, že ta bludná doba bude ok.

Jenže to tam furt je, hlodá a s každou novou nesmyslnou informací a tvrzením v médiích, výroky politiků, svých příbuzných, přátel a lidí, co potkáváme na ulici, v diskuzích atd., tě to stejně doběhne a tak ten balvan zas tlačíš dál, bojuješ a zároveň vzdoruješ, protože frustrace se zdá být často nesnesitelná.

Jak mají lidé ale kriticky myslet, bránit se manipulaci a nesmyslům, když ani neví, co ten pojem znamená, neslyšeli o něm a neučili se poznávat logické klamy atd.?

Řešení? Říkám to sice nyní všude a zkouším reakce, ale řeknu to i znova zde. Chce to zavést kritické myšlení vhodnou formou do výuky již od ZŠ, aby děti znaly pojmy a věděly do nějaké míry, co obnáší logické klamy, ověřování, interpretace jakýchkoliv faktů bez logických klamů a neověřené dedukce a jak neklamat sebe a ostatní.

Umíš si představit, že by pak mohly vznikat nejrůznější skeptické komunity u mladých lidí zcela samovolně?

Kritické myšlení, klamy atd., je dost chytlavé téma pro mladé lidi, a obzvláště puberťáky, kteří zcela přirozeně vzdorují kulturním vzorům.

Problém je, že za nynější situace, bez znalosti pojmů kritického myšlení, kdy by se tak zajímali o naše a další skeptické stránky zcela samovolně už ze školy, sklouznou často přirozeným pochybováním a vzdorem k nesmyslům a konspiracím o všem možném a nemožném, potažmo celém systému.

Další se svezou na té obecné vlně poloviční alternativy a mají to tak na půl, což je ale taky průser a často nás ty půlpravdy ještě víc vytáčí, protože jsou zavádějící a snadno vedou k chybným dedukcím, kdy nám i média alternativní. Jeho nedostatek se projevuje všude.

Moderátoři prostě nemají odkud čerpat své kritické myšlení, nikdo je to neučil a v pozdějším věku už ne každý je schopen ho uchopit, když už je ovlivněn kulturními vzory a přesvědčeními, kdy relevance odporuje těmto přesvědčením.

Kritické myšlení tak vyžaduje nejen, ale spíše, v pozdějším věku velkou míru sebezapření, v čemž mají právě mladí výhodu, jež nejsou tolik ovlivněny přesvědčeními a kulturními vzory. Chtělo by to oslovit nějak v průběhu ministry školství, aby o tom začali sami mluvit a lidi se zajímat o čem to i mluví. Jaké kritické myšlení, logické klamy, interpretace a metodika ověřování? apod.

Nyní tak není nic, jak by se mohly pojmy kritického myšlení dostat do obecného povědomí i podvědomí přirozeně vzděláním jako u ostatních oborů, které by jim aspoň do nějaké míry mohly „nakopnout mozek“, aby tolik nesklouzávali k nesmyslům:)

V současnosti tak existuje v běžné veřejnosti jen nějaká určitá míra kritického myšlení oborově znalostní, jež je ale bohužel omezená a nedostačující při interpretaci a ověřování jakýchkoliv faktů a často lidé sklouzávají k deduktivním klamům či klamou sebe a tím ostatní.

Tedy k selskému rozumu, který není nutně špatný a více méně je potřebný, ale často neznamená kauzality, je zavádějící a může nás snadno přivést k iracionální či chybné víře v cokoli.

Zkráceně problém Honzových výroků spočívá v tom, že mohou vést některé pacienty ke změně terapie v domnění, že příčinu i léčbu jejich chorob mohou docílit změnou životních podmínek, pozitivním vnímáním atd., k lékaři nejdou či přímo podepisují revers bez toho aniž by brali v úvahu, co jim je, jaký mají fyziologický stav, predispozice atd. Nicméně to není nic nového pod sluncem a tito „guru“, jejichž kauzální řešení staví na premise boji proti zlému systému, se objevují celou historii vědní medicíny a mají své vyznavače, jež pak jednají v rozporu s vědními poznatky a do nějaké míry pak končí špatně.

Tito „guru“ či lovci pravdy neberou v potaz kauzální vztahy, metaanalýzy, celosvětový konsenzus, ale vše si interpretují na svou základní premisu a vyvozují vlastní příčiny a řešení pro všechny choroby, pro což ale nemají průkaznou důkazní rovinu. Jakékoliv studie, jakékoliv fakta a data často pak interpretují logický klamy tak, aby odpovídala jejich premise a řešení.

