Nejčastější logické klamy: Důkaz kruhem aneb klamy deduktivní, formální logikou tvořené aneb selský rozum

 

  • sysifosOpět – hrubý nástin. Bude časem, dle energie, verifikováno, zpřehledňováno, lépe formulováno, aktualizováno a doplňováno o další příklady, zdroje, citaci, exaktní rovinu, logické vztahy a kauzality. Nikdy nejsem spokojen s výsledkem a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl.

Jednoduchá dedukce (úsudek, nebo-li formální logika (selský rozum), kdy vycházíme z osobních zkušeností, nejsou nutně špatné či chybné, ale mnohdy neznamenají kauzality a proto se vše ověřuje, abychom nebyli obětí deduktivního klamu.

Dedukce existuje u jakéhokoliv téma a lidé tak činí zcela přirozeně a podvědomě, kdy přisuzují domněle příčiny různým věcem na základě formální logiky a nejen ve vědní medicíně.

Osobní zkušenosti, nejen tehdy kdy pozorujeme rozdílné jevy s předpokládanými, nás často upevňují v nějaké víře o čemkoli. Abychom se vyhnuli poté sebeklamu, je třeba vše ověřit. Samozřejmě ověřování relevance předem, je užitečná věc, ale zjednodušování a rychlá dedukce jsou mnohdy přirozenou nutností v mnoha případech.

Nicméně schopnost kritického myšlení se pak odvíjí od ověřování našich předpokladů, abychom nezůstali obětí případného sebeklamu z chybné dedukce. Schopnost našeho kritického myšlení pak odděluje racionalitu od naší víry v daný předpoklad apod.

Formální logikou tak často dedukujeme nejrůznější předpoklady, pro něž nemáme potřebný důkaz, ale často pouze víru, přesvědčení a osobní zkušenosti plynoucí právě pouze z našich námitek (ostatním to pomohlo, je to tisíc let staré, jevy jsou společné, protože je pozorujeme současně či následně atd. – viz. kauzální klamy post hoc ergo propter hoc).

Předem předpokládat můžeme úplně cokoliv. Formální logika, nebo-li selský rozum není nutně špatný a je přirozený, avšak je často obsahově prázdný. Pro jakékoliv tvrzení tak musíme mít relevantní důkaz a nikoliv pouze odvození z námitky, proč by dané mohlo či nemohlo existovat být účinné, neúčinné, bezpečné či nebezpečné atd.

Nejenže nemáme žádný důkaz předpokládaného, ale často nemáme ani ověřené námitky, byť právě mohou znít logicky. Nicméně, ať už jsou námitky relevantní, proč by mohlo dané existovat, nelze se na ně spoléhat. Proč? Jakékoliv korelace, dedukce apod., nutně neznamenají kauzality. Je třeba tedy vše ověřovat tvrdými daty

Ve výzkumu a v studiích pak deduktivní klamy často vedou k důkazu kruhem. Chceme cokoliv zkoumat, ale už rovnou počítáme předem s existencí zkoumaného jevu či toho, co by jej mělo způsobit a metodiku ověřovaní přizpůsobíme této chybné premise. Vlastnosti předpokládaného tak dokládáme ověřováním námitek na místo toho, abychom vůbec zkoumali, zda-li dané existuje. (upravím do přesnější formy s textem nejsem spokojen)

Příklad s akupunkturnímy body – důkaz kruhem Klamný článek a předpoklady autorů v diskuzi: „Slováci sa opäť postarali o parádny objav: Prvý vedecký dôkaz o alternatívnej medicíne“

Výzkumníci předem předpokládají akupunkturní body a stávají se obětí deduktivního klamu důkazu kruhem, kdy již předem předpokládají existenci něčeho, co by teprve měli dokázat. Díky tomu mohou vytvářet chybnou korelaci naměřených kapacitních hodnot s předem předpokládanými akupunkturními body, jež se snaží již měřit.

(„předem předpokládané body“ tak chybně korelují s „dielektrikem – tedy různou kapacitou a odporem“).

Tzn. nejlépe by vůbec neměli naměřené hodnoty nazývat akupunkturními body, ale pouze místa s odlišnou kapacitou a vodivostí a následně zjistit příčiny tohoto faktu. Dále pak daná místa stimulovat a pokud by stimulace těchto míst vykazovala nějaké fyziologické účinky, biologické apod., měli by popsat kauzality, jaké procesy probíhají, jak působí a jak je navodit“ a tedy mechanismus účinku.

Poté by mohli zkoumat na velkém počtu respondentů, v zaslepené studii, zda-li daný mechanismus účinku má nějaký efekt při léčbě daného, kdy léčba daného by se dala odvodit již ze znalosti daných procesů, kdy nutně nemusíme dosáhnout kýženého efektu při dané léčbě.

To, že našli místa s odlišnou kapacitou a vodivostí tedy nedokazuje, že to jsou akupunkturní body ani to, že akupunktura je funkční, ale jedná se o chybnou korelaci díky deduktivní klamu důkazu kruhem.Pravděpodobnost jakéhokoliv úspěchu takové studie, při užité metodice a interpretaci, se mi jeví jako mizivá.

Publikace v časopisech s IF (impact faktorem) nic neznamená a nutnost toto zmínit naopak svědčí spíše o ovlivnění výzkumu vlastním přesvědčením. Průkaznost a relevance se naštěstí nutně od publikace v IF časopisech neodvíjí.

Úspěch pak přináší zopakovatelnost mechanismu účinku a jeho využití při léčbě daného.

Příklad s s autismem – (http://www.wall-street.cz/?page_id=5066)

Pomocí deduktivního klamu důkazu kruhem vytvoříme chybnou korelaci bez příčinné souvislosti, že autismus roste a tedy: Autismus roste, protože roste diagnostika pacientů s autismem. Diagnostika pacientů s autismem roste, protože roste autismus (Důkaz kruhem a taktéž kauzální klam společně tedy proto).

Následně na základě této první chybné premisy utvoříme další kauzální chybu „společně tedy proto“, což bude ale též současně další důkaz kruhem.

Očkování roste a vedle toho roste diagnostika autismu. Autismus a diagnostika roste, protože roste očkování.

Následně, na základě všech těchto kauzálních a deduktivních klamů, vytvoříme další logický klam, jemuž se říká irelevantní závěr a tedy: „Očkování způsobuje autismus“. Z této chyby se pak začneme dopouštět dalších logických klamů, kdy se snažíme prokázat, jaká příčina v očkovací látce může způsobovat autismus.

Následně, aniž by se cokoliv relevantně prokázalo, vytvoříme další logický klam irelevantního závěru na základě naší víry, který již přímo vede ke změně výsledného postupu medikace a tedy aplikace očkovací látky. Můžeme tak zásadně negativně ovlivnit procentuální bezpečnost pro naše děti, aniž bychom v ruce měli relevantní důkazy.

Dejme si obzvláště pozor na chybnou interpretaci jakýchkoliv faktů.

Příklad s ATB a dokazováním účinnosti  akupunktury:

„není to můj osobní dojem, je to dojem brněnský univerzity. a piš si, že na operaci tam vydělají víc, takže kdyby to nezabíralo, vykašlali by se na to. nebudu se hádat, ale to je mimochodem problém všeho – zabrala atb, nebo by to nakonec dopadlo stejně s něčím jiným nebo jen tak? v mnoha případech dopadlo, tudíž atb jsou placebo? trochu mi tu uniká logika. a rozhodně si teda nemyslím, že atb jsou placebo.“

ad ATB a placebo)

Nefunkčnost bývá i špatná či neúplná diagnostika atd. (diagnostika není perpetuem mobile) tam, kde by se měla použít třeba antivirotika či zcela jiná terapie atd. Či naopak funkčnost a placebo může být např. chybná indikace – měsíční slepota koně, nasazení ATB, bez účinku. Kůň se uzdravuje sám až po podání homeopatik atd.

Homeopatika tedy léčí a nebo jsou placebo, které mělo efekt? Ne. Vedle zavádějící indikace se tak uplatňují další kauzality jako je predispozice, fyziologie, imunita atd., kdy se pacient uzdravuje samovolně z domnělé vážné indikace či jeho predispozice umožní takové vyléčení atd. nebo naopak dostane nedostatečnou léčbu. Vše se může mezi sebou ještě různě kombinovat a přidat další faktory. O možnostech zneužití jak nevědomého tak vědomého, jaký prostor se tam utváří, by se dali psát romány.

Osobní zkušenost dedukce, nebo-li formální logika (selský rozum), kdy vycházíme z osobních zkušeností svých a dalších, nemusí být nutně špatné či chybné, zavádějící, ale velmi často neznamenají kauzality a proto se vše ověřuje, abychom nebyli obětí deduktivního klamu. To ale existuje ve všem a dělají to lidi zcela přirozeně a podvědomě, kdy přisuzují domněle příčiny různým věcem a nejen ve vědní medicíně.

Osobní zkušenosti, kdy pozorujeme rozdílné jevy s předpokládanými, nás často upevňují v nějaké víře o čemkoli. Abychom se vyhnuli poté sebeklamu, je třeba vše ověřit. Univerzita není důkazní břemeno, ale jejich studie, která by měla být bez chybné metodiky, interpretace a hlavně na velkém počtu respondentů. Být dobrý výzkumník ani lékař není sranda, sotva 5% ze všech studií na všechny choroby, se ukáže jako průkazných.

Tak, jak to uděláme, abychom zjistili, jestli vůbec terapie funguje a neklamali se a vyloučili zmatečnost a chybnou interpretaci pozorovaného jevu, indikaci atd. a poznali zda-li terapie funguje? Jak to udělat, když pod placebo efektem se schovává řada kauzalit a pacient ať už čtyřnohý či dvounohý se uzdravuje nezávisle na terapii či naopak zůstane postižený, umírá a terapii odvrhneme? Neodvrhneme a stejně tak nemůžeme ihned říct, že „alternativní“ funguje.

Musíme ověřit vše na co největším počtu respondentů. Např. při zkoumání metaanalýzami placebo efektu se tak krásně ukazuje, že čím větší vzorek respondentů (pacientů) máme ve studii, tím menší vliv placeba byl pozorován, kdy chyby se logicky na velkém počtu již neukáží tak markantní a nemohou nás oklamat. (Třeba http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM200105243442106). Ani není u placeba průkazné zklidnění, které je spíš do nějaké menší míry průkazné u bolesti a odpovídá výše zmíněnému a často se mu i přisuzuje zbytečně přílišná sugestibilita či vnímavost u animals efekt majitele.

Pod placebem se tak skrývá řada kauzalit a samozřejmě na velkém počtu respondentů jsou tyto veličiny pak zanedbatelné – jako je individuální predispozice, fyziologie či chybná diagnostika (ne nutně chybná, diagnostika prostě vůbec není perpetuem mobile a lze zaměnit indikaci či provést neúplnou přehlédnout víc faktorů podílejících se či prostě sama o sobě je mnohdy nedostačující, ať už faktor nedostatečnosti způsobuje cokoliv) atd. apod.

Placebo se pak na velkém počtu respondentů následně ukáže jako marginální a hlavně my se vystříháme kauzálních klamů. Snadněji pak poznáme, zda-li je terapie opravdu účinná a bezpečná. Účinnost placeba prostě nezaměníme za účinnost dané terapie. Vypadá to jednoduše, ale třeba ani ve III fázi na mnoha respondentech při schvalovacích procesech není nic zcela jednoznačné. Jistě také záleží na vážnosti choroby atd.

Hlavně ani žádné akupunkturní body nejsou dokázané ani pozorovaný mechanismus, na jakém fyziologickém principu funguje. Takže jsou evidentně všichni obětí důkazu kruhem, kdy je předem předpokládají a místo důkazu o mechanismu a existenci, se snaží rovnou měřit účinnost terapie apod. To je jedno. Byl jsem zvyklý v minulosti, že studie jsou neprůkazné a sotva pět procent ze všech terapií se ukáže jako průkazných a účelové ohýbaní a dolování dat také sice existovalo vedle špatné metodiky a chybné interpretace, ale poslední léta se nějak rychle stala extrémem.

Výzkum zažívá v propojeném a moderním světě opravdové boom, kdy zkoumá téměř každý bez schopnosti kritického myšlení a co obnáší. Roste tak logicky počet chybné interpretace, metodiky a hlavně účelových studiích. Mnoho lidí se stává obětí vlastního přesvědčení a velmi často deduktivních a jiných klamů o dané terapii a jsou to stále častěji mladí výzkumníci. Apel na metaanalýzy od PLOS a jiných je více jak důvodný.

Jinak, co se týče nejen akupunktury. Roste nám tu velký problém. Vůbec bych se nespoléhal na metaanýlyzy, jejichž jména zní: ui-qin Li, Ji-huang Li, Ai-ju Liu, Mai-yun Ye, Guo-qing Zheng (Bohužel to není sranda). Z některých metanalýz „jde tak hlava kolem“http://aim.bmj.com/content/32/6/495.short


Témata související: