TČM část IV: Klamy s doplňky léčby, akupunkturní body, polarizační světlo, biofotony aneb způsoby ověřování a jejich zneužití

Výsledek obrázku pro biolampa

Místo doložení pozorování, jak procesy probíhají a jak mechanismus využít, snažím se doložit celá léta účinnost na pocitech pacientů (úlevy od bolesti, subjektivní dojem z hojení ran atd.) viz. též „Osobní zkoušenost, placebo, západní a východní medicína – klamy tisíciletých tradic


  • Opět – hrubý nástin. Bude časem, dle energie:), verifikováno, zpřehledňováno, lépe formulováno, aktualizováno a doplňováno o další příklady, zdroje, citaci, exaktní rovinu, logické vztahy a kauzality. Nikdy nejsem spokojen s výsledkem a nerad sebe či ostatní uvádím v omyl. (článek vzešel z reakce ve skupině Sisyfos)
Biostimul a terapii polarizačním světlem již řešil Sisyfos a vyjadřoval se k němu pěkně Jiří Heřt viz. http://www.sysifos.cz/files/Alternativni_medicina_Hert.pdf Alternativní medicína a léčitelství, Kritický pohled str. 121 – 123, kde se dozvíte základy o „léčbě“ polarizovaným světlem. Na co se zaměřit? 
 
Již v době publikace existovaly metaanalýzy, které dokazovaly neprůkaznost těchto terapií (Metaanylýza – stručně znamená ověření všech publikovaných i nepublikovaných studiích v nějakém časovém horizontu, většinou několika let či desetiletí).
Nicméně je potřeba ověřovat i metaanalýzy, jež nám kdokoliv předkládá a jež se také pravděpodobně nevyhnou ohýbání metodiky a chybné interpretaci a tak způsob ověřování na účinnost a bezpečnost terapií ve fázích I,II,III,IV ( http://www.wall-street.cz/?page_id=4209 , https://www.nlm.nih.gov/services/ctphases.html ) a zpětné ověřování reg. terapií na trhu ze sběru dat nemocnic z celého světa, stěží může pravděpodobně cokoliv nahradit. (1*

Co je zásadní?
Je třeba si uvědomit, že nebyl doložen a prokázán mechanismus účinku (pozorován a přesně popsán takový fyziologicky či biologický proces, který by dokládal princip u dané léčby).
 
Na něm by se pak dalo hlavně stavět i pro další výzkumy a použití terapie v různých oborech vědní medicíny (prostě víš, jaké tam probíhají děje, k čemu vedou, jak je navodit, ovládat a jak zkusit použít i jinde).
 
Samozřejmě, že ne nutně, bez znalosti mechanismu, nemůžeme pozorovat účinek léčby. Zde se však nalézá prostor, řada kauzalit, jak toho zneužít.
 
Terapie pak někdy končí dokládáním účinnosti úlevy od bolesti, hojení atd., kde je velmi široké pole působnosti pro subjektivitu respondentů, placebo efekt, fyziologické a predispoziční kauzality a možnost hlavně uvést terapie jako doplněk léčby, pooperační doplněk léčby atd.
 
Jednoduše mechanismus není studiemi doložen, za celá léta prokázán a pozorována účinnost, ale existuje ochota pacientů za léčbu platit, protože často je léčba velmi sugestibilní, někdy hovoříme o „theatre efektu“. (viz. třeba akupunktura https://www.sciencebasedmedicine.org/acupuncture-doesnt-work/ )
Co udělám?  

Místo doložení pozorování, jak procesy probíhají a jak mechanismus využít, snažím se doložit celá léta účinnost na pocitech pacientů (úlevy od bolesti, subjektivní dojem z hojení ran atd.) viz. též „Osobní zkoušenost, placebo, západní a východní medicína – klamy tisíciletých tradic“ a studie nereg. léčby používají nejrůznější metodiky ohýbání a dolování dat, vlastní interpretace dat. Příklad logického klamu důkazu kruhem s akupunkturními body“
(2*
Zneužívá se často klam důkazu kruhem, kdy se předem něco předpokládá, pro co nemáme důkaz a důkaz se snažíme najít na poli placeba, subjektivity atd. kde působí řada kauzalit. Terapie tak bez doloženého mechanismu končí dokládáním účinnosti úlevy od bolesti, posílení imunity, hojení ran atd., kde je velmi široké pole pro kauzality, subjektivitu respondentů a placebo efekt. (http://www.dcscience.net/2015/12/11/placebo-effects-are-weak-regression-to-the-mean-is-the-main-reason-ineffective-treatments-appear-to-work/)
 
