IQ a kritické myšlení

Skeptik2Kritickému myšlení, co obnáší a vyžaduje, co znamenají logické klamy, se dá naučit. To, že se člověk nějak reálně chová, nemusí mít vypovídací hodnotu o jeho IQ, ale jen ukazuje na fakt, že i člověk inteligentní je ovlivnitelný různými vlivy od emocí po kulturní vzory, a že kritické myšlení nemusí být stoprocentní ani permanentní. Ani samotní výzkumníci tak často neumí prohlédnout logické klamy v interpretaci a metodice svých studií a proto máme studie slabé valná část a silné studie, ty relevantní. „Mám zkusenost, že lide s vysokym IQ neumi kriticky myslet, kdyz nemaji od tematu dostatecny odstup“. Logický klam unáhleného zobecnění, kdy osobní zkušenost není důkazem, ale logickým klamem.

To, že se člověk může dopustit nedostatečného odstupu od tématu, pro které je zaujatý, neznamená, že IQ nesouvisí se schopností chápat a plně rozumět, co obnáší kritické myšlení, ale znamená, že člověk dělá chyby a jeho IQ ani kritické myšlení, není perpetuum mobile, ale je často přirozeně ovlivněné emocemi či kulturními vzory a dalšími kauzalitami, což je přirozené pro druh homo sapiens sapiens. Proto je vždy důležité docházet ke konsenzu a ověřovat relevantnost studií a samotná tvrzení studiemi ověřovat a dle nich se přiklánět k pravděpodobnosti. Kritickému myšlení se naučí pravděpodobně člověk snadněji s dostatečným IQ než člověk s IQ nedostatečným, který se zastaví na prvním složitějším logickém klamu a nebude ani umět plně poznat, kdy k němu dochází, kdy jej vytváří či jej sám aplikovat na příkladu. Pravděpodobně tak schopnost chápat a schopnost učit se kritickému myšlení, bude ovlivněna výší IQ.

Témata značně související:

(jedná se o velmi hrubý nástin – bude aktualizováno, stylizováno do smysluplné formy, verifikováno a doplňováno o příklady z praxe, další relevantní důkazní rovinu a fakta)