Tzn., že interpretace obsahuje některá relevantní fakta, ale díky nejen logickým klamům (kauzálním, deduktivním atd.), kdy svou interpretaci podřizují svému přesvědčení a hlavně kulturním vzorům v něž věří, dochází k irelevantním závěrům. Jednoduše pak činí zavádějící výroky, které si pak pacienti vykládají po svém, viz. výše.

Již delší čas na to upozorňujeme a všímáme si v diskuzích a u pacientů, jak jsou jeho výroky chápány a varovali jsme před důsledky, které již nabývají konkrétních podob. Ad klasická léčba) To je taková registrovaná léčba, jež k dané nemoci proběhla ověřováním na účinnost a bezpečnost, mechanismus účinku atd. fázemi I,II,III,IV a dále se zpětně ověřuje se sběru dat z mnoha nemocnic po celém světě, ať už se jedná o vážné či triviální choroby.

Nicméně se ověřuje vše nejen v těchto fázích atd., co vypadá nadějně a pak tyto fáze podstupují, abychom se vyhnuli klamům a zjistili na mnoha respondentech mechanismus účinku, účinnost a hlavně také bezpečnost. V dnešní době se zkoumá vše. Všichni jsme do nějaké míry nemocní a chceme se uzdravit. Existuje pak u každé choroby procentuální míra účinnosti a bezpečnosti vzhledem k fyziologickému stavu, predispozicím atd., každého pacienta zvlášť, a reg. léčba jež se uvede po mnoha letech na trh by měla vykazovat lepší účinnost než stávající. Jen sotva pět procent ze všech výzkumů se ukáže jako průkazných na mnoha respondentech.

Vědní medicína bere u každého jednotlivce v potaz fyziologický stav, predispozice, věk, psychiku, prostředí atd. životní styl atd. Nicméně zdravotnictví není a nebude dokonalé a vše se odvíjí od procentuální účinnosti a bezpečnosti. Tzn., že lidé jsou různí ve všech oborech, dále diagnostika má taky svou procentuální účinnost a bezpečnost atd. Roli hrají kauzality koncepcí nemocnic i systému. Prostě chápu, že pak selhání jednotlivců i koncepcí vede mnoho lidí k fiktivním nadějím a často nám pak vzniká obchod s nadějí, který začíná za konzultaci a doplňky léčby od nějakých 600 – 1000kč výše. jinak např. enviromentálními vlivy se důkladněji zkoumají od roku ca 1960http://www.cdc.gov/nchs/nhanes/about_nhanes.htm a jedna z mnoha věd, jež se tím zabývá, je epigenetika.


 

dovolím si Vám doporučit knížku, která na mne hodně zapůsobila – je nejen o rakovině: „Musela jsem zemřít, Má cesta od nemoci k opravdovému uzdravení
Anita Moorjani“

A.M. znám. Její rakovina lze vyléčit i v poslední nejhorší fázi 4. a i po 5 letech a je to do nějaké míry tedy běžná věc a nikoliv zázrak. Pacientům se často dá kyslík, probudí se z koma, nitrožilní výživa atd. MD Anderson of Houston Texas mají s tímto dobré zkušenosti.

Odtud mohou pramenit její různé smyšlenky, pro něž mohou být i základem různé lucidní stavy atd. Lidé pak bývají obětí post hoc ergo propter hoc při osobní zkušenosti a z neznalosti a formální dedukce, násobených katarzí z vyléčeného trauma, následně přičítají vyléčení domnělým příčinám. Jinak existují ale opravdu případy zajímavého vyléčení, kdy díky fyziologii a predispozicím dochází k různým faktorům a kauzalitám, jež mohou vést k nejrůznějším jevům vyléčení, které neumíme zatím rozluštit.

Také často chybná indikace diagnostika způsobí, že příčinu vyléčení přičítáme zcela jiným okolnostem. Ani diagnostika není stoprocentní. Ať přistupujeme ke svým myšlenkám, jak chceme, není prokázán kauzální fyziologický vliv na nemoci. Určitě je ale lepší zemřít dobře naladěn, nebrat se vážně, připustit si vše tak, jak je, protože to je prostě přirozené než zemřít smutný, utrápený, vážný atd.

I na pozitivní, upřímné myšlení atd. probíhaly studie a stále probíhají a jsou neprůkazné. Jedná se jen o dalšího lovce pravdy v řadě, který si vše bez znalosti interpretuje po svém. Její víra neškodí v tu chvíli, kdy pozitivně naladění pacienti lépe snáší léčbu a řídí se lépe radami lékařů atd. Nicméně zde vznikají i kauzality zcela opačné, domněnky, že k vyléčení bude stačit toto myšlení atd.. Mějte se fajn a hodně zdraví a určitě je lepší být lépe naladěn a nebrat se tak vážně:)