Závěry těchto studií vedou k možnosti užití v praxi, kde nic nezkazím. Tudíž se snaží měřit účinnost při tlumení bolesti, hojení ran atd., kde je šance na různé kauzality účinku.
 
Terapie tak bez doloženého mechanismu končí dokládáním účinnosti úlevy od bolesti, posílení imunity, hojení ran atd., kde je velmi široké pole pro kauzality, subjektivitu respondentů a placebo efekt.
 
Např. hojení ran, o němž se zmiňuje i právě biostimul „léčba polarizovaným světlem či již LLT low laser therapy“ je velmi specifický proces, dost často velmi individuální dle fyziologie a predispozice každého jednotlivce zvlášť.
 
„My“ jsme na hojení ran také celkem dobře pohořeli:/, když jsme se snažily procesy hojení u pacientů zlepšit, urychlit skrze sd-rxRNAi (RNAi Dr. Craig Mello viz. třeba wiki), kdy mechanismus je znám, respektive ví se, co ovlivňujeme a jak, jaké procesy probýhají, ale výsledná účinnost byla a je ve výsledku hodně sporná. Což není nic nenormálního a jsme právě ve fázi II(b).
Je třeba si uvědomit, že přelomové terapie nerostou na stromech a ze všech výzkumů nejrůznějších terapií se ukáže průkazných sotva pět procent, byť se již dostanou až do fáze III ověřovacích procesů, stále to nutně nic neznamená, jak se s železnou pravidelnosti ukazuje.
 
Stále častěji se tak bohužel setkáváme s tím, že se těmto ověřovacím procesům, jež jsou velmi drahé, různé skupiny vyhýbají, tvoří nejrůznější neprůkazné a sporné studie s irelevantními závěry, kdy se terapie doporučí jako doplněk léčby. Takto se dá ohnout v dnešní době téměř jakákoliv studie u mnoha terapií od akupunktury, fototerapie, MDM až po cokoli
 
Často se to využívá i u různých odvozenin el. akupunktury podle Vola (str. 178 J. Heřt) , až po biorezonanci atd.

Varování závěrem:
 
Jistě je nutné se vyvarovat jakýmkoliv předsudkům a nezbývá než před jakýmikoliv unáhlenými závěry, při rozporování jakékoliv terapie, provést vždy ověřování (meteaanalýzy, randomizované studie atd.), ale nejlépe ověřování ve fázích I,II,III,IV ( http://www.wall-street.cz/?page_id=4209, https://www.nlm.nih.gov/services/ctphases.html ) atd.

Ověřování 
(1* Sice již v době publikace J. Heřta existovaly metaanalýzy, které dokazovaly neprůkaznost biostimulačních lamp či terapií. Nicméně si žádají nutnost ověřování i samotné metaanalýzy, které se pravděpodobně také nevyhnou ohýbání, ať již účelem prosazení vlastního přesvědčení a kulturního vzoru ( http://www.wall-street.cz/?p=6061 ) nebo podpoření byznysu nebo již chybnou interpretací z nedostatku kritického myšlení a způsob ověřování ve fázích I,II,III stěží může pravděpodobně cokoliv nahradit. http://rlink.eu/1h2
 
Osobně si myslím, že ověřování ve fázích I,II,III,IV až po konečné schválení a zpětný sběr dat z nemocnic lze stěží čímkoliv nahradit při ověřování jakékoliv terapie.
 
Stále častěji setkávám, že se bagatelizuje ověřování I,II,III,IV a účinnost a bezpečnost se dokládá stále častěji pocity, osobními zkušenostmi, tisíciletou tradicí, různými studiemi (randomizovanými i metaanalýzami) či se jich dovoláváme, interpretujeme si je ke svému přesvědčení bez ověření relevantnosti.
 
Stěží můžeme účinně nahradit ověřování I,II,III a pozoruji stále častěji snahu se těmto ověřováním vyhnout.
 
Při značné škále kauzalit, logických klamů, chybné interpretace tu začíná být velký prostor pro pavědu.
 
Ne nadarmo vědní medicína k těmto postupům ověřování ve fázích I,II,III, neustálým přehodnocováním, poznáváním slepých cest při nalézání postupů, jak ověřovat účinnost a bezpečnost terapií, od počátku věků, postupně dospěla.
 
Jistě to nutně neznamená, že bez nich účinnost neexistuje či je neprůkazná, ale existuje pak velký prostor pro vlastní interpretace atd.

Příklad s akupunkturnímy body:

(2* Viz. „studie Slováci sa opäť postarali o parádny objav:  Prvý vedecký dôkaz o alternatívnej medicíne“: http://www.topky.sk/cl/10/1506505/Slovaci-sa-opat-postarali-o-paradny-objav–Prvy-vedecky-dokaz-o-alternativnej-medicine

Výzkumníci předem předpokládají akupunkturní body a stávají se obětí deduktivního klamu důkazu kruhem, kdy již předem předpokládají existenci něčeho, co by teprve měli dokázat.

Díky tomu mohou vytvářet chybnou korelaci naměřených kapacitních hodnot s předem předpokládanými akupunkturními body, jež se snaží již měřit.

(„předem předpokládané body“ tak chybně korelují s „dielektrikem – tedy různou kapacitou a odporem“).

Tzn. nejlépe by vůbec neměli naměřené hodnoty nazývat akupunkturními body, ale pouze místa s odlišnou kapacitou a vodivostí a následně zjistit příčiny tohoto faktu.

Dále pak daná místa stimulovat a pokud by stimulace těchto míst vykazovala nějaké fyziologické účinky, biologické apod., měli by popsat kauzality, jaké procesy probíhají, jak působí a jak je navodit“ a tedy mechanismus účinku.

Poté by mohli zkoumat na velkém počtu respondentů, v zaslepené studii, zda-li daný mechanismus účinku má nějaký efekt při léčbě daného, kdy léčba daného by se dala odvodit již ze znalosti daných procesů, kdy nutně nemusíme dosáhnout kýženého efektu při dané léčbě.

To, že našli místa s odlišnou kapacitou a vodivostí tedy nedokazuje, že to jsou akupunkturní body ani to, že akupunktura je funkční, ale jedná se o chybnou korelaci díky deduktivní klamu důkazu kruhem.

Pravděpodobnost jakéhokoliv úspěchu takové studie, při užité metodice a interpretaci, se mi jeví jako mizivá.

Publikace v časopisech s IF (impact faktorem) nic neznamená a nutnost toto zmínit naopak svědčí spíše o ovlivnění výzkumu vlastním přesvědčením. Průkaznost a relevance se naštěstí nutně od publikace v IF časopisech neodvíjí.

Úspěch pak přináší zopakovatelnost mechanismu účinku a jeho využití při léčbě daného.

Žádné akupunkturní body nejsou dokázané ani pozorovaný mechanismus, na jakém fyziologickém principu funguje. Takže jsou evidentně všichni obětí důkazu kruhem, kdy je předem předpokládají a místo důkazu o mechanismu a existenci, se snaží rovnou měřit účinnost terapie apod.


Příklad s biofotony:

Výzkumníci uvádí údajnou pozorovanou vlastnost reakce buněk na určitou vlnovou délku světla. Samotná reakce buněk, pokud taková existuje, ještě však vůbec neznamená nutně léčebné účinky. To, jaké zda-li existují a jak je navozovat, bychom měli zjistit a ověřovat doložením mechanismu účinku, kdy se dozvíme zda-li a jaká účinnost a bezpečnost dané terapie existuje či lze hovořit o terapii. http://www.osel.cz/6271-komunikuji-bunky-pomoci-biofotonu.html

Zjednodušeně, když nám někdo zasvítí baterkou do očí a my je zavřeme, stěží z reakce můžeme říkat, že nás léčí, protože nás poté v nějakém časovém hoziontu přestane bolet hlava. ( nebo-li logický klam post hoc ergo propter hoc https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam#Chybn.C3.A1_.C4.8Dasov.C3.A1_n.C3.A1slednost_.28post_hoc_ergo_propter_hoc.29


PLACEBO:

Účinnost placeba i terapie je často zaměňována za chybnou diagnostiku, dále predispozice, fyziologické ajn. procesy a mechanismy účinku, jež se podílely na vyléčení či zmírnění nemoci u pacienta v daném časovém horizontu.

Např. úplně nejjednodušeji máme nějakou diagnozu, nasazena ATB, ATB nezabírají, nasazeno homeopatikum, pacient se uzdravuje. Vyléčilo pacienta homeopatikum či placebo? Ne. Pacient měl virový základ, se kterým si poradila imunita

Např.: Máme nějakou diagnozu, ale musíme vyloučit na mnoha pacientech vše, co se často zaměňuje za účinnost terapie či placeba.

I dokonce z placeba se tak často dělá další alternativní terapie a skeptici chybně určují, co způsobilo placebo.

Taktéž můžeme mít správnou diagnozu, ale různé predispozice a fyziologicky základ jednotlivce, s různou fází nemoci a v různém časovém horizontu, které způsobí vyléčení, zmírnění atd., jež se zamění za účinnost terapie.

Chybných kauzalit existuje hromada. Abychom vyloučili různé kauzální chyby, jež jsou zaměňovány za účinnost čehokoliv, je třeba dělat randomizované zaslepené studie na mnoha pacientech a opakovaně.

Zopakovatelnost účinku je nezbytná pro určení procentuální účinnosti, kdy se i třeba současné léky právě používají jako placebo vedle zkoumané terapie, ale samozřejmě záleží na daném předmětu zkoumání

Příklad s placebem:

(1* Diskuze nad účinností akupunktury:

„není to můj osobní dojem, je to dojem brněnský univerzity. a piš si, že na operaci tam vydělají víc, takže kdyby to nezabíralo, vykašlali by se na to. nebudu se hádat, ale to je mimochodem problém všeho – zabrala atb, nebo by to nakonec dopadlo stejně s něčím jiným nebo jen tak? v mnoha případech dopadlo, tudíž atb jsou placebo? trochu mi tu uniká logika. a rozhodně si teda nemyslím, že atb jsou placebo.“

ad ATB a placebo)

Nefunkčnost bývá i špatná či neúplná diagnostika atd. (diagnostika není perpetuem mobile) tam, kde by se měla použít třeba antivirotika či zcela jiná terapie atd. Či naopak funkčnost a placebo může být např. chybná indikace – měsíční slepota koně, nasazení ATB, bez účinku. Kůň se uzdravuje sám až po podání homeopatik atd.

Homeopatika tedy léčí a nebo jsou placebo, které mělo efekt? Ne. Vedle zavádějící indikace se tak uplatňují další kauzality jako je predispozice, fyziologie, imunita atd., kdy se pacient uzdravuje samovolně z domnělé vážné indikace či jeho predispozice umožní takové vyléčení atd. nebo naopak dostane nedostatečnou léčbu. Vše se může mezi sebou ještě různě kombinovat a přidat další faktory. O možnostech zneužití jak nevědomého tak vědomého, jaký prostor se tam utváří, by se dali psát romány.

Osobní zkušenost dedukce, nebo-li formální logika (selský rozum), kdy vycházíme z osobních zkušeností svých a dalších, nemusí být nutně špatné či chybné, zavádějící, ale velmi často neznamenají kauzality a proto se vše ověřuje, abychom nebyli obětí deduktivního klamu. To ale existuje ve všem a dělají to lidi zcela přirozeně a podvědomě, kdy přisuzují domněle příčiny různým věcem a nejen ve vědní medicíně.

Osobní zkušenosti, kdy pozorujeme rozdílné jevy s předpokládanými, nás často upevňují v nějaké víře o čemkoli. Abychom se vyhnuli poté sebeklamu, je třeba vše ověřit. Univerzita není důkazní břemeno, ale jejich studie, která by měla být bez chybné metodiky, interpretace a hlavně na velkém počtu respondentů. Být dobrý výzkumník ani lékař není sranda, sotva 5% ze všech studií na všechny choroby, se ukáže jako průkazných.

Tak, jak to uděláme, abychom zjistili, jestli vůbec terapie funguje a neklamali se a vyloučili zmatečnost a chybnou interpretaci pozorovaného jevu, indikaci atd. a poznali zda-li terapie funguje? Jak to udělat, když pod placebo efektem se schovává řada kauzalit a pacient ať už čtyřnohý či dvounohý se uzdravuje nezávisle na terapii či naopak zůstane postižený, umírá a terapii odvrhneme? Neodvrhneme a stejně tak nemůžeme ihned říct, že „alternativní“ funguje.

Musíme ověřit vše na co největším počtu respondentů. Např. při zkoumání metaanalýzami placebo efektu se tak krásně ukazuje, že čím větší vzorek respondentů (pacientů) máme ve studii, tím menší vliv placeba byl pozorován, kdy chyby se logicky na velkém počtu již neukáží tak markantní a nemohou nás oklamat. (Třeba http://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJM200105243442106). Ani není u placeba průkazné zklidnění, které je spíš do nějaké menší míry průkazné u bolesti a odpovídá výše zmíněnému a často se mu i přisuzuje zbytečně přílišná sugestibilita či vnímavost u animals efekt majitele.

Pod placebem se tak skrývá řada kauzalit a samozřejmě na velkém počtu respondentů jsou tyto veličiny pak zanedbatelné – jako je individuální predispozice, fyziologie či chybná diagnostika (ne nutně chybná, diagnostika prostě vůbec není perpetuem mobile a lze zaměnit indikaci či provést neúplnou přehlédnout víc faktorů podílejících se či prostě sama o sobě je mnohdy nedostačující, ať už faktor nedostatečnosti způsobuje cokoliv) atd. apod.

Placebo se pak na velkém počtu respondentů následně ukáže jako marginální a hlavně my se vystříháme kauzálních klamů. Snadněji pak poznáme, zda-li je terapie opravdu účinná a bezpečná. Účinnost placeba prostě nezaměníme za účinnost dané terapie. Vypadá to jednoduše, ale třeba ani ve III fázi na mnoha respondentech při schvalovacích procesech není nic zcela jednoznačné. Jistě také záleží na vážnosti choroby atd.

Hlavně ani žádné akupunkturní body nejsou dokázané ani pozorovaný mechanismus, na jakém fyziologickém principu funguje. Takže jsou evidentně všichni obětí důkazu kruhem, kdy je předem předpokládají a místo důkazu o mechanismu a existenci, se snaží rovnou měřit účinnost terapie apod. To je jedno. Byl jsem zvyklý v minulosti, že studie jsou neprůkazné a sotva pět procent ze všech terapií se ukáže jako průkazných a účelové ohýbaní a dolování dat také sice existovalo vedle špatné metodiky a chybné interpretace, ale poslední léta se nějak rychle stala extrémem.

Výzkum zažívá v propojeném a moderním světě opravdové boom, kdy zkoumá téměř každý bez schopnosti kritického myšlení a co obnáší. Roste tak logicky počet chybné interpretace, metodiky a hlavně účelových studiích. Mnoho lidí se stává obětí vlastního přesvědčení a velmi často deduktivních a jiných klamů o dané terapii a jsou to stále častěji mladí výzkumníci. Apel na metaanalýzy od PLOS a jiných je více jak důvodný.

Jinak, co se týče nejen akupunktury. Roste nám tu velký problém. Vůbec bych se nespoléhal na metaanýlyzy, jejichž jména zní: ui-qin Li, Ji-huang Li, Ai-ju Liu, Mai-yun Ye, Guo-qing Zheng (Bohužel to není sranda). Z některých metanalýz „jde tak hlava kolem“http://aim.bmj.com/content/32/6/495.short


 

 

Témata související: